OPOJISTENI.CZ (OPOJISTENI.CZ)
Pojištění  |  29.08.2019 10:10:46

Jan Matoušek: Vláda projídá daňové příjmy budoucnosti (8.8.2019)


Od ledna 2020 by se měla změnit metoda tvorby technických rezerv pojišťoven. Nově by měly být tvořené podle zákona upravujícího pojišťovnictví. Tedy pro účely zdanění, resp. pro daňovou uznatelnost, by byly použity technické rezervy podle směrnice Solvency II, namísto dosud používaných účetních technických rezerv. Ministerstvo financí se tak v podstatě rozhodlo potrestat sektorovou daní dlouhodobou obezřetnost pojišťoven. Ty vytvářely po desítky let technické rezervy, aby byly schopné v budoucnu pokrýt všechna, i nečekaná, pojistná plnění klientů. Co si o kroku MF myslí výkonný ředitel České asociace pojišťoven Jan Matoušek?

Může se vám podařit rozhodnutí vlády změnit metodu tvorby technických rezerv  ještě zvrátit? Jaké zvažujete další kroky?

Prozatím nedošlo díky rychlosti postupu ministerstva financí k žádné debatě odborné veřejnosti ani politických stran. Očekáváme, že nastane a ministerstvo ji nebude moci zcela ignorovat, tak jak to udělalo například s připomínkami České národní banky a zaměstnavatelských svazů. Politické strany si navíc dobře musí rozmyslet, zda chtějí, aby tato vláda projedla část výnosů z daní z pojišťoven na mnoho příštích let, k čemuž tento návrh vede. Od nás lze samozřejmě očekávat, že budeme transparentně bránit zájmy našich klientů a akcionářů. Naprosto zásadní je náš požadavek, aby se takové zdanění netýkalo rezerv na životní pojištění klientů.



Jednorázový dopad bude 10,5 miliardy korun, to by se mělo rozložit do dvou let. Jak tomu bude v těch nálsledujících letech?

Celkový dopad bude značný, ale zdráhám se potvrdit dopad v absolutním čísle. Přesné číslo bude ještě záležet na vývoji diskuse a řadě technických detailů. Zároveň platí, že se jedná o jednorázové zdanění, v dalších letech u nově sjednaných smluv na životní pojištění budou pojišťovny platit daň z očekávaných budoucích zisků. Odhad těchto zisků je přitom velmi závislý na vývoji úrokových měr, inflace a na dalších v čase proměnlivých faktorech. Daňový výnos pro stát tudíž bude také kolísat.

Máte detailnější informace o dopadech? Na které pojišťovny to může dopadnout nejvíce?

Opatření dopadá na celý pojistný sektor, v průměru pojišťovny odvedou na dani 90 % obvyklého čistého ročního zisku. Některé pojišťovny však odvedou odhadem dokonce 300 % či až 500 % čistého zisku jako jednorázovou daň.



Může to vést ke zdražení pojistných služeb?

Ano, vzhledem k tomu, že pojišťovny budou nuceny odvést část svých rezerv jako jednorázovou daň, budou jim tyto prostředky chybět a budou nuceny hledat způsoby, jak tuto mezeru v hospodaření zacelit. Zdražení služeb může být jedním ze způsobů, další může být snížená ochota investovat do nových služeb či do zlepšení jejich kvality.

Vzhledem k tomu, že pro zajištění prostředků na platbu daně mohou být pojišťovny nuceny předčasně odprodat některá aktiva za nevýhodných podmínek, může toto mít také negativní dopad na investiční výnosy u stávajících smluv životního pojištění.

Můžete přesněji popsat, jak se vlastně mění uznatelnost rezerv?

