Mfcr.cz (MFČR)
Práce  |  19.08.2019 12:22:22

MFČR: Stravenky nerušíme, nabízíme volbu. Máme milion zaměstnanců, kteří nemají nic: Ani jídelnu, ani stravenky.


Rozhovor s Alenou Schillerovou, ministryní financí
Zdroj: Lidové noviny | 19.8.2019 | Rubrika: Ekonomika | Strana: 13

* LN Máte informaci, kolik firem tento benefit svým zaměstnancům poskytuje?

Takový údaj k dispozici nemáme. Vycházíme z čísel stravenkových společností, ale z daňových přiznání to nezjistíme.

* LN Když jste projekt chystali, vycházeli jste z nějakého průzkumu mezi zaměstnavateli, zda o náhradu stravenek finančním příspěvkem vůbec stojí?

Průzkum jsme si nedělali. Záměr projde klasickým legislativním procesem, návrh připravíme nejpozději začátkem příštího roku a účinnost plánuji od roku 2021. Takže to půjde do řádného připomínkového řízení, kde se k tomu budou vyjadřovat profesní organizace, svazy a tak dále. Některé už podporu vyjádřily, například Asociace hotelů a restaurací nebo Asociace tradičního českého obchodu.

* LN Jiné ale velké nadšení neprojevily. Nebo připomínají výhody současného systému. Například Asociace malých a středních podniků a živnostníků…

To nevím, to jsem nezaznamenala. Buď se vyjadřují neutrálně, nebo to přímo podpořily. Z naší strany je to delší dobu promýšlený záměr. Nic, co bychom připravili nahonem. Ale takovým posledním spouštěčem byla konference z jara tohoto roku, kde se diskutovalo o problematice stravenek. Potvrdilo se tam, že je u nás zhruba milion zaměstnanců, kteří tento benefit nečerpají. Ne že by jejich zaměstnavatelé a priori nechtěli, ale protože administrativně je to pro ně nedosažitelné. Plus problém marží. Protože aby si člověk koupil věc, kterou si stejně koupit musí, tedy jídlo, musí dát někomu jinému nemalou marži. To jsou dva zásadní argumenty, proč současný systém není optimální. Tým náměstka Stanislava Kouby na záměru pracuje delší dobu a já jsem s tím teď seznámila veřejnost.

* LN Už jste to konzultovali s koaličním partnerem, tedy sociálními demokraty?

Zatím ne, v tuto chvíli jejich stanovisko nemám. Ale jakmile podrobné parametry technicky zpracujeme, tak je předložím v rámci koaličního jednání.

* LN Takže jste se sociálních demokratů ještě ani neptala.

Jsou dovolené, takže ani nebyla příležitost. Ale ptát se bude namístě, až budou ležet konkrétní parametry na stole.

* LN Proč ale omezovat stravenkový byznys, který mnoha lidem vyhovuje?

Protože máme milion zaměstnanců, kteří nemají nic. Ani jídelnu, ani stravenky. Protože pracují třeba u malých podnikatelů, kteří za prvé nemají na to, aby platili stravenkovým firmám dvě procenta z každé stravenky a za druhé nemají ani kapacitu na administrativu. Musíte je objednávat, vést evidenci a tak dále. Takže je neposkytují, je to pro ně administrativně náročné a drahé. My tedy chceme ulevit podnikatelům, chceme, aby milion zaměstnanců na stravovací benefit dosáhlo. Další argument je, že restaurace, které berou stravenky, za ně platí stravenkářským firmám nemalý podíl, v průměru pět až šest procent.

* LN Jak to celé má podle vás konkrétně fungovat?

Chceme dát firmám svobodu. Ať si vyberou. Když si vezmete stokorunovou stravenku, 55 korun za ni dá stravenkové firmě zaměstnavatel. Ten si to započte do výdajů, odečte z daňového základu. Na tom by se nic neměnilo. Akorát by ponovu tuto částku poslal zvlášť mimo výplatu svému zaměstnanci. A 45 procent, tedy 45 korun, hradí zaměstnanec ze své čisté mzdy. To by odpadlo.

* LN Zaměstnanec by tedy nedostal od zaměstnavatele papírek, ale v tomto modelovém případě 55 korun.

