Jeden hodně nezvyklý nezamýšlený důsledek

Ekonomická realita nám přináší dlouhou řadu takzvaných nezamýšlených důsledků. Do popředí mediálního zájmu se většinou dostávají ty negativní. Typickým příkladem může být snaha uvolnit monetární politiku posunem sazeb do záporu ve chvíli, kdy již dosáhly nuly. Prostor pro posun sazeb do záporných hodnot je v prostředí, kdy lidé mohou držet hotovost omezen, ale v určitém rozsahu jej provést lze. Kritici ovšem poukazují na řadu oněch nezamýšlených důsledků, včetně zhoršení finančního zdraví bank a následně jejich menší ochotě poskytovat půjčky i přesto, že finance jsou mimořádně levné. Dnes bych se ale rád věnoval oblasti nezamýšlených důsledků bankovnictví na hody vzdálenému – kojení.

Na VoxEU byla nedávno zveřejněna studie „Paid family leave and breastfeeding: Evidence from California“, jejímiž autory jsou Jessica Pac, Ann P. Bartel, Christopher J. Ruhm a Jane Waldfogel. V první řadě poukazují na to, že kojení je považováno za nejhodnotnější zdroj výživy pro novorozence, mimo jiné posiluje imunitu, snižuje mortalitu a pravděpodobnost hospitalizace, onemocnění infekčními chorobami. Kojení prý také dlouhodobě snižuje riziko obezity, diabetu, či astmatu. A v druhé řadě prý v USA platí, že zatímco v rodinách s vyššími příjmy se nyní kojí více, než v minulosti, u rodin s nižšími příjmy platí opak. Důvod je prostý – nutnost vrátit se co nejdříve do práce.

Studie se pak zaměřuje na vývoj v Kalifornii, protože ta je podle ekonomů nejlepším místem pro sledování vztahu mezi kojením a placenou mateřskou dovolenou, která by měla eliminovat onen dopad vyšší potřeby brzkého návratu do zaměstnání. Výsledky hovoří o tom, že placená mateřská zvyšuje délku doby, po kterou ženy kojí, minimálně o šest měsíců. Efekt je pak silnější ve skupině rodin s nižšími příjmy, nebo jinak znevýhodněných. Autoři studie vše uzavírají s tím, že právě tento efekt by měl být brán v úvahu při zvažování placených mateřských dovolených.

Pro zajímavost, takhle vypadala „kojící“ situace ve vybraných zemích v roce 2005:



Jak jsem uvedl v úvodu, o nezamýšlených důsledcích té či oné aktivistické ekonomické politiky se hovoří celkem často, většinou se zaměřujeme na ty negativní. Výše uvedeným jsem chtěl poukázat na to, že tu někdy jsou i nezamýšlené, překvapivé důsledky pozitivní. Jaký je jejich vzájemný poměr nevím a zdá se mi, že „jasno“ v tom asi může mít jen někdo, kdo se bezvýhradně drží nějaké ekonomické myšlenkové doktríny. Bezvýhradně se ale dá držet jen doktrín psaných v úplně jiné knize než těch ekonomických. Ale to už je trochu jiné téma.