Krize centrálního bankovnictví: Přežil se režim cílování inflace?
Klíčové centrální banky se v poslední době dostaly do složité situace. Inflace je pod cílem, v Japonsku a eurozóně dokonce dlouhodobě. Hospodářský růst brzdí a začíná se hovořit o recesi. Centrální bankéři se na to snaží reagovat tradičně, tedy uvolňováním měnové politiky skrze další snižování sazeb, Evropská centrální banka dokonce zvažuje obnovení nákupů vládních a firemních dluhopisů.
Centrální bankovnictví přešlo od 90. let postupně na režim cílování inflace. Prostřednictvím nastavení krátkodobých úrokových sazeb na optimální úroveň by mělo dojít na horizontu měnové politiky k dosažení požadované míry inflace, obvykle na úrovni 2 %. Zároveň by mělo dojít k pevnému ukotvení inflačních očekávání u všech ekonomických subjektů okolo tohoto cíle. Výsledkem by měla být relativně stabilní inflace na úrovni cíle.
Navíc, a to je klíčové, podle ekonomické teorie stabilní inflace přispěje k maximalizaci hospodářského růstu v dlouhodobém horizontu. Tempo růstu HDP by mělo oscilovat okolo míry růstu potenciálního produktu. Ve výsledku by měla v ekonomice panovat relativní rovnováha a stabilita klíčových makroekonomických veličin.
Nefunkční nástroj
Aktuální problém centrálních bankéřů nejvíce dokládá situace v Japonsku. Tam jsou sazby již mnoho let na nule, ekonomický růst je ovšem anemický a inflace je hluboko pod cílem. Aktuálně se zdá, že by se do podobné situace mohla dostat eurozóna, Německo je již jednou nohou v recesi. Jádrová inflace se již několik let v eurozóně pohybuje jen okolo 1 %, ačkoli měnová politika je uvolněná již řadu let (teprve loni v prosinci byl ukončen program kvantitativního uvolňování). Zdá se tedy, že ani v eurozóně již nemá tradiční měnová politika mnoho co nabídnout.
S tradiční měnovou politikou, jak je nyní prováděna, navíc hrozí vznik spekulativních bublin. Levné peníze jednak prakticky po celém světě vyhnaly ceny komerčních i rezidenčních nemovitostí do závratných výšin, a jednak je ve hře spekulativní bublina na trhu s dluhopisy.
Záporné výnosy
Celá německá výnosová křivka je v záporu, přibližně polovina portugalských vládních dluhopisů se obchoduje se zápornými výnosy, výnos 100letého rakouského vládního dluhopisu je pod 1 % a i řada firemních bondů se obchoduje se záporným úrokem. Globálně se nyní obchodují "pod nulou" dluhopisy za asi 17 bilionů dolarů, což je asi 30 % celého trhu. Bezprecedentní situace. Další uvolňování měnové politiky může případně nerovnováhy a bubliny na trzích reálných i finančních aktiv dále zvětšit.
Nedávné výroční setkání centrálních bankéřů v americkém Jackson Hole ukázalo, že se ani klíčové měnové autority nebojí přiznat, že mají o současné praxi řízení měnové politiky prostřednictvím cílování inflace pochybnosti. Zatím se přitom neobjevila žádná nová ucelená a robustní ekonomická teorie, která by mohla současný režim nahradit, snad s výjimkou moderní monetární teorie, která hlásá, že vládní dluhy nehrají roli a že je vlády mohou emitovat podle libosti tak, aby bylo dosaženo optimální míry agregátní poptávky a tempa růstu HDP. Uvidíme, co příští měsíce přinesou. Změna je možná blíže, než bychom očekávali.
Další článek: Fed, ECB a spol.: Mají ještě centrální banky sílu podporovat trhy a ekonomiku?
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
18.04.2024 Daňové přiznání lidem provětralo peněženky....
15.04.2024 Kam půjdou úrokové sazby? Aktuální přehled...
15.04.2024 Zabouchnuté dveře vyřeší zámečník od pojišťovny...
Okénko investora
Mgr. Timur Barotov, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Michal Brothánek, AVANT IS
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Ali Daylami, BITmarkets
Bitcoin stanovil nové historické maximum – Je už na nákup pozdě?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz