Ranní glosa: Inflace se opět přiblížila třem procentům

Nová inflační prognóza založená na novém modelu centrální banky včera prošla prvním testem v podobě červencové inflace. Zatímco bankovní rada na svém zasedání před necelými dvěma týdny konstatovala, že prognóza je na horizontu měnové politiky mírně protiinflační, aktuální inflace už podle komentáře ČNB představuje „lehké proinflační riziko“ aktuální prognózy. Inflace totiž skončila dvě desetiny procentního bodu nad očekáváním centrální banky a dostala se tak až téměř na samotnou horní hranici tolerančního intervalu, a navíc ještě v důsledku růstu jádrové inflace, která už třetí měsíc za sebou roste a aktuálně dosahuje 2,8 %. A nahoru přitom míří i další cenové sub-indexy, které centrální banka sleduje, ať už jde o měnově-politickou inflaci (3,0 %) nebo čistou inflaci (2,7 %).

Inflační tlaky v české ekonomice tedy zatím nepolevují a vzhledem k tomu, že za inflací stojí především rostoucí náklady na bydlení, ani hned tak nezmizí. Nejde přitom pouze o tržní nájemné, ale i o rostoucí ceny energií, z nichž třeba ta elektrická je aktuálně o více než 10 % dražší než loni. Nahoru přitom míří i ceny plynu, tepla, vody. A v neposlední řadě nelze zapomenout ani na tzv. imputované nájemné, které představuje téměř desetinu spotřebitelského koše a které vlastně přímo vnáší do inflace tržní ceny nových bytů a rodinných domů, náklady na rekonstrukce atp. Bez obratu na realitním trhu není tedy útlum inflačních tlaků spojených s bydlením příliš pravděpodobný. Zvlášť když se obrat nedá v důsledku „zeleného“ úsilí předpokládat ani na energetických trzích.

S vyšší inflací tak musíme počítat i v dalších měsících. Bude se i nadále pohybovat v horní polovině tolerančního intervalu ČNB a tendenci klesat nebude mít nejspíše ani v první polovině příštího roku, kdy má navíc dojít k radikálnímu zvýšení spotřebních daní u tabáku a alkoholu. Návrat k cíli je tak pravděpodobný možná až na přelomu roku 2020, a proto ČNB rozhodně není pod tlakem cokoliv v nejbližším období dělat, byť si možná finanční trhy myslí cokoliv jiného. Tak razantní snižování sazeb, jak jej naznačují implicitní sazby, by bylo možné odůvodnit snad jen takovou pohromou, jaká přišla na podzim 2008. A to v tuto chvíli rozhodně nehrozí.