Letní hrozby pro finanční trhy

Okurková sezona finančním trhům nevládne, spíše naopak. Investoři musí být obzvlášť v současné době neustále na pozoru. Aktuálně existují dvě hlavní rizika, která by mohla mít na trhy v následujících dvou měsících zásadních vliv: měnová válka a zhoršené vztahy mezi Íránem a USA.
 

Nedávné setkání Donalda Trumpa a Si Ťin-pchinga bylo kvalifikováno jako produktivní diskuse. Jedním z výsledků setkání bylo mimo jiné pozastavení zavádění nových cel ze strany USA. Huawei by měl opět získat přístup k americkým technologiím a Čína by měla na oplátku přistoupit k větším nákupům od amerických zemědělců. Přestože jsou tyto kroky hodnoceny pozitivně, obnovení důvěry mezi USA a Čínou bude pravděpodobně vyžadovat ještě několik dalších měsíců. Neměli bychom proto očekávat, že k podpisu nové obchodní dohody dojde brzy.

Obchodní válka nebo měnová?
Rizika, že jednání se opět zkomplikují, podobně jako v nedávné minulosti, zůstávají vysoká. Kromě toho je zde mnoho náznaků, že obchodní válka by se mohla změnit na válku měnovou. Jelikož Donald Trump je merkantilista, považuje země s vysokým dovozem za slabé. Nejprve se proto pokusil zavést přísnou celní politiku, od níž si sliboval snížení obchodního deficitu USA, což se mu ale dosud nepodařilo. Svou pozornost proto přesunul na šéfy centrálních bank, Jeroma Powella a Maria Draghiho. Tento krok může být počátkem měnové války.

Jeho druhý pokus o snížení obchodního deficitu USA by mohl spočívat v podpoře politiky slabého dolaru, jak to udělaly Spojené státy v polovině 80. let a počátkem 90. let minulého století. Na základě parity kupní síly zjišťujeme, že dvě nejvíce podhodnocené měny vůči dolaru jsou britská libra a japonský jen. Obě hodnoty jsou slabší o 11 %. Naopak euro je na základě těchto propočtů nadhodnoceno o 6 %.

Klíčovým cílem Trumpovy administrativy v souvislosti s dovozem automobilů zůstává také Německo. Evropa proto potřebuje uzavřít dohodu s USA stůj co stůj do 11. prosince, aby zabránila implementaci 25% amerických cel na evropský dovoz automobilů.

Vztahy mezi Íránem a USA
Na současné mapě globálních rizik je napětí mezi USA a Íránem klíčovou událostí číslo dvě. Poslední kroky a komentáře Donalda Trumpa nám potvrzují, že nechce začít skutečný vojenský konflikt. Dokonce se veřejně mnohokrát nezastal Johna Boltona, poradce pro národní bezpečnost, který prosazuje ozbrojený konflikt s Íránem.

Riziko nehody s vojenskými důsledky, jak jsme mohli nedávno vidět při sestřelení amerického dronu, však nelze ignorovat. Hrozbu nedorozumění mezi oběma zeměmi zvyšuje i nedostatek přímé komunikace mezi Washingtonem a Teheránem. Během letošního léta se tak investoři budou muset snažit zorientovat v ekonomickém prostředí s vysokými politickými riziky. Mohli by proto znovu začít upřednostňovat bezpečné přístavy, což bylo znatelné již v uplynulých týdnech na silném nárůstu zlata, japonského jenu a švýcarského franku.

 
O autorovi:
Christopher Dembik je vedoucím oddělení makroekonomické strategie Saxo Bank v Paříži. Členem týmu Saxo Bank se stal v roce 2014 a vedoucím makroekonomické strategie je od roku 2016. Zaměřuje se na analýzu monetární politiky a globální makroekonomický vývoj ovlivněný fundamentálními ukazateli, náladou trhu a technickou analýzou.
V roce 2015 získal cenu Thomson Reuters StarMine pro nejlepší makroekonomické předpovědi ve Francii. Pro Saxo Bank tvoří Dembik měsíční Makroekonomické vyhlídky, které se zaměřují na monetární politiku, a pravidelně vydává své analýzy francouzské a polské ekonomiky. Často je citován v mezinárodních zpravodajských médiích, jako jsou např. Bloomberg, TF1 a Newsweek.
Dembik dříve pracoval jako analytik francouzského velvyslanectví v Tel Avivu a během studií na Ekonomickém ústavu Polské akademie věd napsal práci na téma budoucnosti eurozóny.
Christopher Dembik vystudoval fakultu mezinárodních studií na Sciences Po Paris. Jeho rodným jazykem je francouzština, ale mluví také dobře anglicky a španělsky a domluví se trochu hebrejsky.