U obnovitelných zdrojů chceme přispět k cílům EU, musíme ale zohledňovat reálné podmínky a možnosti

 

„Co se týče tuzemského podílu obnovitelných zdrojů na energetickém mixu, naší snahou samozřejmě je přispět k cílům EU.Ppřitom je ale třeba brát v potaz reálné podmínky v zemi a související ekonomické dopady tak, aby nedošlo k neúměrné zátěži obyvatel,“ říká náměstek pro energetiku René Neděla.

„K tvorbě plánu jsme přistupovali velmi odpovědně a vypracovali jsme rozsáhlý materiál doložený analytickými daty a predikcemi, což Evropská komise ocenila. Českou republiku vyzdvihla, co se týče připravené a předložené metodologie pro stanovení cílů v sektoru vytápění a chlazení a v sektoru dopravy,“ doplňuje náměstek Neděla. Při porovnání příspěvků jednotlivých cílů obnovitelných zdrojů energie (OZE) od ostatních států a následného doporučení Evropské komise je také vidět, že Česká republika z toho vychází poměrně dobře a nachází se přibližně ve středu všech členských zemí.

„Řadu doporučení, která Brusel ve zprávě zmiňuje, návrh našeho plánu již obsahuje a bude potřeba na to EK spíše jen upozornit. Jedná se například o uvedení potenciálu plynu z OZE, plán a jeho doprovodné materiály se tomuto tématu obsáhle věnují a požadované informace uvádějí,“ vysvětluje náměstek. Stejně tak je to s doporučením na uvedení opatření a nástrojů pro dosahování navrhovaných cílů, i tohle plán ČR již obsahuje. Bude pouze třeba zpřesnit příslušné části.

ČR bude muset se zástupci EK také diskutovat striktnost požadavku dosažení meziročního růstu 1,1 % OZE v sektoru vytápění a chlazení, kdy jsme uvedli řadu důvodů, na základě kterých je splnění tohoto indikativního cíle problematické (náš návrh byl 0,8 % ročně).

„Podle nás není vhodná ani striktní aplikace indikativního vzorce pro rozpad celkového cíle podílu OZE, který byl do evropské legislativy doplněn až na úplném závěru vyjednávání bez možnosti relevantní diskuse,“ říká Neděla. Zároveň existují alternativní metody výpočtu příspěvků členských států připravené Evropskou komisí, které uvádějí odlišné hodnoty. Jedná se konkrétně o dopadové studie v evropské legislativě, které pro ČR uvádějí hodnotu 21 %. ČR také považuje za problematické, že navýšení příspěvků OZE dle doporučení může vést k navýšení celkového příspěvku nad rámec odsouhlasených 32 %, a to při neměnnosti hlavního cíle snížení emisí na úrovni 40 %, k jehož navyšování dochází nepřímo právě zvyšováním dílčích podcílů, což nepřispívá k transparentnosti celého procesu.

Doporučení v oblasti energetické účinnosti bohužel nejsou příliš konkrétní. Řada členských států neodevzdala dostatečné informace při návrhu plánů, proto nebylo možné relevantně vyhodnotit kolektivní plnění cíle EU. ČR bude požadovat od Evropské komise detailnější informace, i s ohledem na to, jaké snížení spotřeby by Brusel z naší strany považoval za dostatečné.

„Řadu doporučení jsme do určité míry předjímali a kupříkladu na formulaci politik v oblasti dosažení podílu OZE v sektoru dopravy jsme pracovali v průběhu prvního pololetí letošního roku. MPO se ve spolupráci s ostatními subjekty ve druhé polovině roku zaměří na vyjasnění posouzení a doporučení v rámci dialogu s Evropskou komisí a na dopracování návrhu,“ uzavírá Neděla.