ECB: pokračující politika levného dluhu zakládá obří riziko
Evropská centrální banka nadále nepřiměřeně nafukuje dluhovou bublinu eurozóny, zatímco ekonomické zpomalení hlavních evropských ekonomik se dále prohlubuje. Dokonce část členů výboru deklarovala ochotu dále snižovat úrokovou míru (IR). Ta je přitom již nyní záporná. Tato diskrepance prosákla do médií několik málo hodin po té, co Mario Draghi, guvernér ECB, deklaroval pevný postoj centrální banky – totiž zachovat IR v současné podobě do 2020.
To, co bylo
původně navrženo jako nástroj pro vlády, aby si kupovaly čas k provádění
strukturálních reforem a snížení nerovnováhy, se stalo nebezpečnou pobídkou k
udržení nadměrných výdajů a zvýšení dluhu. Tato politika má ze strany
establishmentu dvě odůvodnění. Jednak nevzniká žádná negativní externalita tak
dlouho, dokud je dluh levný, jednak je inflace hluboko pod tapetem ECB, nebo
jinak řečeno – je tu absence inflace.
Levné půjčky
finančnímu sektoru nemohou být záminkou pro zvýšení dluhu. Japonsko má velmi
nízké náklady na dluh a náklady na obsluhu veřejného dluhu Japonska představují
téměř polovinu daňových příjmů státu. Japonský dluh je 15krát vyšší než daňové
příjmy vybrané vládou v roce 2018. Japonsko i přes monetární a fiskální expanzi
nepokročilo k inflační ekonomice téměř ani o krůček, nákladnost snah o
zabránění deflace, s níž má Japonsko neblahé zkušenosti, jsou obrovské,
ale zdá se, že bez výraznějšího úspěchu.
Oficiální
inflace eurozóny od roku 2000 vykazuje nárůst CPI o 40 %, zatímco růst
produktivity byl zanedbatelný a platy a zaměstnanost zůstávají v depresi.
Efektivita a širší inovace de facto neexistují. Měnová politika se změnila z
nástroje na podporu reforem ve způsob omluvy pro jejich absenci.
Je také
důležité podotknout, že euro není globální rezervní měnou. Euro je využíváno
pouze v 31 % světových transakcí, zatímco americký dolar je používán v 88
%, podle Bank of International Settlements (celkový součet transakcí, jak
vysvětluje BIS ve své zprávě, je 200 %, protože každá transakce zahrnuje dvě
měny).
Výnosy
dluhopisů v eurozóně jsou uměle deprimovány a dávají falešný pocit bezpečí,
který je zcela zahalen extrémně nízkými úrokovými sazbami a nadměrnou
likviditou.
Rozvaha
Evropské centrální banky byla zvýšena na 40 % HDP eurozóny, zatímco na vrcholu
kvantitativního uvolňování nedosáhla rozvaha Federálního rezervního systému 26 %
HDP USA.
Nákupy
Federálního rezervního systému nikdy nepřekročily čisté emise. ECB nadále
nakupuje dluhopisy, které, jakmile expirují, budou multiplikovat zpětné odkupy
a dosáhnou sedminásobku čistých emisí.
Šestnáct
desetiletých státních dluhopisů v eurozóně vykazuje negativní reálné výnosy.
Další dva, řecký a italský, jsou neuvěřitelnými příklady, protože jejich výnosy
(upravené o kurzové rozdíly a inflaci) vykazují zanedbatelný rozdíl oproti
americkému desetiletému dluhopisu. Přebytečná likvidita v eurozóně přitom přesahuje
18 bilionů eur.
Absence
inflace je kouzelnou formulí, která umožňuje cokoliv, přesto, bližším pohledem,
inflační tlaky tu existují a jsou velmi silné. Nejen ve finančních aktivech
(obrovská bublina ve výše zmíněných státních dluhopisech), ale i ceny v eurozóně
se od roku 2000 zvýšily o 40 %, zatímco produktivita je „flat“. Levný dluh by
neměl být dále zvyšován, ale naopak, je to příležitost k jeho snížení.
Politika
expanze levných dluhů vede k hromadění dlouhodobého rizika.
ECB ignoruje
„tail“ riziko a kumulaci nerovnováh a očekává, že likvidita vytvoří úroveň
růstu a inflace, které nebylo ani dosaženo po dvou bilionové expanzi.
