AB Bernstein: Přichází doba kompulzivní stimulace, 4 % růst je fikce

Další ekonomická krize by mohla přinést agresivnější reakci, než byla ta předchozí. Ve své nové analýze to podle CNBC tvrdí AB Bernstein s tím, že ona reakce by mohla probíhat v duchu takzvané moderní monetární teorie, mohlo by dojít ke snížení sazeb do záporu nebo by mohlo nastat „shazování peněz z vrtulníků“. Taková politika by mohla přijít i na základě „tlaku populistů“.
 
AB Bernstein hovoří o „kompulzivní stimulaci“, která používá růst dluhů a bubliny na trzích aktiv ke zvednutí cyklického růstu. Hlavní ekonom AB Bernstein Philipp Carlsson-Szlezak dokonce hovoří o tom, že není vůbec otázkou, zda stimulace přijde. Jedná se jen o to, jak agresivně bude prosazována a jakou formu bude mít. Současný „stimulační „model“ má přitom klesající efektivitu a bude tak docházet k jeho „radikalizaci“.

Carlsson-Szlezak se tak domnívá, že tradiční přístup ke stimulaci může být nahrazen například přístupem založeným na zmíněné moderní monetární teorii. Ta podle něj „nevznikla jako způsob, jak podpořit ekonomiku, ale jako metoda politické levice, která má omezit nerovnost“. Její zastánci se domnívají, že centrální banka může držet sazby nízko a vláda může utrácet tak, aby nerovnost omezila. Další formou radikalizace by byly negativní sazby, které jsou podle ekonoma stále více probírány v samotném Fedu. A mohly by přijít i peníze z vrtulníků, kdy by centrální banka například připisovala bankám na účty místo rezerv přímo digitální měnu.

CNBC připomíná, že fiskální stimulace proběhla v pokrizových letech pouze dvakrát. Poprvé ji použil prezident Barack Obama a poté přišlo snížení daní za vlády prezidenta Donalda Trumpa. Kritici tvrdí, že tato druhá stimulace nebyla potřebná, protože ekonomika rostla a jejím výsledkem budou hlavně vyšší deficity a dluhy. Carlsson-Szlezak tvrdí, že Trumpův odhad 4% růstu je pouhou fikcí, protože klesá tempo růstu produktivity a i investice.

Ekonom dodává, že „kompulzivní stimulace“ půjde tak daleko, jak jen si dovolí politici. Pokud ovšem neovlivní i nabídkovou stranu ekonomiky, nezvýší se trendový růst a ekonomika se nakonec stejně posune ke svému potenciálu. Kompulzivní stimulaci by podle něj spustilo hlavně prudké ochlazení ekonomiky, ale i bez něj se můžeme dočkat nějaké její umírněnější verze. Současný stimulační „model“ je pak podle něj vyčerpán i proto, že domácnosti již nejsou ochotny dál se zadlužovat a efektivita snižování sazeb klesá.

Zdroj: CNBC