Mladí: Mrtví po zábavě

Experti ÚAMK preferují komplexní rakouský model

Jde o tragicky se opakující totožné schéma: noční zábava v sousedním městě nebo vesnici, noční jízda ze soboty na neděli zpět domů, nezvládnutí řízení nebo jízda pod vlivem alkoholu, havárie, mrtví. Jistě, působí to jako smyšlené schématické popisování chování mladých řidičů, jenže je to realita. Od ledna do června letošního roku zahynulo vinou mladých řidičů 40 osob a z nich 14 přesně podle schématu, které jsme popsali, tedy mezi 23. hodinou večerní a 4. hodinou ranní ze soboty na neděli.

Vše ještě umocňuje další fakt, v letošním roce 20 % všech nehod zavinili mladí pod vlivem alkoholu nebo návykových látek. Jde o meziroční nárůst. Co z toho plyne? Že mladí za volantem jsou rok za rokem stále nebezpečnější, stále častější viníci nehod. Pokud budeme hovořit o údajích za loňský rok, daný fakt potvrzují. V roce 2018 způsobili mladí řidiči 10 051 dopravních nehod, při nichž zahynulo 94 osob.

Čísla tedy jednoznačně napovídají, že je třeba problematiku řešit komplexně nikoliv jen zavedením tak zvaného řidičského průkazu na zkoušku. Ten není samospásným řešením. Naopak je podle expertů ÚAMK na místě učinit celou řadu kroků. A to jak při výuce v autoškolách, kde je na místě vedle vyššího počtu povinných hodin jízd, také třeba zařadit do výuky i povinné jízdy na cvičišti s navozením krizových situací. Jízdy na kluzné fólii, panické brždění, vyhýbání se nenadále překážce a tak dále. Odborníci ÚAMK také dlouhodobě prosazují myšlenku, že je vhodné volit „rakouský model“, kdy jsou součástí získání řidičského oprávnění také v nadcházejících letech povinné kurzy, cvičné jízdy a podobně. Tak se ze získání řidičského průkazu stává systematická, dlouholetá a pravidelná příprava mladých pro nebezpečné situace na silnicích.

K tomu je také na místě přidat vzdělávání, propagaci správného chování mladých a podobně. Naopak zpřísňování cestou rychlejšího udělení trestných bodů („vybodování“ se navrhuje už po 6 bodech) za přestupky může vést jen k tomu, že mladí tak zvanou zkušební dvouletou dobu prostě jen vynechají a po dvou letech bez jakékoliv ztráty bodů vyjedou na silnice. Ovšem bez zkušeností. Rakouský model nic takové nepřipouští, jeho program je součástí získání oprávnění a tudíž ho nelze systémem „mrtvého brouka“ obejít.

Samozřejmě je také na místě se zásadněji zabývat otázkou „recidivistů“ jako například ve Švédsku, kde jsou nezbytné nejen psychotesty, ale i další zkoušky a podmínky. Zkrátka na toho, kdo zavinil nehodu po požití alkoholu nebo návykových látek, je na místě pohlížet zcela odlišně. 

Je tedy třeba řešit celou řadu témat, která jsou spojená s mladými řidiči, nejde o snadný, ale rozhodně nezbytný úkol jak pro ministerstvo dopravy, tak školství, policii i další orgány a instituce.