Rozbřesk: Evropská inflace stále hluboko pod cílem ECB

Finální statistiky potvrdily, že inflace v eurozóně zůstává i nadále velmi utlumená. Zatímco ještě před rokem se na chvíli dotkla cíle ECB, v letošním roce se od něj spíše vzdaluje. Červnové 1,3 % u celkové inflace a ještě o něco nižší jádrová inflace snad už ani nikoho nepřekvapily. Jde samozřejmě o průměr a inflaci na této úrovni má aktuálně jen Belgie, zatímco inflace v jednotlivých zemích eurozóny se pohybuje mezi 0,2 % a 3,1 % shodou okolností podle toho, v jaké kondici je ta která ekonomika.

Nepřekvapí proto, že na dolní příčce je Řecko a na horní jedna z pobaltských zemí. Rozptýlené jsou přitom i hodnoty jádrové inflace, nicméně při rozhodování ECB jde samozřejmě o celkové, tedy zprůměrované hodnoty. Proto i při dalších úvahách o nutnosti ještě více uvolnit měnovou politiku může ECB kdykoliv sáhnout k inflačnímu argumentu. Bez ohledu na fakt, že už tak jsou v eurozóně peníze extrémně levné a dostupné, že se rozběhlo i úvěrování a tzv. zamrznutí úvěrů, zažívá už jen šest zemí včetně Itálie, Řecka, Kypru a Španělska. Tedy těch, které v nedávné minulosti na úvěry až příliš spoléhaly a nyní procházejí obdobím snižování úvěrové zátěže. Pokles úvěrování tam proto není důsledkem nedostatku peněz, ale především domácích strukturálních problémů, které měnová politika z Frankfurtu vyřešit sama o sobě nemůže.

Je otázkou, zda případný další pokles sazeb ECB nebo nová vlna nákupů státních dluhopisů může vyvolat spotřebitelskou inflaci. Zvlášť v době, kdy ekonomika zpomaluje, tlačí se na změnu v některých jejich silných odvětvích a oborech (telekomunikace, automobilový průmysl), čelí riziku obchodních válek, neřízeného brexitu atp. Současně když stále pod tlakem rychlého vývoje a konkurence padají ceny téměř veškeré spotřební elektroniky, zlevňuje internet a přitom sílí konkurence ze strany virtuálních obchodů. Dlouhodobě nízká (jádrová) inflace se tak zdá spíše výsledkem všeho ostatního spíše než neadekvátně „přísné“ měnové politiky, kterou by bylo třeba uvolnit. Ale je to možná zatím jenom jedna politika, která se snaží reagovat na strukturální problémy, s nimiž toho sice moc nenadělá, nicméně alespoň vytváří podmínky pro jejich řešení. Samozřejmě ne zadarmo, protože ani záporné sazby nebo extrémně drahé dluhopisy nezůstávají bez následků.

*** TRHY ***

CZK a dluhopisy

Koruna se během včerejšího obchodování opět držela v úzkém pásmu těsně u hranice 25,60 EUR/CZK. Stále postrádá jakýkoliv impuls k pohybu k silnějším úrovním, kde by ji ráda viděla ČNB. Nadcházející zasedání bankovní rady napoví, jakým směrem se ubírají myšlenky centrálních bankéřů a modelové hodnoty, které doposud vyznívaly docela optimisticky.

Zahraniční forex

Na eurodolarovém trhu vládne letní nuda, kterou charakterizuje vyčkávání na nadcházející zasedání Fedu a ECB (ta přijdou na pořad dne již za týden). Zajímavé přitom je, že americký trh s pevně úročenými instrumenty zesílil svoje sázky na snížení sazeb Fedu. Trhy nyní dokonce přikládají 30% pravděpodobnost tomu, že Fed na konci července sníží svoji základní úrokovou sazbu o 50 bazických bodů.

Tento názor konec konců mohla podpořit i dnes po ránu centrální banka Jižní Koreje, která překvapivě snížila svoji základní úrokovou sazbu z 1,50 % na 1,25 %. Dodejme, že korejská, stejně jako např. japonská ekonomika se v důsledku obchodních válek potýkají s výrazným propadem zahraničního obchodu (exportů).