Ano. Pokud bychom to vztáhli na současnou maximální hodnotu 123korunové stravenky, zaměstnavatel by zaměstnanci poskytl 67 korun krát například 21 odpracovaných dnů v měsíci. Což je necelých 1500 korun. To by člověk dostal druhou platbou mimo výplatu, protože tato platba by nepodléhala dani ani pojistnému. Byl by to jakýsi stravenkový paušál, který by zaměstnanec použil, jak chce.

* LN Vycházíte z toho, že stravenka je komplikace. Ale neberete v úvahu, že se jedná mezi lidmi o nejoblíbenější zaměstnanecký benefit.

My ale máme v návrhu tři varianty. Stravenky, stravenkový paušál nebo závodní jídelnu. A bude záležet na dohodě mezi zaměstnavateli a zaměstnanci, co si vyberou. Pokud někdo chce, jak vy říkáte oblíbené, papírky, tak je bude provozovat dál. Nikoho nenutíme ke změně. Ale ke svobodnému rozhodnutí nepotřebujeme stravenkářské firmy.

* LN Troufnete si odhadnout, kolik firem bude mít o váš stravenkový paušál zájem?

Takový odhad nemáme. Možná až půjde dokončený materiál do připomínkového řízení, uspořádáme anketu. Pouze tipujeme, že ten milion zaměstnanců, který dnes žádný příspěvek na stravování nedostává, by mohl přejít na stravenkový paušál.

* LN Kde berete jistotu, že by zaměstnavatelé onoho milionu lidí najednou stravovací benefit svým lidem zavedli?

Je to jenom úvaha a říkáme si – proč ne? Dnes máme nejnižší nezaměstnanost z celé Evropské unie, máme 350 tisíc volných míst, lidé si mohou vybírat, různě migrují. Proč by jim zaměstnavatel takový benefit neposkytl? Pracovník by si jinak mohl vybrat jiného zaměstnavatele. Domnívám se, že se to významným způsobem k tomu milionu přiblíží. Ale může se stát, že bude i nemalá část firem, které ze stravenek přejdou na naši formu paušálu. Takže výsledná skupina může třeba být i větší než milion. Ale to je moje spekulace.

* LN Proč by ale firma, která dosud na stravování zaměstnanců nepřispívá, měla najednou začít peníze na stravování poskytovat? Jen kvůli o něco menší administrativě a ušetřeným dvěma procentům pro stravenkové firmy?

Úspora finanční a administrativní by určitě nemalou roli hrála. Zvlášť pro nejmenší firmy, které mají malý počet zaměstnanců, nemohou si dovolit větší administrativní zátěž, šetří každou korunu. To je myslím ten základní důvod, proč dosud stravovací benefity neposkytují.

* LN Na kolik ta daňová úleva pro předpokládaný větší počet uplatněných stravovacích benefitů stát přijde?

Kdyby na náš navrhovaný systém přešli všichni zaměstnavatelé, kteří dnes tomu milionu lidí neposkytují žádný stravovací benefit, tak tím, že si to odečtou ze základu daně, bude propad v daňových příjmech státu jedna až dvě miliardy korun. Ale přesně se to nedá odhadnout.

* LN Asociace stravenkářských firem uvádí až sedm miliard.

To je možné, že to oni uvádějí, ale my si stojíme za naším propočtem a dokážeme si ho obhájit.

* LN Neberete v potaz psychologickou stránku stravenek. Někteří lidé nevnímají stravenku jako něco, za co ze své výplaty zčásti zaplatili, ale jako jakýsi kupon, který dostali od zaměstnavatele navíc. Je to snazší než platit skutečnými penězi, které člověk vydělal a dobře zná jejich hodnotu. Možná proto jsou stravenky tak oblíbené.

Někde jsem četla přirovnání stravenek k bonům a Tuzexu za časů socialismu. Prostě se nám tady vytvořily časem dvě měny. Korunová a stravenková. A to není fér. Také se někde argumentuje, že díky stravenkám chodí lidé pravidelně na oběd. Ale myslíte, že kvůli náhradě stravenek penězi lidé přestanou jíst? Že místo jídla budou víc nakupovat třeba v drogerii? To ostatně mohou udělat už dnes. Můžete za ně nakoupit někde v supermarketu. To jsme si vyzkoušeli všichni.

* LN Vy také dostáváte stravenky?

Ne. U nás máme jídelnu a kantýnu. Ale přišlo mi od lidí mnoho příběhů a informací, jak se kde různě se stravenkami šmelí. Znovu ale připomínám, my stravenky nerušíme. Jen chceme dát firmám možnost si vybrat i jiný způsob.

