Mzdy v 1. čtvrtletí 2019: Výrazně rychlejší než produktivita

Jedna z nejdůležitějších věcí pro malou, silně otevřenou ekonomiku je konkurenceschopnost, zejména cenová konkurenceschopnost. Na prahu obchodních válek a při citelném ochlazení růstu globální ekonomiky je význam konkurenceschopnosti o to naléhavější. Pokračování příliš rychlého růstu mezd již není výrazem dobré ekonomické kondice, ale zbytečným rizikem.

Průměrná mzda se v 1. čtvrtletí letošního roku meziročně zvýšila o 7,4 procenta, po zohlednění inflace došlo k reálnému zvýšení o 4,6 procenta. Tentokrát rostly mzdy rychle ve veřejném sektoru i firmách. Mezi obory s nejrychleji rostoucím platy patří školství (+9,8 procenta), administrativní činnosti (+9,0 procent) a zdravotnictví (+8,5 procenta). Naopak nejméně se v relativním měřítku přidávalo v IT sektoru (+4,3 procenta).

Již čtvrtým rokem rostou mzdy a zaměstnanost rychleji než produktivita práce a dochází tak ke zvyšování jednotkových mzdových nákladů. Zatímco kurz koruny k euru či dolaru je letos stejný či slabší než loni, reálný kurz zohledňující rozdíl ve vývoji mzdových nákladů dále posiluje. Na jedné straně by se dalo uvažovat, že jde o konvergenci k životní úrovni v bohatších zemích. Pokud ovšem zůstává přidaná hodnota české produkce na relativně nízké úrovni (hrubé marže firem jsou nižší než ve vyspělejších zemí, ziskové marže jsou podobné), potom rychlý růst mezd a posílení reálného kurzu je spíše erozí konkurenceschopnosti než udržitelným zvyšováním životní úrovně.

Za celý letošní rok počítáme s růstem průměrné mzdy zhruba o 6,5 procenta.

David Marek
hlavní ekonom Deloitte ČR