USA vs. Čína: Od celní k ekonomické válce

Na konci června se americký prezident Donald Trump a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching v rámci setkání na summitu zemí G20 v japonské Ósace dohodli na pokračování jednání o obchodu mezi dvěma největšími ekonomikami světa. Jenže tentýž závěr mělo již jejich setkání v Buenos Aires na konci roku 2018. A od té doby na toto téma moc pozitivních zpráv nepřišlo.

Lze tentokrát očekávat skutečný pokrok v jednáních, nebo se opět ukáže, že Trump je skvělý řečník, ale o poznání horší politik? To není ta hlavní otázka, která visí ve vzduchu. Mnohem naléhavěji zní ta, zda jde (ještě) skutečně jen o obchod. Někteří analytici totiž tvrdí, že (již) nesledujeme celní, ale spíše ekonomickou válku dvou těžkých vah světového hospodářství.

"Stačí málo a budeme svědky zásadního zvratu. Pokud by se ukázalo, že jednání nikam nevedou, mohla by Čína nechat přirozeně oslabit svou měnu, a smazat tak negativní dopad amerických cel," říká Jack Rasmus, politický ekonom působící na kalifornské St. Mary's College.

Upozorňuje navíc na velký objem dluhu USA držený Čínou. Odhady hovoří asi o 1,3 bilionu dolarů. "V první fázi by Čína mohla zbrzdit nákupy nového amerického dluhu. Pak by nákupy mohly ustat úplně. A v krajním případě by se Čína mohla amerického dluhu začít zbavovat, což by vytlačilo dlouhodobé úroky v USA a s nimi americký dolar výrazně výše," říká.

Čína by navíc mohla použít i další zbraně, například různá omezení pro americké firmy působící v zemi nebo třeba omezování vývozu vzácných nerostných surovin.

"Když se spor mezi USA a Čínou rozjížděl, vypadalo to na rychlé a jasné vítězství Spojených států. S tím, jak se rozšiřuje bojiště, se situace stává stále méně přehlednou a síly obou stran se jeví vyrovnanější," dodává Rasmus.

Další článek: Ideologická válka dvou těžkých vah v malém světě