FED poprvé od roku 2008 snížil základní úrokovou sazbu. Trump zavádí nová cla vůči Číně

Britský premiér Boris Johnson při pondělní návštěvě Skotska prohlásil, že bude usilovat o novou dohodu s Evropskou unií s tím, že dohodu, kterou vyjednala Theresa Mayová je „mrtvá“. Johnson se také setkal s se skotskou první ministryní Nicolou Sturgeonovou a šéfkou skotských konzervativců Ruth Davidsonovou a obě političky důrazně naznačili novému premiérovi, že jsou proti no-deal.

Mexický prezident by chtěl, aby tamní centrální banka snížila úrokové sazby, čímž by podpořila ekonomiku. Je si však vědom, že centrální banka je nezávislou institucí.

V úterý mexický ministr financí oznámil, že vláda uvolní 485 mld. MXN na podporu infrastruktury, investic a soukromé spotřeby. Mexická rozvojová banka poskytne nové úvěrovou linku v hodnotě 270 miliard pesos, které jsou k dispozici malým a středním firmám. Cílem je podpořit ekonomiku, jelikož je vláda znepokojena ekonomickým zpomalením v Mexiku.

Zasedání BoJ dopadlo bez výrazného překvapení, když banka ponechala podle očekávání sazby beze změny. Ze zápisu jsme se mohli dozvědět, že sazby budou na současných úrovních po delší dobu (nejméně do poloviny roku 2020). Inflace se podle banky postupně blíží k 2% cíli. Nebylo také upomenutá věta, že v případě BoJ nebude váhat podniknout další podpůrné kroky.

Guvernér Kuroda na tiskové konferenci konstatoval, že japonská ekonomika roste mírním tempem. Inflace zůstává slabá, i přes napjatý stav na pracovním trhu.

Ve středu jsme se dočkaly zasedání FOMC, na kterém došlo ke snížení základní úrokové sazby o čtvrt procentního bodu. Americké sazby se tedy nyní nacházejí v rozpětí 2,00-2,25 %. Překvapením však bylo, že dva členové výboru George and Rosengren nehlasovali pro snížení sazeb. Banka uvedla, že ji k rozhodnutí přiměly obavy o vývoj globální ekonomiky a mírná inflace v USA. Fed také oznámil, že hodlá ukončit snižování své bilance (kvantitativní utahování) o dva měsíce dříve.

Powell na tiskovce prohlásil, že cut je pojistkou proti riziku poklesu americké ekonomiky a také má pomoci zvýšit inflaci. Dále také dodal, že mzdy rostou, ale ne tempem, který by vyvíjel tlak na inflaci. Nechal si také otevřené dveře k dalšímu snížení sazeb, když oznámil, že to nemusí být jediné snížení, která banka uskuteční  v tomto roce.

Australský index spotřebitelských cen se ve druhém čtvrtletí zvýšil z 1,3 % na 1,6 %, když se očekával nárůst pouze o 1,5 %.

Naopak v eurozóně se v červenci meziročně snížilo tempo růstu spotřebitelských cen z 1,3 % na 1,1 %. Míra nezaměstnanosti však poklesla z 7,6 % na 7 %.

BoE na svém zasedání, které se konalo ve čtvrtek, ponechala jednomyslně úrokovou sazbu na 0,75 % a konstatovala, že stále očekává, že dojde k hladkému brexitu. Pokud by se tomu tak stalo, tak banka nejspíše přistoupí k postupnému a limitovanému zvyšování sazeb.  Šéf BoE Carney pak na tiskovce zmínil, že ekonomický růst se nachází pod svým potenciálem.

Zasedání centrálních bank v tomto týdnu uzavřela ČNB, která také ponechala podle očekávání sazby beze změny. Guvernér Rusnok na tiskové konferenci uvedl, že aktualizovaná prognóza sice naznačila prvotní mírný nárůst úroků během letošního roku a v tom následujícím mírný pokles, bankovní rada se však na základě vnitřních a zejména vnějších faktorů rozhodla tento proces vyhlazovat. Dále také uvedl, že stále platí, že příštích čtvrtletích mohou úroky vzrůst i poklesnout.

Americký prezident Donald Trump opět potvrdil, že je nepředvídatelný, když zavedl nová 10% cla na čínské výrobky ve výši 300 mld. USD a měly by vstoupit v platnost 1. září letošního roku.

Podle pátečního NFP reportu v americké ekonomice mimo zemědělství bylo v červenci vytvořeno 164 tis. nových pracovních míst a dopadly tedy podle očekávání analytiků. Červnová čísla však byla revidována z 224 tis. na 193 tis.

Čína v reakci na nově zavedená cla oznámila, že bude muset přistoupit k odvetným opatřením.

Australské maloobchodní tržby ve druhém čtvrtletí se mezikvartálně zvýšili z 0,1 % na 0,4 %.