Evropský růst táhne spotřeba a investice (Ranní zpráva z finančního trhu)

Průmyslová produkce v eurozóně si svůj excelentní výsledek z května zřejmě neudrží a opět se propadne do záporu. Růst HDP v eurozóně bude podle našich očekávání potvrzen na úrovni 0,2 % q/q. Co k tomuto výsledku přispělo, se však dozvíme až v září. Regionální ekonomiky by dnes měly předvést solidní dynamiku HDP za Q2. Výkon z prvního čtvrtletí se jim však, alespoň Polsku a Maďarsku, překonat pravděpodobně nepodaří.

Průmysl v eurozóně se opět zřítí do záporu

Růst HDP eurozóny za Q2 bude zřejmě potvrzen na 0,2 % q/q. Na strukturu si však budeme muset počkat až do 6. září. Předpokládáme, že k růstu nejvíce přispěla spotřeba domácností. Kladným příspěvkem se ale zřejmě budou moci pochlubit i investice. Naopak zásoby z výsledku ukrojí, dopad čistých exportů by měl být neutrální.

Evropská průmyslová produkce si své zisky zřejmě neudrží. Po květnových 0,9 % m/m očekáváme v červnu propad o 0,7 % m/m. Trh je v tomto ohledu ještě skeptičtější, když předpokládá pokles o 1,5 %. Dnes zveřejněná data by tak mohla být pro euro další studenou sprchou.  

Německá ekonomika vykázala propad

Po velmi solidním růstu o 0,4 % q/q v prvním kvartále letošního roku, Německá ekonomika ve druhém čtvrtletí vykázala propad o 0,1 %. Začínají se tak naplňovat obavy, že Německo upadne do recese. Strukturu růstu ještě neznáme, předpokládáme však, že výrazné zpomalení zaznamenala jak spotřeba domácností, tak i investice. Příspěvek čistých exportů byl zřejmě záporný. Za celý letošní rok očekáváme dynamiku HDP na úrovni 0,7 %, rizika se však koncentrují na spodní straně našeho odhadu. Naději stále vkládáme do oživení maloobchodních tržeb i pozvolného zlepšování v oblasti průmyslu.

Nálada v Německu nejhorší od roku 2011

Německý ZEW index včera nepříjemně překvapil, když se propadl na nejnižší úroveň od roku 2011. Náladu investorů zhoršují obavy z dalšího vývoje ekonomiky, které hrozí pád do recese. Situaci nevylepšuje ani výhled na neřízený brexit, či strach z obchodních válek. Euro tak včera spíše ztrácelo. Naopak dolar pookřál v naději na zmírnění obchodních válek. Potěšila i inflace, která zrychlila více, než trh čekal. Za celý den si společná evropská měna ze svého konta odepsala 0,2 %, když oslabila zpět pod úroveň 1,120 USD/EUR.

Český růst HDP táhne spotřeba a zahraniční obchod

Dnes se dozvíme, jak se regionálním ekonomikám dařilo ve druhém čtvrtletí. Přestože nás čeká série velmi solidních výsledků, Polsko a Maďarsko excelentní dynamiku z prvního čtvrtletí nezopakují. Český HDP by měl v meziročním srovnání přidat 2,8 %, a to především díky rekordnímu přebytku zahraničního obchodu a solidní soukromé spotřebě. Na nabídkové straně si poměrně dobře vedl průmysl, stavební sektor naopak trochu zaostával. Ve srovnání s prvním čtvrtletím tak domácí ekonomika zřejmě přidala 0,7 %. Regionální protějšky by se podle průzkumu trhu měly pochlubit růstem o 0,6 % q/q (Maďarsko) a 0,9 % q/q (Polsko). Dynamiku z prvního čtvrtletí na úrovni 1,5 % q/q si však země neudrží.

Naděje na zmírnění obchodní války podpořila regionální měny

Regionální měny v úterý marně hledaly společnou řeč. Směr jim udalo až oznámení, že USA odloží uvalení 10% cel na některé položky čínského zboží až na 15. prosince letošního roku. Zároveň by za čtrnáct dní měl proběhnout telefonický rozhovor mezi obchodními vyjednavači Číny a Spojených států. Nejvíce z těchto zpráv vytěžil maďarský forint, který si připsal 0,3 %, a posunul se na 323,5 HUF/EUR. Česká koruna posílila oproti pondělnímu obchodování o 0,1 % na 25,82 CZK/EUR. Výsledek běžného účtu platební bilance, který nakonec vykázal mnohem nižší deficit, než analytici předpokládali, korunu nijak zásadně neovlivnil. Více jsme se tomuto tématu věnovali zde: http://bit.ly/2KIvFDt.

Z centrálních bankéřů včera vystoupil Vojtěch Benda. Podle jeho slov nemá smysl, aby centrální banka reagovala na červencovou inflaci, která vyskočila na 2,9 %. Dále zmínil, že při utahování měnových podmínek mohla být centrální banka možná přísnější v loňském roce či v roce 2017.