V. AML směrnice a její možné dopady na pojišťovnický sektor

V České republice aktuálně probíhají přípravné práce na transpozici tzv. „V. AML směrnice“ do českého AML zákona. Pojďme se tedy podívat, jaké změny tato transpozice pojišťovnictví nejspíše přinese. V článku, který vyšel v odborném časopise Pojistný obzor, se k tomuto tématu dozvíte více. 

Nová, konsolidovaná verze AML směrnice primárně rozšířila okruh povinných osob, na jejichž činnost se bude vztahovat. Mezi nové subjekty, se kterými se mohou pojišťovny při své činnosti setkat, patří zejména auditoři a daňoví poradci, pokud jejich činnosti pojišťovna využívá. Ti proto budou muset při poskytování svých odborných služeb zahrnout do své rozhodovací činnosti i vyhodnocování, zda se za jimi posuzovanou operací neskrývá podezřelý obchod.

Odhalit jej mohou jak u transakce klienta pojišťovny, tak i v transakcích, jež provádí pojišťovna s třetími stranami. Jejich nová role je důsledkem systematického rozšiřování AML systému i na oblast daňových úniků, a tedy i na jejich odpovědnost při nastavování a prověřování „daňové optimalizace“ u jejich klientů, mezi kterými mohou být i pojišťovny. Ostatní nově definované povinné osoby, jimiž jsou např. obchodníci s virtuálními měnami nebo uměleckými předměty, nemají vůči pojistnému trhu žádný podstatný vliv.

Kryptoměny na úrovni elektronických peněz 

Významnou oblastí, kterou se V. AML směrnice zaobírá, jsou virtuální měny. Pokud některá z pojišťoven plánuje zapojení tohoto novodobého fenoménu do svých obchodních aktivit, musí počítat s tím, že její AML systém bude muset zahrnovat i platební transakce realizované prostřednictvím jedniček a nul zaznamenaných v příslušném blockchainu, a zejména pak s novými riziky, která se za nimi mohou skrývat.

Zda pojišťovnám budou nově definované povinné osoby poskytující směnárenské služby s kryptoměnami či poskytovatelé virtuálních peněženek schopni předávat alespoň některé potřebné informace o plátcích, však zatím není vůbec jisté. Obzvlášť když je dnes téměř nemožné získat informaci o plátci od různých fintechových společností, které se věnují provozování platebních bran a alternativním platebním metodám využívajícím při nabízení svých služeb pouze běžnou měnu a které klienta informují, že obchodníkovi (jímž může být při nabídce svých produktů i pojišťovna) nejsou předávány žádné jeho osobní informace.

Sektorově orientované posouzení rizik 

Novinky neminou ani posouzení rizik na úrovni EU. Přijatý text vyžaduje, aby Evropská komise zahrnula do hodnocení mj. i rizika související s každým příslušným odvětvím. Lze tedy očekávat, že pojišťovnický sektor by se mohl konečně dočkat přehledu reálných rizik, kterým skutečně čelí, namísto stávající nutnosti odvozovat rizika od těch obecně platných pro celý (zejména bankovní) finanční sektor. Můžeme jen doufat, že tato očekávání nebudou příliš vysoká a že Evropská komise skutečně připraví materiál, který na jedné straně pomůže pojišťovnám a zprostředkovatelům identifikovat, chápat, řídit a zmírňovat rizika a na straně druhé orgánům dohledu lépe porozumět reálným rizikům souvisejícím se životním pojištěním. 

Elektronický podpis podle eIDAS na úrovni jednání tváří v tvář 

Další „novinkou“ je zahrnutí elektronického podpisu podle eIDAS3do primárního procesu identifikace klienta. Ten však již v AML zákonu existuje, a dopad na povinné osoby v ČR tedy nebude téměř žádný. Současné otevření systému poskytujícího důvěru soukromému sektoru v ČR by umožnilo pojišťovnám vybudovat IT systémy pro elektronickou distribuci životního pojištění a poskytování souvisejících služeb založených na identifikaci klientů prostřednictvím elektronických podpisů podle eIDAS, ověření totožnosti jednajícího klienta a získání jeho identifikačních údajů z nezávislého zdroje, kterým by byla Správa základních registrů v rámci služeb vytvářejících důvěru.

