Británie bude mít nového premiéra. Konzervativci vybrali Johnsona

Novým britským premiérem se stane konzervativec Boris Johnson. Členská základna si jej v pondělí vybrala coby nového předsedu strany. Jako takový převezme od Theresy Mayové nejen vedení partaje, ale i britské vlády. Mayová svou rezignaci královně Alžbětě II. přinese ve středu, kdy také královna pověří Johnsona sestavením kabinetu.

Johnson v hlasování konzervativců, kterého se zúčastnilo 87 % straníků, dostal přes 92 tisíc hlasů. Johnson dostal přes 46 tisíc hlasů.

O tom, kdo nahradí Theresu Mayovou v čele Konzervativní strany a také v čele britské vlády, rozhodovalo 160 tisíc členů strany do pondělního odpoledne. Pětapadesátiletý Johnson se stane v pořadí 77. britským premiérem.

Dni D předcházel složitý politický boj, který započal 7. července, kdy se premiérka Mayová oficiálně vzdala vedení Konzervativní strany.

O post projevilo zájem 11 kandidátů. Po několika kolech hlasování zůstali dva – bývalý excentrický starosta Londýna či ministr zahraničí Boris Johnson, a jeho nástupce na ve funkci ministra Jeremy Hunt.

Ve středu oznámí končící premiérka Theresa Mayová královně Alžbětě II. svoji rezignaci na premiérskou funkci. Ta následně přijme nového lídra konzervativců a pověří jej sestavením vlády.

Johnsona čeká těžká práce. Kvůli jeho nástupu do čela strany oznámilo rezignaci z vlády hned několik ministrů. Johnsona čekají jednání s Evropskou unií o brexitu, jehož byl Johnson velkým zastáncem. Byl dokonce obviňován, že v kampani za odchod Velké Británie používal lživé argumenty. Mayové se nepodařilo ani na několikátý pokus prosadit v parlamentu dohodu vyjednanou s EU, která stanovila podmínky odchodu Británie z Unie. Zároveň ale poslanci odmítali tzv. tvrdý brexit, tedy odchod bez dohody. Johnson v minulosti prohlásil, že se tvrdého brexitu nebojí.

Konzervativci navíc zažívají silný propad preferencí. V průzkumech se pohybují okolo 20-25 %, přičemž ve volbách v roce 2017 získali 43,4 %. Pořádnou facku od voličů dostali v květnových volbách do Evropského parlamentu, kdy dostali jen 8,8 % hlasů a skončili až pátí.

Nezvládnutí odchodu Velké Británie z EU vyčítají voliči ale i opozičním labouristům, kteří tak v průzkumech dosahují podobných výsledků jako konzervativci. V průzkumech se tak na obě tradiční strany dotáhli liberální demokraté, kteří jsou proti brexitu, a také naopak strana Brexit party, která je hlasitým zastáncem odchodu Velké Británie z EU.