Spotřebitelský úvěr - láká Vás banka na nízkou úrokovou sazbu? Na toto se ptejte:

U spotřebitelských úvěrů má i klient s průměrným příjmem schopnost získat nabídku financování s úrokovou sazbou do 5 % p.a., tj. o zhruba polovinu méně, než na kolik jsme byli zvyklí ještě před cca 10 lety. Neznamená to však, že by banky přešla chuť na vysoké výdělky, nabídky výhodného úvěrování jsou bohužel často podmíněny sjednáním doplňkových produktů či výrazně omezují schopnost klienta upravovat vlastnosti úvěru.

Čím jste si zasloužili nízkou úrokovou sazbu?

Je uváděná úroková sazba podmíněna tím, že úvěr nesplatíte předčasně, případně sjednáním doplňkových produktů typu běžný účet, úvěrové pojištění? Pokud ano, jaké budou parametry úvěru v situaci, kdy se opozdíte se splátkou, učiníte mimořádnou splátku či úvěr jednorázově doplatíte, případně takém, jak změní parametry úvěru to, že zrušíte doplňkové produkty.

Jaká rizika kryje úvěrové pojištění?

Pokud si spolu s úvěrem sjednáváte úvěrové pojištění, je dobré vědět, jaká rizika toto pojištění kryje. Například u úvěrového pojištění s ochranou před ztrátou příjmu se můžete setkat s háčky typu:

- úvěrové pojištění nekryje schopnost splácet v případě, že dojde k ukončení pracovního poměru ze strany zaměstnance či dohodou,

- úvěrové pojištění kryje pouze ztrátu schopnosti splácet úvěr, kdy pojištěný je bez práce např. více než 6 měsíců,

- peníze z úvěrového pojištění jsou vyplaceny až zpětně v době, kdy si pojištěný zajistí nový příjem, tj. v době evidence na úřadu práce musí pojištěný platit splátky úvěru ze svých úspor.

Jaké jsou poplatky spojené s doplňkovými produkty

Vedlejší náklady na úvěr může představovat nejen platba pojistného na úvěrovém pojištění, ale také poplatky za běžný účet sjednaný spolu s půjčkou. Veškeré vedlejší výdaje je nutno zahrnout do celkové nákladovosti úvěru a teprve až poté vyhodnotit, jestli je nabídka úvěru zajímavá.

Zároveň pozor na situace, kdy banky podmiňují nízké úrokové sazby tím, že si u nich žadatel půjčí např. 400 000 Kč a více. Určitě je dobré mít nějaké peníze „v zásobě“, tzv. železnou rezervu byste si však měli vybudovat z úspor a ne si na ni půjčit. Spočítejte si, kolik přeplatíte v situaci, kdy si vezmete vyšší úvěr, abyste dosáhli na nižší úrokovou sazbu s tím, že tyto „peníze navíc“ utratíte za věci, které jste původně ani nechtěli kupovat, případně Vám leží na spořicím účtu s úrokovou sazbou cca 1 % p.a..