Z doplněného textu odst. 2 čl. 27 navíc vyplývá, že identifikaci provedenou prostřednictvím elektronického podpisu podle eIDAS by mělo být možné převzít jinou povinnou osobou, což by se mělo projevit v transpozici do AML zákona tak, že identifikace prostřednictvím elektronického podpisu podle eIDAS by měla být jednoznačně postavena naroveň identifikaci tváří v tvář na základě průkazu totožnosti. Prodej a správu životního pojištění elektronicky by tak mohl provozovat i pojišťovací zprostředkovatel a pojišťovna by od něj mohla identifikaci klientů přebírat, což dle současné verze AML zákona možné není.

Hloubková kontrola klienta, i když klient zrovna nic nepožaduje 

U finančních produktů, včetně rezervotvorných pojištění, které jsou považovány za „finanční účet“ ve smyslu CRS OECD, který byl na úrovni EU implementován prostřednictvím směrnice známé pod označením „DAC2“, je nově vyžadováno provedení opatření hloubkové kontroly klienta také v okamžiku, kdy je u něj prováděna prověřovací a zjišťovací povinnost ve smyslu § 13g a 13h zákona č. 164/2013 Sb., o mezinárodní spolupráci při správě daní. Jedná se o další logické provázání těchto dvou systémů, neboť postupy náležité péče podle DAC2 se odvolávají na informace o klientovi získané podle postupů AML/KYC.

Změny v zesílené hloubkové kontrole klienta 

Nové pojetí opatření zesílené hloubkové kontroly klienta (EDD) se obecně vztahuje ke všem situacím, kde je identifikováno zvýšené riziko. Směrnice současně vyjmenovává konkrétní situace, které vždy vyžadují detailnější zkoumání jejich pozadí s cílem zjistit, zda se nejedná o podezřelý obchod. Byť se zdají definice daných situací jasné, jejich praktické uchopení nebude nikterak jednoduché. Naproti tomu nově vnesený čl. 18a, který definuje podmínky EDD ve vztahu k vysoce rizikovým třetím zemím, je zcela konkrétní, a to včetně návazných kroků, jež mají být provedeny.

Pojišťovny by se však měly mít na pozoru před možností členských států vyžadovat, aby součástí těchto kroků byla realizace první platby uskutečněné z účtu klienta vedeného na jeho jméno u instituce, která uplatňuje požadavky hloubkové kontroly alespoň v rozsahu požadavků V. AML směrnice. Tato povinnost nemůže být vyžadována u všech klientů, ale jen u těch, jimž vzniká povinnost hradit pojistné. Není možné vyžadovat zaslání jakékoliv platby třeba po pojištěném, který není sám i pojistníkem; tuto skutečnost pak musí zohledňovat i případná transpozice do AML zákona.

Pro zjednodušení identifikace politicky exponovaných osob (PEP) byl do V. AML směrnice vložen nový článek (20a), který vytváří oficiální seznam významných veřejných funkcí, jenž by měl existovat v konsolidované verzi veřejně dostupný pro celou EU. Odpadne tak dosavadní povinnost, aby si takový seznam sestavovala každá povinná osoba samostatně na základě obecné definice PEP. Požadavky na provádění EDD u PEP zůstávají beze změny, zde tedy pojišťovny nebudou muset upravovat stávající AML systémy, pouze zjednoduší proces identifikace PEP klientů odkazem na daný konsolidovaný seznam PEP funkcí.

Zprůhlednění vlastnických struktur 

Nový text V. AML směrnice významně přiostřuje rétoriku, pokud jde o skutečné vlastníky společností a trustů. Společnosti a trusty budou nově muset znát svého aktuálního vlastníka, a to pod hrozbou odrazujících sankcí. Registr skutečných majitelů bude muset být nově přístupný široké veřejnosti, registry jednotlivých členských zemí budou muset být propojeny prostřednictvím evropské centrální platformy a údaje z ní mají být dostupné z prostředí národních registrů. V českém registru skutečných vlastníků by tak měly být dostupné údaje i o skutečných majitelích společností registrovaných v jiných členských státech EU.

