Nedostatek zkušeností Lagardové s měnovou politikou budí obavy

Christine Lagardová je sice skvělá politička, ale bohužel bez zkušeností z monetární politiky nebo centrální banky. Svědčí o tom také fakt, že za uplynulých deset let, kdy působila jako francouzská ministryně financí a šéfka Mezinárodního měnového fondu, se k tématu monetární politiky téměř nevyjadřovala.

V roce 2013 vyslovila Christine Lagardová na zasedání Fedu v Kansas City podporu nekonvenčním nástrojům centrálních bank, včetně výkupu vládních dluhopisů, které v následujících měsících sehrály klíčovou roli. Vyslovila se také pro dokončení bankovní unie EU, včetně robustního systému ochrany vkladů, stejně tak za vytvoření unie evropských kapitálových trhů.

Lagardová podporuje také negativní úrokové sazby. „Zavedení negativních sazeb ze strany ECB a japonské centrální banky, neprovázejí negativní efekty, které by vyžadovaly pozornost. Jejich čistý efekt je pozitivní. Může to signalizovat, že zanedlouho můžeme být svědky poklesu depozitních sazeb v eurozóně," řekla v roce 2016.

Myslím si však, že Christine Lagardová nemá vůči monetární politice vyhraněný postoj. Bude pravděpodobně pokračovat v "holubičí" politice Maria Draghiho, tedy ve prospěch nižších sazeb. Přinejmenším na začátku výkonu jejího mandátu. Podle mého názoru se však jedná pouze o politický postoj. Co bychom opravdu potřebovali, je mít v čele ECB specialistu na monetární politiku. Lagardová spolu s viceprezidentem Luisem de Guindosem, mají však bezpochyby dostatek manažerských dovedností.

Člen výkonné rady ECB Benoît Coeur, který je podle mého názoru jedním z nejtalentovanějších a nejrozumnějších monetárních expertů v eurozóně, odchází ze své pozice v lednu příštího roku. Ideální osobou na jeho postu by byl někdo podobného ražení.

Mít schopné manažery je skvělé. Pokud však na eurozónu opět udeří krize, budeme pravděpodobně v úplně odlišné pozici, než jsme dnes. Budeme potřebovat zavést nové nástroje, strategie a analýzy. A právě zde neočekávám ze strany Lagardové v tomto ohledu přílišnou pomoc.

Domnívám se, že veškeré pravomoci se z těchto důvodů přesunou na guvernéry národních centrálních bank a na hlavního ekonoma ECB Philipa Lana. Ten svým prvním projevem po jmenování do funkce jasně naznačil budoucí snižování sazeb: „Efektivnost znamená, že můžeme ještě více uvolnit monetární politiku, když to bude situace vyžadovat." I z tohoto důvodu očekávají trhy s téměř 100% pravděpodobností snížení sazeb na zářijovém zasedání ECB.

 
O autorovi:
Christopher Dembik je vedoucím oddělení makroekonomické strategie Saxo Bank v Paříži. Členem týmu Saxo Bank se stal v roce 2014 a vedoucím makroekonomické strategie je od roku 2016. Zaměřuje se na analýzu monetární politiky a globální makroekonomický vývoj ovlivněný fundamentálními ukazateli, náladou trhu a technickou analýzou.
V roce 2015 získal cenu Thomson Reuters StarMine pro nejlepší makroekonomické předpovědi ve Francii. Pro Saxo Bank tvoří Dembik měsíční Makroekonomické vyhlídky, které se zaměřují na monetární politiku, a pravidelně vydává své analýzy francouzské a polské ekonomiky. Často je citován v mezinárodních zpravodajských médiích, jako jsou např. Bloomberg, TF1 a Newsweek.
Dembik dříve pracoval jako analytik francouzského velvyslanectví v Tel Avivu a během studií na Ekonomickém ústavu Polské akademie věd napsal práci na téma budoucnosti eurozóny.
Christopher Dembik vystudoval fakultu mezinárodních studií na Sciences Po Paris. Jeho rodným jazykem je francouzština, ale mluví také dobře anglicky a španělsky a domluví se trochu hebrejsky.