V současné době jsou daňově uznatelné účetní technické rezervy, které pojišťovny tvoří podle zákona o účetnictví. Do budoucna ministerstvo navrhuje pro účely zdanění brát do úvahy rezervy vypočtené podle pravidel Solvency II. Solventnostní pravidla však byla nastavena pro stanovení minimální a optimální bezpečné výše kapitálu, který potřebuje pojišťovna pro své podnikání. Tento výpočet tudíž nenavazuje přímo na ostatní položky v účetnictví, je koncepčně odlišný a je v rozporu s obecnými účetními zásadami (např. odečtení budoucích očekávaných zisků od hodnoty závazků je v rozporu se zásadou opatrnosti uplatňovanou v účetnictví).

Návrh dopadá fakticky retroaktivně na činnost pojišťoven, tj. na dříve vytvořené účetní rezervy k jednotlivým dříve uzavřeným pojistným smlouvám. Je sankcí pojišťovnám, které plní své veřejnoprávní povinnosti obezřetného podnikání dle zákona o pojišťovnictví, zde konkrétně spočívající v obezřetném oceňování závazků vůči klientům. Navržená úprava ve svém důsledku „sankcionuje“ pojišťovny za to, že prostředky, které by při méně obezřetném ocenění závazků mohly být vyplaceny akcionářům, ponechaly v rezervách.

Zmínil jste regulaci Solvency II. Co v té směrnici přesně je?

Direktiva Solvency II (2009/138/EC) vešla v platnost k 1. 1. 2016. Jejím cílem je nastavení sjednocených pravidel v rámci EU, které mají dosáhnout toho, aby se pojišťovny nedostaly do insolvence. Solvency II definuje pravidla pro vykazování aktiv, pojistně-matematických rezerv a výpočet kapitálového požadavku, při jehož nesplnění již zasahuje regulátor.

Dále musí pojišťovny počítat Solventnostní kapitálový požadavek, který představuje ekonomický kapitál, který pojišťovna musí držet, aby omezila pravděpodobnost úpadku na 0,5 %, tzn., že úpadek by nastal v průměru jednou za 200 let. Režim Solvency II vyžaduje od pojišťoven také zavedení řady vnitřních předpisů upravujících nastavení řídicích a kontrolních systémů společností a požadavky na kontrolní hlášení dohledovému orgánu, tedy České národní bance.

V jakých objemech jsou technické rezervy nastavené?

Celkové účetní technické rezervy pojistného sektoru jsou přibližně 300 mld. , z toho 80 % tvoří rezervy na životní pojištění.

Můžete vysvětlit, jakým způsobem mechanismus vytváření rezerv přesně funguje?

Pojišťovny tvoří rezervy na závazky vyplývající z pojistných smluv. Zatímco u neživotního pojištění se účetní technické rezervy tvoří na již nastalé pojistné události a rozpouští se při likvidaci pojistné události,  účetní technické rezervy u  životních pojištění jsou vytvořeny podle pojišťovnou pevně daných a neměnných pojistně-matematických pravidel a jejich hlavním účelem je pokrytí budoucích nároků oprávněných osob vyplývajících z pojistných smluv. K rozpouštění opět dochází při výplatě pojistného plnění, což ale vzhledem k dlouhodobému charakteru tradičního životního pojištění často může nastat až v daleké budoucnosti.

Skutečně do rozpočtu připlyne vládou odhadovaný objem peněz z této daně?

Na základě schváleného návrhu zákona ministerstvo financí očekává, že bude jednorázově vybraná daň činit 10,5 miliardy korun, to by se mělo rozložit do dvou let. Ačkoli nám bylo řečeno, že jsme se měli na zdanění připravit, účetní principy, názor auditorů a konec konců i ČNB nelze měnit z roku na rok.  

Ačkoliv v dalších letech dopad již nebude tak výrazný, u nově sjednaných smluv na životní pojištění budou pojišťovny platit daň z očekávaných budoucích zisků. Jak jsem již však zmínil, odhad těchto zisků je velmi závislý na v čase proměnlivých faktorech. Daňový výnos v prvních letech bude tedy velký, ale v příštích bude naopak kolísat. Vláda v podstatě projídá daňové příjmy budoucnosti.

Odpovídá míra dodatečného zdanění pojišťovacího byznysu přístupu vlády v případě bank, nebo jde o odlišný přístup?

