Vyplatí se členství v EU? Do Česka z Bruselu tečou desítky miliard. Na opačnou stranu stovky

V české společnosti pravidelně resonuje debata, zda se Česku vyplatí členství v Evropské unii. Řečí čísel ano, a velmi výrazně. Za necelých 15 let v Unii poslala ČR do společného rozpočtu sice více než půl bilionu korun, z něj ale dostala částku, která odpovídá jednomu ročnímu rozpočtu ČR – 1,3 bilionu.

Odvody a příjmy rozpočtů EU

Rozdíl mezi tím, co Česká republika odvedla od vstupu do EU do unijního rozpočtu a tím, co naopak z Bruselu dostala, byl na konci loňského roku 741,3 miliardy korun. Vyplývá to z údajů ministerstva financí. Jen v loňském roce Česko získalo z unijního rozpočtu o 45,3 miliard více, než do něj odvedlo.

Přesto tzv. čistá pozice Česka nebyla vloni tak výrazná jako v předešlých letech. "To je způsobeno jak rostoucími odvody ČR do rozpočtu EU, tak i tím, že nárůst čerpání strukturálních fondů a Fondu soudržnosti za programové období 2014-2020 nevykompenzoval pokles příjmů z rozpočtu EU za uzavírané programové období 2007-2013," vysvětloval mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec.

V předchozích letech ČR z rozpočtu EU získávala výrazně větší částky. Naprosto rekordní byl rok 2015, kdy byl rozdíl mezi tím, co do rozpočtu odvedla a tím, co z něj získala, 150 miliard korun. Jinak se ale rozdíl pohyboval v posledních letech většinou okolo 80 miliard.

"Je zapotřebí zdůraznit, že se všem operačním programům podařilo do konce roku 2018 využít veškeré prostředky, které bylo v souladu s pravidlem pro zrušení závazku (tzv. pravidlo n+3) potřeba vyčerpat, a ČR tak o žádné prostředky nepřišla," dodal Žurovec.

Pokud jde o rozložení plateb, tak 41 miliard přišlo ze strukturálních fondů, necelých 19 miliard z Fondu soudržnosti, v rámci zemědělských dotací získala ČR téměř 40 miliard a z programů EU získala necelých 5 miliard korun.

Jak ještě dlouho bude Česko čistým příjemcem, zatím není jasné. Nejčastěji se hovoří zhruba o letech 2023-2024, kdy by výše toho, co odvádíme do rozpočtu EU, mohla poprvé přesáhnout to, co z něj dostáváme.

Saldo prvotních důchodů

Zajímavé je srovnání daných částek s tzv. Prvotními důchody platební bilance, tedy výnosy z poskytnutých finančních zdrojů, práce a nevyrobených nefinančních aktiv - úroky, dividendy, reinvestované zisky, pracovní příjmy, daně a dotace na produkci a dovoz.

Toto saldo je už mnoho let záporné a v loňském roce dosáhlo rekordní hodnoty 282,5mld Kč. Jen na prvotních důchodech tedy odchází z ČR 6x více finančních prostředků oproti saldu dotací EU.