Whistleblowing 

Čl. 38 směrnice, který chrání oznamovatele podezřelých obchodů proti odvetným krokům v zaměstnání, byl nově rozšířen i o whistleblowing v případě porušení práva na jejich ochranu ze strany zaměstnavatele. Požadavek přímo specifikuje, že právo na ochranu se týká jak běžných zaměstnanců, kteří podávají interní hlášení v rámci povinné osoby, tak i kontaktních osob, jež podávají oznámení podezřelého obchodu příslušným orgánům. Příjemcem whistleblowingu by měly být finanční zpravodajské jednotky, tedy v ČR Finanční analytický úřad, který bude muset vybudovat platformu pro podávání takovýchto oznámení a příslušná zaslaná oznámení také následně procesovat. Obdobný systém whistleblowingu je pak vyžadován i novelizovaným čl. 61 v případech, kdy by šlo o odvetná opatření vůči internímu oznamovateli porušování AML systému v rámci povinné osoby.

Dohled nad skupinovými strategiemi 

Doposud platilo, že je-li některá povinná osoba součástí nadnárodní skupiny, musí dodržovat i skupinové strategie, které nejsou v rozporu s lokálním právem. Nově se zavádí i dohled nad nadnárodními skupinami. Dohledovým orgánem nad dodržováním skupinových strategií je orgán státu, kde sídlí mateřská společnost, která skupinové strategie zavádí, a tento orgán má nově získat právo dožádat součinnost státu, kde působí dceřiná společnost. Pojišťovny, které mají své mateřské společnosti v zahraničí, se tak mohou dočkat situace, kdy národní orgán dohledu, tedy Česká národní banka, bude při provádění kontrol kromě dodržování AML zákona nově kontrolovat i dodržování skupinové strategie, kterou obdrží od zahraničního orgánu dohledu.

Některé novinky cílící na povinné osoby se pojišťoven vůbec nedotknou

Změna přijatá v oblasti definice trestných činů, které mohou být zdrojem nelegálních peněz či jiného majetku, se do AML zákona nejspíše nijak nepromítne, neboť česká právní úprava zdrojové trestné činy od počátku nijak nerozlišovala. Obdobně to bude i s úpravou definice skutečného majitele trustů, kde česká právní úprava předběhla evropské právo. Případné úpravy lze očekávat spíše jen formálního charakteru, neboť věcný obsah je již v současném AML zákonu naplněn.  Ve výčtu změn je třeba zmínit i výslovný zákaz vedení anonymních účtů, vkladních knížek a bezpečnostních schránek, který vyplývá z revidovaného doporučení č. 10 FATF. Novela také zpřísňuje pravidla pro výjimky týkající se elektronických peněz, a to dalším významným snížením limitů na dotčených platebních prostředcích.

Pátá AML směrnice výslovně zakazuje úvěrovým a finančním institucím akceptovat platby provedené anonymní předplacenou kartou vydanou ve třetí zemi, pokud její AML legislativa neodpovídá požadavkům EU, příp. umožňuje členským zemím zcela zakázat použití anonymních předplacených karet. Směrnice také nově zavádí registr bankovních účtů. Ten je sice v ČR již zaveden, avšak jeho právní úprava jistě nezůstane beze změny, neboť směrnice pod něj zahrnuje i bezpečnostní schránky. Novelizace právních předpisů ČR vyvolaná V. AML směrnicí se tedy dotkne i této již v minulosti zavedené oblasti.

A co na to Moneyval? 

Na závěr bychom chtěli upozornit na nově publikovanou zprávu hodnocení AML systému ČR výborem Moneyval. V něm tento výbor expertů Rady Evropy zhodnotil implementaci 40 doporučení Finančního akčního výboru z roku 2012 do české legislativy a praxe a vydal doporučení v oblastech, které shledal jako nedostatečně pokryté. Dá se tedy předpokládat, že vzhledem k souběhu termínů a témat bude probíhající novelizace AML zákona vyvolaná V. AML směrnicí pokrývat i většinu doporučení Moneyvalu. Ve vztahu k soukromému sektoru je pak asi nejdůležitější informací, že podle Moneyvalu by počty realizovaných dohlídek a případné sankce měly být v ČR vyšší. Jaký však bude reálný dopad na pojišťovnický sektor, se dozvíme až v okamžiku, kdy bude dokončena transpozice V. AML směrnice a příslušných doporučení Moneyvalu do českého práva.  

Pro Pojistný obzor
Ing. Pavel Macek
analytik compliance
Komerční pojišťovna