Asi každý si může spočítat, že výše daně pro pojišťovny je zcela mimořádná a disproporční vůči ostatním sektorům, a to i bankám.

Hrozí klientům českých pojišťoven perspektivně menší odškodňování pojistných událostí?

Neočekáváme dopady na likvidaci škod, ta má svá pravidla, ale vzhledem k tomu, že pojišťovny budou nuceny odvést část svých rezerv jako jednorázovou daň, budou jim tyto prostředky chybět a budou nuceny hledat způsoby, jak tuto mezeru v hospodaření zacelit. Je zcela relevantní očekávat růst cen pojištění pro jednotlivce i pro firmy.

Dalším efektem může být snížená ochota investovat do nových služeb či do zlepšení jejich kvality. Vzhledem k tomu, že pro zajištění prostředků na platbu daně mohou být pojišťovny nuceny předčasně odprodat některá aktiva za nevýhodných podmínek, může toto mít také negativní dopad na ziskovost stávajících smluv životního pojištění. 

Jako alternativu jste vládě po vzoru bank navrhovali investice z rezerv do Národního investičního fondu? Proč ale tato alternativa? Neměly by tyto prostředky zůstat v rezervách?

Vnímáme potřeby české ekonomiky, ať už v oblasti budování infrastruktury, sociálního bydlení či výstavby školských zařízení, a proto jsme nabídli vložení prostředků do zřizovaného Národního investičního fondu. Dávat peníze na investice nám dává daleko větší smysl, než je projíst v černé díře státního rozpočtu. Podstatné je, že takový příspěvek by neměl nic společného s rezervami určenými na budoucí výplaty klientů.

Zdroj: Česká asociace pojišťoven; oPojištění.cz

oPojištění.cz - informace ze světa pojištění a risk managementu

Zpravodajský portál, který poskytuje komplexní zpravodajství ze světa pojištění a risk managementu. Denně přináší aktuální zprávy o vývoji pojistného trhu, odborné analýzy, informace o nabízených pojistných produktech a rozhovory s významnými osobnostmi pojišťovnictví.

Více informací na: www.opojisteni.cz

Hodnocení článku: 10 | 8 | 6 | 4 | 2 | 0

Jan Matoušek: Vláda projídá daňové příjmy budoucnosti (8.8.2019)

Diskuze a názory uživatelů na téma: Jan Matoušek: Vláda projídá daňové příjmy budoucnosti (8.8.2019)

Na dané téma nejsou žádné názory.



Přečtěte si také:

15.08.2019Letošní volatilita si vybírá krvavou daň (15.8.2019) ČSOB-Dealing (ČSOB-Dealing)
08.08.2019Ranní GBP/USD - Čtvrtek 8.8.2019 BOSSA.CZ (BOSSA.CZ)
08.08.2019Akcie v USA jako na houpačce (8.8.2019) ČSOB-Dealing (ČSOB-Dealing)





Zobrazit sloupec 
Kurzy měn | Akcie | Obchodní rejstřík | Zájezdy | Last minute | Meteobox | Bydlet | YAuto | Studium | E
Kurzy.cz - Akcie cz, kurzy měn, forex, zlato.
TOP: Akcie CZ Akcie svět Kurzy měn Komodity Dluhopisy Zlato Bitcoin Hypotéky Tarify Energie Kalkulačka Zákony Práce Počasí

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Sociální příplatek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby

Hypotéky, Stavební spoření

Směnárny - Euro, Dolar

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Úřad práce

Investice

Podílové fondy

Makroekonomika - ČNB

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Zlato online, Stříbro, Ropa

Burza - ČEZ

Pojištění

Povinné ručení

Penzijní připojištění

Podnikání

Obchodní rejstřík

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Ochranné známky

Finanční katalog

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto, Spolehlivost Aut

Monitoring ekonomiky

Mapa webu

Volby

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Copyright © 2000 - 2019

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.,

ISSN 1801-8688

Ochrana údajů | Cookies