Vlády z celé
eurozóny identifikují nízké výnosy jako určitý druh tržního ověřování svých
politik, což vede k chybným závěrům, pokud jsou trhy uměle ovlivňovány
politikou centrálních bank. Tento placebo efekt vedl mnoho zemí v Evropě k
tomu, aby opustily reformní kroky a mnohé se domnívají, že řešením nízkého
růstu je návrat k postupům aplikovaným v roce 2008.
Nízké výnosy
nejsou známkou důvěryhodnosti a nízkého rizika, ale finanční represe a strachu
ze slabšího makroekonomického prostředí v jiných aktivech.
Problém
Eurozóny spočívá v tom, že se plně spoléhá na „zkreslený“ vliv měnové politiky,
aby posílila oživení a zaměřila se na jediný cíl, a to zlevnit veřejné výdaje
na financování bez ohledu na náklady. To udržuje strukturální nerovnováhu,
vnímání rizika je rozostřeno a ekonomika se stává méně dynamickou, zatímco dlouhodobá
rizika rostou.
ECB se tak ocitá
v peněžní pasti. Pokud normalizuje politiku, zmizí „kouzlo“ nízkých výnosů a
vlády na to budou reagovat. Pokud si však tuto politiku zachovává, existuje
zvýšené riziko opakování krize v eurozóně bez jakýchkoli nástrojů k jejímu
řešení. Proto musí ECB nyní zvýšit sazby a zastavit odkup splatných dluhopisů, dokud
jsou trhy optimistické.
Namísto
navrhování opatření na straně nabídky, omezování nadměrného zdanění a redukce vládních
výdajů řada analytiků bohužel doporučí více výdajů a větší likviditu jako
řešení, které ve skutečnosti učiní ekonomiku ještě slabší.
Hlavním
problémem s akumulací dluhu za nízké sazby je to, že má stejný efekt jako
realitní bublina. Skrývá skutečné riziko likvidity a solventnosti, protože
náklady na půjčky jsou příliš nízké na to, aby byly reálné.
Michal Dvořák
Je hlavním analytikem společnosti Tradecentrum. Od roku 2013 je rovněž výkonným ředitelem EFEKTA finance SE se specializací na Corporate finance a Supply Chain Management a Credit insurance. Od roku 2017 se podílí na tvorbě algoritmů pro vysokofrekvenční obchodování. Dříve pracoval v řízení rizik KUREG Úvěrové pojišťovny, ve Factoringu České spořitelny a v Leader Investments, kde byl dealerem na devizovém trhu.
Tradecentrum
Je licencovaným obchodníkem, který poskytuje investiční poradenství v řadě zemí světa a poskytuje globální přístup na trhy. Klienti mají možnost obchodovat širokou škálu finančních instrumentů.
To, co je dělá výjimečnými, je především profesionální a individuální přístup ke klientům, kteří jsou naší prioritou a nedílnou součástí naší společnosti.
TradeCentrum je registrovaná obchodní značka Goldenburg Group Limited, což je kyperská investiční firma (CIF) pod dohledem a regulací Kyperskou komisí pro burzy a cenné papíry (CySEC) s CIF Licencí číslo 242/14.
Více informací na: https://tradecentrum.com/cs/
Poslední zprávy z rubriky Okénko investora:
Přečtěte si také:
Prezentace
28.03.2024 5 kroků pro pravidelnou údržbu vaší motorové pily
27.03.2024 I elektrická koloběžka musí mít povinné ručení
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Revoluce v umělé inteligenci: Nový superčip společnosti Nvidia může změnit svět
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Kdy a komu se vyplatí využít DIP (dlouhodobý investiční produkt)
Mgr. Timur Barotov, BHS
Michal Brothánek, AVANT IS
SPILBERK investiční fond SICAV, a.s. se mění k lepšímu aneb Co přinesla Valná hromada
Miroslav Novák, AKCENTA CZ
ČNB pokračuje ve snižování sazeb, proinflačním rizikem slabší koruna
Ali Daylami, BITmarkets
Bitcoin stanovil nové historické maximum – Je už na nákup pozdě?
Petr Lajsek, Purple Trading
Slabá koruna prodraží dovolenou. Kolik si kde letos připlatíme?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz