Trump chce pro USA koupit Grónsko, které jako první vystoupilo z EU. Byl by to největší realitní obchod dějin, souhlas Dánska ale nemá

Ne, není to vtip. Americký prezident Donald Trump chce pro Spojené státy koupit největší ostrov světa, Grónsko. Grónsko, které jako první území vystoupilo z Evropské unie, resp. někdejšího Evropského hospodářského společenství, a to už v roce 1985, je nezávislým teritoriem pod částečnou dánskou správou. Dánsko zodpovídá za obranu a zahraniční a měnovou politiku Grónska.

Kodaň je však proti Trumpovu úmyslu. Dánský exministr zahraničí, Martin Lidegaard, člen v současnosti vládnoucí strany, označil Trumpův nápad za „hrozný“. Dnes již bývalý dánský premiér, Lars Lokke Rasmussen, zase předpokládá, že jde o nějaký Trumpův „aprílový žertík“.

Trumpův nápad ale v USA podporují i někteří republikánští zákonodárci. Ti demokratičtí jsou ale skeptičtější. Jeden z nich se vyjádřil v tom smyslu, že Grónsko může být pro Trumpa dobré akorát na to, aby se tam nechal posmrtně zmrazit. Tři čtvrtiny Grónska jsou permanentně pokryty ledovou vrstvou, jedinou svého druhu mimo oblast Antarktidy. Pro Američany má ostrov ale i strategický význam, neboť na něm provozují vojenskou leteckou základnu v Thule. Radikálnější dánští politici proto žádají, aby Spojené státy místo nabídky na odkup raději platili nájemné za umístění základny.

Trumpův úmysl vyšel najevo před návštěvou Dánska, kterou plánuje na začátek září. Královna Margareta II. amerického prezidenta pohostí při státní večeři. Grónsko bude jedním z klíčových témat. Experti však upozorňují, že Dánsko Grónsko Trumpovi prodat nemůže, i kdyby chtělo, neboť Kodaň už ostrov v podstatě nevlastní. V referendu konaném v roce 2008 obyvatelé Grónska hlasovali pro převzetí dalších pravomocí od Kodaně a jsou od té doby vlastně svrchovanými obyvateli svého území. Dánsko ovšem každoročně Grónsku posílá dotaci ve výši zhruba 500 milionů amerických dolarů.

Americký prezident může být k úmyslu koupit Grónsko podnícen sílícím čínským zájmem zapustit ekonomické kořeny na nehostinném ostrově. Čínské společnosti se v uplynulé době zajímaly o větší stavební projekty v Grónsku, zejména ty týkající se výstavby letišť. Loni raději do dění vstoupila Kodaň a uzavřela s Grónskem partnerství pro výstavbu, jen aby čínský kapitál vyšachovala ze hry. Zeměpisně Grónsko náleží ke kontinentu Severní Ameriky, s Evropou jej pojí spíše jen kultura a historie. Pokud by Číňané výrazněji do Grónska pronikli, mohlo by to pro Washington značit časem i geopolitické ohrožení. Peking by totiž měl silný vliv na de facto severoamerickém území, jež je z hlediska USA „za humny“.

Trump bude muset při zmíněné návštěvě našlapovat opatrně, aby vztah s Dánskem nezhoršil. Kodaň je totiž momentálně jedním z nejloajálnějších spojenců USA v Evropě. Svými průtahy v povolování výstavby blokuje dokončení plynovodu NordStream 2, který má zemní plyn vést z Ruska do Německa. Plynovod leží Trumpovi v žaludku již delší dobu, a dokonce kvůli němu hrozí Německu, případně západoevropským firmám, jež se na něm podílí, sankcemi. Skutečnost, že Kodaň výstavbu plynovodu ve svých výsostných vodách blokuje, či alespoň pozdržuje, Trump jistě vítá. Navíc se Dánsko připojilo k některým z dalších zemí EU, jako je Irsko či Švédsko, které odmítly zavést digitální daň na úrovni EU. Daň již jednostranně zavedla třeba Francie a chystá ji také Česko a další země, avšak Kodaň její zavedení odmítla s poukazem na možné zhoršení ekonomických vztahů s USA. Digitální daň by se totiž týkala převážně amerických platforem jako Google či Facebook. Trumpova administrativa skutečně nyní prošetřuje francouzskou digitální daň a pokud shledá, že je vůči americkým firmám diskriminační, patrně zavede dodatečná cla na francouzské zboží, například na vína.

Pokud by nakonec Trump nákup Grónska uskutečnil, jednalo by se o největší realitní nákup dějin. Nyní se k největším realitním obchodům historie řadí odkup Aljašky od Ruska, který Washington uskutečnil v roce 1867 za směšnou sumu 7,2 milionu dolarů. Rozloha Grónska je ovšem ještě o zhruba čtvrtinu větší než rozloha Aljašky.  Dalším velkým realitním nákupem historie je ten z roku 1803, kdy Spojené státy pořídily od Francie Louisianu za patnáct milionů dolarů. 

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, CZECH FUND