Nálada v eurozóně se nelepší (Ranní zpráva z finančního trhu)

PMI v eurozóně a Německu se stabilizují. Zpracovatelský průmysl by si měl lehce polepšit, naopak služby mírně poklesnou. Ve Velké Británii pokračuje hledání nástupce premiérky T. Mayové. Výsledek však bude známý až v červenci. V regionu uvidíme další solidní statistiku polského průmyslu a potvrzení holubičí rétoriky tamní centrální banky. Ta by se k prvnímu zvýšení úrokových sazeb měla odhodlat až v příštím roce.

Stabilizace PMI s riziky směrem dolů

Dnes budou hlavní událostí předstihové PMI z eurozóny a USA. Zejména v Německu očekáváme mírné zlepšení ukazatele v průmyslu, na druhou stranu by si měly lehce pohoršit služby. Měl by se tak zúžit rozdíl mezi těmito odvětvími. Nicméně nedávný vývoj naznačuje, že rizika směřují spíše dolů. Obchodní konflikt mezi USA a Čínou se dále eskaluje a ani ostatní geopolitické hrozby nesměřují k uklidnění. Další pokles PMI by tak mohl vyvolat obavy trhu z výhledu největší evropské ekonomiky a ještě větší tlak na ECB. 

Boris Johnson a Jeremy Hunt se utkají ve finálovém kole o post lídra strany a následně i premiérský post. Výsledek se dozvíme až v červenci. Rozhoduje se však i o budoucí podobě brexitu, který je zásadní i pro Českou republiku a tuzemskou měnovou politiku.

Spotřebitelská důvěra v eurozóně na svém pětiletém průměru

Spotřebitelská důvěra v eurozóně navzdory očekáváním poklesla o sedm desetin bodu na -7,2 b. Z delšího úhlu pohledu však spíše stagnuje po loňském prudkém poklesu z vrcholu tohoto cyklu a v současnosti se nachází přesně na svém pětiletém průměru.

Polský průmysl pokračuje ve stabilním růstu

Polská průmyslová výroba vykázala v květnu solidní výsledek. Částečně se na tom podílel i jeden pracovní den navíc oproti předchozímu roku. Předstihové ukazatele PMI ukazují stabilní růst polského průmyslu, k čemuž dlouhodobě přispívá vysoká zaměstnanost a aktuálně i vysoký objem zakázek. Na druhou stranu očekáváme zpomalení růstu průmyslových cen a to až na poloviční tempo oproti předchozímu měsíci. Hlavním důvodem je velmi vysoká srovnávací základna z minulého roku, kdy jsme viděli výrazné zdražení ropy a pohonných hmot. Záznam z posledního jednání tamní centrální banky by pak měl jen potvrdit dlouhodobé holubičí naladění bankovní rady. Podle nás by změna v současné rétorice měla přijít až v druhé polovině roku, kdy inflace vyskočí nad cíl centrální banky. Nicméně prvního zvýšení úrokových sazeb bychom se měli dočkat až v roce 2020.

Po americké holubici region lehce v zisku

Stopy po středečním výsledku zasedání americké centrální banky jsou viditelné na mnohých místech trhu. Americké sazby lehce korigovaly předchozí propad, což ale nezabránilo dalšímu oslabení amerického dolaru vůči euru o více než šest desetin procenta na 1,130 USD/EUR. Regionální měny tak měly důvod k posílení. Koruna však s necelou desetinou procenta zaostala a zakončila na úrovni 25,60 za euro. Maďarský forint si během včerejší seance připsal 0,12 %, když se dostal na 323,1 HUF/EUR, zatímco polský zlotý posílil o více než dvě desetiny procenta na 4,25 PLN/EUR.