Smith: Japonsko vyvrací populární teorii chudoby

Řada konzervativců v USA se podle ekonoma Noaha Smithe domnívá, že chudoba je zejména odrazem špatných osobních rozhodnutí. Podle tohoto pohledu stačí, aby „lidé tvrdě pracovali, vyhýbali se drogám, alkoholu, násilí a neměli nemanželské děti, a chudoba by téměř zmizela“. Jenže ekonom poukazuje na situaci v Japonsku, která podle jeho názoru tuto tezi vyvrací.

„Násilí je v Japonsku velmi výjimečnou záležitostí, vraždy téměř neexistují, míra kriminality byla vždy nízko a v posledních letech ještě klesla. Některá policejní oddělení tak nemají co dělat,“ píše Smith. Podobné je to podle něj se zneužíváním drog. Jen velmi malá část populace podle průzkumů drogy byť jen jednou vyzkoušela. Podíl žen, které samy vychovávají děti, je v této zemi také mnohem nižší než v USA. A „téměř každý v Japonsku pracuje“.

„S ohledem na toto vzorné chování by konzervativci mohli očekávat, že míra chudoby se bude v Japonsku nacházet velmi nízko. Jenže opak je pravdou. Počet chudých lidí tu je s ohledem na standard vyspělých zemí poměrně vysoko. Pokud například chudobu definujeme jako podíl lidí, kteří vydělávají méně než polovinu mediánu příjmů na celkové populaci, její míra se nachází na 15 %. Tedy sice mírně níž než v USA, ale výrazně výš než třeba v Německu, Kanadě či Austrálii,“ píše ekonom.

Japonská chudoba je podle ekonoma výjimečná v tom, že tu neexistují téměř žádné slumy či čtvrtě, kde by se chudí lidé sdružovali. Lidé bez domova se drží mimo dohled ostatních, ulice jsou obvykle čisté a udržované. Ti, kteří padnou do chudoby, odcházejí od svých rodin a stanou se z nich „anonymní existence“. Někteří žijí v miniaturních bytech, které nejsou o moc větší než běžná skříň. Staří lidé, kteří se finančně nikdy nezotavili z kolapsu devadesátých let, „trpí někde v úkrytu.“

Odhaduje se, že v Japonsku trpí chudobou 14 % dětí (3,5 milionu), v roce 2012 to přitom bylo až 16 %. Místní vlády tak podle ekonoma otevírají po celé zemi tisíce bufetů, kde se tyto děti mohou zadarmo najíst. Celkové výdaje na sociální podporu ale v Japonsku odpovídají standardu vyspělých zemí. „Japonci tak dělají vše správně, vyhýbají se násilí, drogám, tvrdě pracují a nemají nemanželské děti. Drží se konzervativního receptu, a to možná lépe než jakákoliv jiná země na světě. Přesto je řada z nich chudých. To ukazuje, že s touto konzervativní teorií chudoby je něco v nepořádku,“ píše Smith.

Některým lidem se skutečně vede špatně kvůli tomu, jak se v životě rozhodovali. Ale hlavní příčina chudoby tkví ve struktuře ekonomiky. Dlouhá řada lidí dopadne špatně kvůli nemoci, kvůli ztrátě zaměstnání, zranění či jiné formě neštěstí. Dobře vybudovanou síť sociální podpory proto podle ekonoma nelze ničím nahradit.

Zdroj: Bloomberg