* LN Já se ale ptám na něco trochu jiného. Na to, že mnozí lidé jaksi psychologicky a iracionálně nevnímají stravenku jako něco, co si, byť za sníženou cenu, v podstatě od firmy koupili. Ale jako kupon, který od zaměstnavatele dostali. Což jim vyhovuje víc než vlastní peníze.

Takhle možná uvažujete vy jako novinář, tedy lehce umělecká duše. Ale divil byste se, jak to lidé vnímají důsledně z finančního hlediska. A to nemluvím o tom, že na stravenky se nevrací nic nebo jen malé částky, nebo že propadlé stravenky se celé stávají ziskem stravenkových firem.

* LN Jak se díváte na jejich byznys? Mají neúměrně vysoké marže? Co když jen logicky reagují na poptávku na trhu?

Dnešní daňové osvobození stravování vyjde stát asi na tři miliardy korun. Tyhle peníze jsou ale současně zdrojem příjmů stravenkářských firem, které své zisky v drtivé většině případů následně odvádějí do zahraničí. Když daňové osvobození rozšíříme i na stravenkový paušál, vyšlo by to stát celkem místo tří na pět miliard. Ty by ale z velké části mohly zůstat českým firmám a živnostníkům. A jestli je marže šest procent přiměřená? Tak si to zkusme představit. Jídlo v hospůdce stojí dejme tomu 100 korun. Zaměstnanec zaplatí 100korunovou stravenkou, ve které už mimochodem je 45 korun sraženo z jeho čisté mzdy a jeho zaměstnavatele přišla, dejme tomu, na 102 korun. Hostinský přijme stravenku, od stravenkářské firmy nakonec ale obdrží jen 94 korun místo stokoruny napsané v jídelním lístku. Pokud má taková hospůdka na jídle zisk deset korun, kvůli stravence dá více než polovinu svého zisku zahraniční stravenkové firmě, a to nepočítám náklady na další administrativu.

Hodnocení článku: 10 | 8 | 6 | 4 | 2 | 0

MFČR: Stravenky nerušíme, nabízíme volbu. Máme milion zaměstnanců, kteří nemají nic: Ani jídelnu, ani stravenky. (5)

Diskuze a názory uživatelů na téma: MFČR: Stravenky nerušíme, nabízíme volbu. Máme milion zaměstnanců, kteří nemají nic: Ani jídelnu, ani stravenky.
20.08. 21:20  Stravenky (Petra)
20.08. 15:39  Diky konecne neco smysluplneho (Katerina)
19.08. 19:43  Jak zacpat hubu odborům (Tony)
19.08. 18:15  Díky za možnost výběru (ikaktus)
19.08. 13:49  Schillerová lže! (stas)

Poslední zprávy z rubriky Práce:

Út 13:55  4 tipy, jak najít novou práci rychleji VIDEO Orange Academy (Orange Academy)
Po 19:38  3 důvody, které vás přesvědčí učit se německy! Orange Academy (Orange Academy)
Po 16:02  Smith: Zdanění robotů by bylo velkou chybou Patria (Patria Finance)
Ne 11:44  3 tipy na efektivnější plánování a větší výkonnost Orange Academy (Orange Academy)








Zobrazit sloupec 
Kurzy měn | Akcie | Obchodní rejstřík | Zájezdy | Last minute | Meteobox | Bydlet | YAuto | Studium | E
Kurzy.cz - Akcie cz, kurzy měn, forex, zlato.
TOP: Akcie CZ Akcie svět Kurzy měn Komodity Dluhopisy Zlato Bitcoin Hypotéky Tarify Energie Kalkulačka Zákony Práce Počasí

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Sociální příplatek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby

Hypotéky, Stavební spoření

Směnárny - Euro, Dolar

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Úřad práce

Investice

Podílové fondy

Makroekonomika - ČNB

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Zlato online, Stříbro, Ropa

Burza - ČEZ

Pojištění

Povinné ručení

Penzijní připojištění

Podnikání

Obchodní rejstřík

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Ochranné známky

Finanční katalog

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto, Spolehlivost Aut

Monitoring ekonomiky

Mapa webu

Volby

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Copyright © 2000 - 2019

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.,

ISSN 1801-8688

Ochrana údajů | Cookies