Vlastníci firemních dluhopisů nemusí v případě insolvence dostat vůbec nic

Nemám rozhodně v úmyslu nic namítat proti poučení investorů v oblasti firemních dluhopisů. Považuji za správné, aby investoři byli dopředu informováni o všech rizicích. Rád bych se jen pozastavil nad poznámkou v komentáři pana Skořepy, že vlastníci firemních dluhopisů nejenže nedostanou vyplacen slíbený úrok, ale dokonce jen část toho, co investovali.

Takové tvrzení lze označit za zavádějící. Pokud by se totiž postupovalo striktně v souladu se zněním insolvenčního zákona, nedostali by vlastníci firemních dluhopisů většinou vůbec nic. Dluhopisy mohou představovat totiž tzv. podřízené pohledávky, před jejichž uspokojením mají ze zákona přednost jiné skupiny věřitelů. V drtivé většině případů tak už na majitelé dluhopisů nemá co zbýt.    

Proč tedy vlastníci firemních dluhopisů v textu zmiňované společnosti ZOOT, které soud povolil reorganizaci v rámci insolvenčního řízení, získají nazpět alespoň část toho, co jí půjčili? Umožní jim to postoj hlavního věřitele (pozn.: investiční skupina Natland, jež odkoupila původně bankovní pohledávky za ZOOTem), který jde nad rámec insolvenčního zákona.

V první řadě se vlastníci dluhopisů ZOOTu dočkají cca 10procentního plnění (přesná výše bude známa v další fázi reorganizace), když smění původní emisi bondů za nově vydanou. Dostanou tedy zpátky část svých peněz, která zhruba odpovídá úrovni, jenž obdrží dalších nezajištění věřitelé. Oproti nule, která je téměř jistě čekala, se jedná o výrazně lepší pozici, které bylo dosaženo díky dohodě nového managementu ZOOTu s hlavním věřitelem.

Majitelé dluhopisů následně budou moci ještě využít další relativně čerstvé nabídky od skupiny Natland. Ta byla učiněna už mimo navrhovaný reorganizační plán a umožní jim po ukončení reorganizace vyměnit nově vydané dluhopisy za akcie finančně zdravého ZOOTu. Tím by se měli dostat i nad úroveň zmiňovaných 10 procent a minimalizovat ztrátu ze svých investic do původního projektu. Bude jen na nich, co si zvolí. Obě možnosti ale představují v porovnání s běžnou insolvenční praxí vysoký nadstandard.

Průměrná míra uspokojení věřitelů při insolvencích v ČR se dlouhodobě pohybuje v jednotkách procent. I v tomto srovnání se majitelé dluhopisů dostávají do výrazně lepší pozice. Díky přístupu hlavního věřitele a administrátora emise lze říci, že majitelé dluhopisů ZOOTu mají štěstí v neštěstí. Kdyby neexistovala snaha skupiny Natland, společnosti BH Securities a ZOOTu, aby se situace majitelů dluhopisů zlepšila, pravděpodobně by neviděli již ani korunu, jak se koneckonců stalo v celé řadě jiných případů. Bylo by přitom lhostejné, zda by byl úpadek firmy řešen reorganizací nebo konkurzem.  

 
Štěpán Křeček
hlavní ekonom BH Securities