WEF: Singapur překonal USA a je nejkonkurenceschopnějším státem světa roku 2019

World Economic Forum (WEF) sestavilo výroční Global Competitiveness Report pro rok 2019. Na základě sledování celkem 103 klíčových ukazatelů jako jsou inflace, cla, technologie, makroekonomická stabilita, zdraví populace a dalších report z celkem 141 sledované země určil jako světovou jedničku v konkurenceschopnosti Singapur. Z prvního místa přístavní stát sesadil doposud dominující Spojené státy.
Z celkem 100 možných bodů Singapur získal 84,8 bodu. Průměr ze všech sledovaných zemí se pohyboval na 61 bodu.

USA si sice podržely vedoucí pozici v několika podkategoriích, ale v jiných oproti dřívějším reportům propadly (cla, klesající délka dožití, slabá digitální dovednost) a to je nakonec stálo dlouholetou vedoucí pozici.

Například k kategorii délky dožití se USA propadly až na 39. místo (66 let) a to vlivem probíhající opiátové krize, jež dusí klíčovou část populace.

Singapur bodoval především díky vysoce hodnocenému veřejnému sektoru, pracovní síle, celkové diverzitě a silné infrastruktuře. 1. místu mu patří v kategorii délky dožití, jež dosahuje v průměru 74 let.

V TOP 10 se postupně umístily tyto státy - Singapur, USA, Hong Kong, Nizozemsko, Švýcarsko, Japonsko, Německo, Švédsko, Velká Británie a Dánsko.

Hong Kong si v řebříčku meziročně polepšil o 4 příčky.

Nejvíce konkurenceschopným kontinentem se stala pacifická Asie následována Evropou a Severní Amerikou.

Podle vedení WEF je z reportu zjevné, že mnoho zemí má problémy s volebním a také hospodářským cyklem. Report také naznačuje, že ekonomická stagnace je obecný problém nehledě na obří injekce centrálních bank během poslední dekády, jež dosáhly úrovně cca 10 biliónů USD. Měnová opatření nemají dostatek síly na podporu skomírajících ekonomik. Klíčové pro překonání tohoto fenoménu by mělo být větší zaměření na kvalitní fiskální politiku a veřejnou podporu vzdělání, vědy a další prohlubování schopností pracujících. Důležitý bude také rozvoj infrastruktury a nových technologií.

Tento článek podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Nezasahujte do díla 3.0 Česko