Na konferenci aktivně vystoupili špičkoví manažeři pojišťoven a vybraní regulátoři, ale slovo dostal například i zástupce Greenpeace, který vyzval pojišťovny, aby zastavily pojišťování a investování do uhelného průmyslu. Zájemci se mohou s většinou prezentací a videí seznámit prostřednictvím webových stránek konference.[1] V tomto článku budou zmíněny jen vybrané informace z vystoupení prezidenta IE Andrease Brandstettera, který je také předsedou představenstva a výkonným ředitelem UNIQA Group. Plný text jeho vystoupení není k dispozici, takže lze vycházet jen z tezí obsažených v jeho prezentaci.
Brandstetter zmínil v úvodu význam evropského pojišťovnictví. Denně je vyplaceno pojistné plnění ve výši 2 mld. EUR. Pojistitelé spravují aktiva ve výši 10 bilionů EUR, což představuje 60 % evropského hrubého domácího produktu.
Upozornil, že v roce 2018 nebyla více než polovina škod z katastrof pojištěna. To lze chápat i jako příležitost. Značný význam pro budoucí rozvoj má jeho informace, že pojistitelé se zavázali investovat do udržitelných investic[2] v období 2018 – 2020 zhruba 50 mld EUR. Přitom Brandstetter poukázal na nutnost, aby solventnostní kapitálové požadavky dle režimu Solventnost II odrážely reálná rizika. K dosažení cíle – mít opravdu udržitelnou Evropu – je podle jeho názoru zapotřebí spojit úsilí finančního a celého soukromého sektoru, občanské společnosti a tvůrců politik.
Brandstetter věnoval značnou pozornost kybernetickému pojištění. Uznal, že existuje řada faktorů, jež mají negativní vliv na nabídku tohoto pojištění. Jedním z nich je určitě nedostatek údajů o minulých kybernetických útocích, resp. jimi způsobených škodách. V této oblasti je nezbytná účinnější spolupráce se státem. Pojistitelé by měli získat k takovým potřebným údajům, třebas anonymizovaným, přístup.
Kromě pojištění přírodních katastrof či katastrof vůbec, udržitelného investování a kybernetického pojištění je další budoucí příležitostí evropských pojistitelů rovněž oblast penzí. Brandstetter konkrétně poukázal na dva problémy. V rámci EU byl vyčíslena mezera v úsporách na penze[3] ve výši 2 biliony EUR. Podpora ze strany státu a motivace k úsporám je tudíž žádoucí. Druhý problém se týká toho, že rozdíl mezi důchodovým příjmem mužů a žen činí v Evropě 37 %. Je to téma, které se diskutuje především na národní úrovni. Má ale i jistou evropskou dimenzi.
Možná by mohl pomoci překlenout tyto problémy panevropský penzijní produkt (PEPP). Brandstetter zdůraznil, že však musí být bezpečný a nabízet spořitelům atraktivní výnosy. Další podmínkou pro uplatnění tohoto produktu je korekce Solventnosti II tak, aby odrážela reálná dlouhodobá rizika.
Pokud jde o regulaci, tak v prezentaci jsou zahrnuty víceméně jen slogany, ale naprosto výstižné. Evropské pojišťovnictví prý trpí pod tíhou zastaralých pravidel. Brandstetter klade otázku, zda lze s nimi kráčet do budoucnosti. Odpověď je jasná. Nelze! Je nutno mít taková pravidla, jež umožní inovace. Správná obezřetnostní pravidla založená na riziku nesmí podhodnocovat nebo přeceňovat riziko. Pravidla řízení (chování) musí být použitelná v budoucnosti a přinášet výsledky pro klienty. Pojistitelům musí být umožněn přístup k relevantním údajům.
[1] https://www.insuranceeurope.eu/11th-international-insurance-conference
[2]
Udržitelnými investicemi (sustainable investments) se rozumí např.
přímé investice do podniků, které by měly pomoci čelit klimatickým
změnám či destrukci životního prostředí. Souvisejícím pojmem jsou „ESG
investice“, což jsou investice do projektů v oblasti životního prostředí
(environmental) , v oblasti sociální (social) a v oblasti správy a
řízení (governance).
[3] Mezera v úsporách na penze se definuje např.
jako rozdíl mezi současnými úsporami na penze a tou výší úspor, která
by generovala „žádoucí“ příjem v důchodu.
RSS
Přebírání zpráv
