Díky monitoringu trhu práce se ÚP ČR daří obsazovat volná místa

Během 1. pololetí letošního roku zrealizovali zaměstnanci Úřadu práce ČR téměř 10 300 osobních monitorovacích návštěv u zaměstnavatelů. Celkový počet všech kontaktů za toto období činil bezmála 22 tis. Díky proaktivní komunikaci se ÚP ČR podařilo získat informace o plánovaném vytvoření dalších 31 700 volných pracovních míst. Od ledna do června 2019 uspořádal ÚP ČR pro zaměstnavatele v celé republice více než 3 800 výběrových řízení a předvýběrů vhodných uchazečů, dále přes pět desítek burz či miniburz práce a 150 seminářů pro zaměstnavatele. Aktivity tak navazují na intenzívní spolupráci obou stran v loňském roce, kdy proběhlo téměř 68 000 přímých kontaktů se zaměstnavateli. V průběhu šesti měsíců letošního roku ukončilo evidenci 261 671 osob, z toho jich do zaměstnání nastoupilo 166 672 (tj. 63,7 %). 

Ještě lepší zmapování situace na trhu práce v regionech, vyšší informovanost zaměstnavatelů, účinnější kariérové i profesní poradenství a přesnější zacílení nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti (APZ). Takový je výsledek proaktivní komunikace, kterou Úřad práce ČR uplatňuje v praxi. Jeho zaměstnanci intenzivně komunikují nejen s uchazeči, ale také se zaměstnavateli, s různými profesními svazy zaměstnavatelů, neziskovými organizacemi a se samosprávou. Na všech pracovištích Úřadu práce ČR v jednotlivých okresech působí vyškolení odborní pracovníci pro monitoring, kteří poskytují informační servis zaměstnavatelům a zajišťují aktivity, o něž firmy projeví zájem.

„Cílem je informovat zaměstnavatele o aktuální nabídce služeb Úřadu práce ČR a také jim sdělit, na jaké konkrétní zaměstnance se mohou v případě zájmu obracet. Prioritou úřadu je firmy nezatěžovat, ale naopak přizpůsobit se časem, místem i obsahem jejich potřebám a možnostem. Naši lidé naopak získají údaje o stavu a očekáváném vývoji zaměstnanosti v regionu, tedy o plánovaném přijímání či propouštění zaměstnanců. Zjišťujeme podrobnosti o nedostatkových profesích nebo naopak o těch, které se mohou stávat neaktuálními, v důsledku automatizace a technologického vývoje. Jde o údaje, které nám pomáhají predikovat změny struktury profesí, plánovat vhodné rekvalifikace a budoucí vývoj

zaměstnanosti a potřeb zaměstnavatelů. Monitoring pracovního trhu je klíčovou aktivitou Úřadu práce ČR,“ vysvětluje generální ředitelka ÚP ČR Kateřina Sadílková.

Tzv. „styčným důstojníkem“ je pro zaměstnavatele specialista monitoringu. Poskytuje kompletní informační servis, včetně pomoci při podání žádostí a vysvětlení potřebných postupů. Celý proces probíhá tak, že terénní zaměstnanci úřadu nejdříve zaměstnavatele telefonicky nebo emailem kontaktují a nabídnou mu osobní schůzku. Při následném osobním setkání, nejčastěji přímo ve firmě, poskytnou podrobné informace k jednotlivým nástrojům a opatřením APZ, jejichž nabídka a realizace vychází z potřeb konkrétních zaměstnavatelů a konkrétního regionu. Kromě toho také nabízejí možnost uspořádat výběrové řízení na aktuálně volná místa. Se zástupci společností také projednávají možnosti rekvalifikací, vzdělávání zaměstnanců nebo třeba prezentace na burzách práce a veletrzích škol. Aby byli zaměstnavatelé a obce co nejlépe informováni o nabídce služeb, realizuje pro ně ÚP ČR také tematické semináře. Hlavním plusem monitorovací činnosti je, že se veškeré informace dostanou přímo k jednotlivým zaměstnavatelům a nemusí se o nich dovídat zprostředkovaně. Každý z nich tak ví, co konkrétně může využít. Tedy informace, které obvykle nemá čas sledovat nebo sám vyhledávat. Na základě osobního jednání tak může ÚP ČR připravit nabídku služeb skutečně na míru. 

„Dalšími aktivitami, které zkvalitňují zprostředkování zaměstnání, jsou exkurze zástupců Úřadu práce ČR přímo u zaměstnavatelů. Naši zaměstnanci získávají důležité informace pro svoji práci s uchazeči o zaměstnání a dokáží lépe párovat volná místa se znalostí pracovních podmínek a prostředí firem. Mohou klientům předat správné informace o konkrétní pozici. Uchazeči pak mají následně mnohem přesnější představu o výkonu práce a pracovních podmínkách. Jen během prvních šesti měsíců letošního roku se naši poradci a specialisté trhu práce zúčastnili zhruba 230 těchto akcí, doplňuje Kateřina Sadílková.

Zájem zaměstnavatelů o další spolupráci s ÚP ČR potvrzují i počty volných pracovních míst, které firmy v rámci monitoringu trhu práce ÚP ČR hlásí, přestože jim zákon tuto povinnost neukládá. Ve sledovaném období oznámilo 2 747 zaměstnavatelů, že v horizontu několika měsíců vytvoří celkem 31 656 volných pracovních míst. Nejčastěji se jednalo o pozice v technických a řemeslných oborech, ve službách, ale i v ozbrojených silách či u policie. 

Jak už bylo uvedeno, v rámci monitoringu dostávají zaměstnavatelé komplexní informace o nástrojích a opatřeních APZ. I přes nízkou nezaměstnanost jsou zejména veřejně prospěšné práce a společensky účelná pracovní místa nezbytnou a účelnou podporou pracovního uplatnění znevýhodněných osob. Zaměstnanost významně podporují také projekty spolufinancované z národních a evropských peněz, např. „Podpora odborného vzdělávání zaměstnanců II“ (POVEZ II). V neposlední řadě jsou velmi využívaným nástrojem rekvalifikace, jejichž obsah a složení reagují na požadavky regionálních zaměstnavatelů s cílem následného uplatnění jejich účastníků na trhu práce. 

„Oblast podpory a rozvoje celoživotního vzdělávání je pro ÚP ČR velkou a dlouhodobou výzvou. Změny ve vazbě na procesy průmyslu 4.0 přinesou i změny v poradenské práci a kariérovém poradenství. V tomto ohledu je nutné připravit se a umět reagovat na budoucí trendy na pracovním trhu. Toto téma je už dnes součástí monitoringu firem, kdy se zaměstnavateli diskutujeme současné i budoucí změny struktury profesí a dopad na zaměstnance. ÚP ČR se v této diskusi obrací i na samosprávu, obce, města a kraje, jako významné zaměstnavatele, ale také zřizovatele celé řady služeb. Cílem je připravit rekvalifikace v profesích, které budou požadované, ale také eliminovat potenciální riziko strukturální nezaměstnanosti.  Reagujeme na demografický vývoj v ČR a současně hledáme profese, které budou perspektivní, například v oblasti sociálních služeb“ uzavírá generální ředitelka Úřadu práce ČR.

Kateřina Beránková, tisková mluvčí ÚP ČR