Práci po skončení školy najde téměř každý - v Česku tak chybí brigádníci.

Téměř všichni absolventi vysoké nebo vyšší odborné školy mají v Česku práci. Zaměstnanost mladých lidí je u nás jedna z nejvyšších v EU, dosahuje 91,5 procenta. Podle ekonomů ale kvůli tomu chybí brigádníci a sezónní pracovníci.

Zaměstnanost českých absolventů vysokých či vyšších odborných škol je téměř na svém historickém maximu. Z Čechů ve věku 20 až 34 let, kteří úspěšně ukončili studium před třemi a méně lety, jich 91,5 procenta má práci. Vyplývá to z údajů Eurostat za rok 2018.

Důvodem je podle ekonoma Lukáše Kovandy výhodná situace na trhu práce. "Mladým lidem, zejména právě absolventům, hraje do karet také skutečnost, že se v současnosti na trh práce dostávají velice slabé populační ročníky. Zaměstnavatelé se o mladé absolventy musí mnohdy doslova přetahovat," uvedl Kovanda.

Podle ekonomů je vysoká zaměstnanost mladých lidí patrná nejvíce právě teď, kdy podniky shánějí brigádníky na léto. "Když však mladí dnes řádnou práci prakticky všichni mají, je mnohem obtížnější než v minulosti brigádníka nebo sezónního pracovníka najít," vysvětlil Kovanda.

Personál chybí podle portálu idnes.cz například na horských boudách. Bouda Jana nad Velkou Úpou už kvůli tomu musela zavřít, s nedostatkem pracovníků bojuje také slavná Labská bouda. Problém sehnat brigádníky mají také v kempech, není ani dost vedoucích táborů.

V čele unijního žebříčku stojí Malta, kde práci najde 96,7 procenta absolventů vysoké nebo vyšší odborné školy. Následuje Nizozemsko (94,8 procenta) a Německo (94,3 procenta). Naopak nejhorší je situace pro mladé v Řecku (59 procent) a v Itálii (62,8 procenta).

Česko vede, co se týče zaměstnanosti absolventů - mužů. Práci po škole najde 97,5 procenta z nich. U žen je to o něco horší - zaměstnané absolventky tvoří 87 procent. "To je ale také v rámci EU nadprůměrně příznivý údaj, jelikož průměr loni činil 84 procent," zhodnotil Kovanda.