Tuzemskou ekonomiku nadále podporuje silná domácí poptávka (Ranní zpráva z finančního trhu)

Inflace v eurozóně zůstává poblíž jednoho procenta a během podzimu ještě mírně zpomalí. Na druhé straně Atlantiku se spotřebitelská inflace i jádrový deflátor přibližují dvouprocentnímu cíli centrální banky. Statistický úřad odhalí detail růstu tuzemské ekonomiky za druhé čtvrtletí. Předpokládáme silný příspěvek spotřeby domácností a zahraničního obchodu, zatímco investiční aktivita slábne.

Tempo inflace v eurozóně stagnuje, zatímco v USA zrychluje

Očekáváme, že červencová inflace v eurozóně zůstane na 1,0 % y/y a její jádrová složka na 0,9 % y/y. Mírně zrychlí růst cen v sektoru služeb, zatímco ceny energií stále naráží na vysokou srovnávací základnu předchozího roku. K tomu se přidává menší meziroční nárůst cen potravin. Celkově tak očekáváme, že se tyto efekty vykrátí a inflace zůstane stabilní. Vzhledem k vývoj cen energií v tomto a minulém roce a námi očekávanému mírnému posílení eura v následujících měsících očekáváme zpomalení inflace v eurozóně k 0,8 %. Jádrová inflace však zůstane nad celkovou inflací po většinu druhé poloviny roku, v průměru na 1,2 % y/y.

V USA bude zveřejněn jádrový deflátor soukromé spotřeby za červenec. Očekáváme zrychlení meziměsíčního tempa růstu o jednu desetinu. To odpovídá i červencovému nárůstu spotřebitelské inflace. Meziročně se tak dostává jádrový deflátor na tempo růstu 1,7 %, což už je na dosah dvouprocentnímu cíli centrální banky. Motivace Fedu snižovat úrokové sazby vychází spíše z výhledu banky pro delší horizont a jeho rizik, nicméně současné hodnoty inflace viditelně vyvolávají rozpory mezi jednotlivými členy měnového výboru.

Německá inflace zpomalila

Růst americké ekonomiky byl podle očekávání revidován o desetinu dolů. Spotřeba domácností byla revidována směrem nahoru o čtyři desetiny na 4,7 % q/q anualizovaně, což vylepšuje vyhlídky pro třetí čtvrtletí. Směrem dolů byl revidován růst investic, exportu i spotřeba vlády. Vzhledem k předchozímu roku se jedná o jednoznačné zpomalení americké ekonomiku. Ta se ve druhém čtvrtletí dostala do nejdelší expanze v historii USA a při pohledu na delší časovou řadu vidíme, že i současné zpomalení stále odpovídá patnáctiletému průměru. I tak však vidíme řadu důvodu, proč očekáváme v příštím roce mírnou recesi americké ekonomiky. Marže tamních firem několik čtvrtletí klesají a přibližují se pásmu, kdy v předchozích cyklech ekonomika vstoupila do recese. Obdobné signály vysílá i finanční trh a zploštění výnosové křivky amerických státních dluhopisů.

ČSÚ potvrdí solidní růst tuzemské ekonomiky

Týden zakončí druhý odhad tuzemského HDP za druhé čtvrtletí, který ukáže strukturu růstu. Hlavním tahounem podle nás zůstává spotřeba domácností. Vysoká domácí poptávka tak prozatím tlumí stagnaci německé ekonomiky, která se dříve nebo později projeví i u nás. Pozitivně překvapuje i zahraniční obchod, který by měl zpomalení českého největšího obchodního partnera odrážet nejdříve. Tomu pravděpodobně pomáhá substituční efekt v zahraničí, tedy přechod českých obchodních partnerů k levnějšímu českému zboží. Na druhou stranu investiční aktivita zvolňuje, ale její dynamika zůstává stále kladná. Podle nás však druhá polovina roku bude už úplně jiná. Očekáváme výrazné zpomalení globální ekonomiky, které postupně stáhne i domácí výrobu. Zpomalení do Česka však přijde s mírným zpožděním. Pro tento rok tak očekáváme celkový růst ekonomiky o 2,7 % a pro rok příští zpomalení na 2,1 %.

Maďarský forint na nejslabších hodnotách v historii

Včerejší prázdný regionální kalendář udával na devizovém trhu tón téměř celý den. Koruna až v závěru dne lehce oslabila o jednu desetinu na současných 25,90 CZK/EUR. Obdobně oslabil i polský zlotý, který ale stihl svou ztrátu umazat a v současnosti se obchoduje na úrovni 4,387 PLN/EUR. Maďarský forint krátce po poledni oslabil vůči euru na nejslabší hodnoty v historii. Za tímto pohybem stojí vyjádření tamní centrální banky, která svým prohlášením ukončila všechny spekulace na možné utahování měnových podmínek. Přitom v únoru zvýšila svou jednodenní depozitní sazbu a ještě během června snížila svojí cílovanou hodnotu měnových swapů, kterými dodává na trh likviditu. Poslední dvě tiskové zprávy banky však naznačují obavy bankovní rady z protiinflačních rizik ze zahraničí. Zároveň objem swapů včera dosáhl 435 mld. HUF, přitom cíl centrální banky pro třetí čtvrtletí byl 200 až 400 mld. Větší dodávky likvidity na trhu tak znamenají slabší maďarský forint.