Ranní glosa: ECB se shodla na neomezeném QE...

Evropská centrální banka se nakonec ve světle německé recese a nejistoty spojené s brexitem a obchodními válkami rozhodla přijmout relativně ambiciózní stimulační balík.

Zásadní je, že v něm přes kritické hlasy z Německa, Francie, Nizozemí nebo Rakouska nechybí nová vlna kvantitativnío uvolňování (QE 2). To má sice relativně malý objem (20 miliard euro měsíčně), na druhou stranu bylo vyhlášeno od 1. listopadu defacto na dobu neurčitou. Podle nové komunikace má QE končit až těsně před prvním zvýšením sazeb, které ECB neplánuje dříve než uvidí inflaci solidně (trvale) mířit k cíli. Změna komunikace (nestačí konvergence, ale stabilní pobyt inflace pod 2%) tak ukazuje na relativně dlouhé QE. Navíc na tiskové konferenci Mario Draghi zdůraznil, že přes různé názory na QE nakonec bylo dosaženo konsensu tak, že ani nebylo zapotřebí hlasovat. Takto představené QE bylo pro trhy pozitivním překvapením a tlačilo dál dolů výnosy ve slabších částech eurozóny - italský desetiletý výnos během dne spadl dolů až o 20 bps na 0,80% (i když pak skončil obchodování výše) .

Ostatní oznámená opatření pak vesměs naplňují očekávání trhů. Jedná se v prvé řadě o pokles depozitní sazby o 10 bps na -0,50%, atraktivnější TLTRO operace (nižší cena delší maturita) a opatření omezující ztráty bank z důvodu negativního úročení přebytečné likvidity.

Mario Draghi na tiskové konferenci podpořil sázky na delší oobdobí měnové expanze také novou pesimističtější prognózou. Z hlediska růstu se ECB přiblížila našemu výhledu a pro rok 2019 očekává stejně jako my 1,1% ní růst a pro rok 2020 1,2% (my 1,1%). Navíc na celém horizontu byl snížen inflační výhled. ECB tak do konce roku 2021 v základním scénáři, o kterém Mario Draghi mluví ještě jako o optimistickém (bez tvrdého brexitu a obchodních válek), nepředpokládá návrat inflace do blízkosti cíle. Jinými slovy, QE v takovém scénáři klidně může trvat do konce roku 2021 a ještě déle…