Přínosy EU pro rozvoj Plzeňského kraje
Plzeňský kraj patří ke krajům s nízkou nezaměstnaností, což příznivě ovlivňuje výhodné dopravní spojení s Německem a Prahou. Geografická poloha Plzeňského kraje umožňuje rozvíjet spolupráci českých a německých firem. Hodnota čistého disponibilního důchodu domácností na 1 obyvatele byla v mezikrajském porovnání třetí nejvyšší za Hl. městem Prahou a Středočeský krajem, v roce 2017 činila 100,4 % průměru ČR. Hodnota produktivity práce (HDP na 1 zaměstnaného) řadí Plzeňský kraj v mezikrajském porovnání mezi úspěšné kraje.
Význam vstupu do EU
V letošním roce uplynulo 15 let od vstupu České republiky do EU. Řada našich občanů si klade množství otázek o významu členství našeho státu v EU. Někteří z těchto občanů považují členství v EU za zbytečné a zapomínají na celou řadu výhod, které členství v EU naší zemi přináší. K hlavním prioritám členských zemí patří vytváření vnitřního evropského trhu se zajištěním konkurenceschopného tržního prostředí, bezpečnost a podpora míru v členských zemích, ochrana svobody a práv občanů, dodržování mezinárodního práva, podpora sociální a územní soudržnosti a solidarity mezi členskými zeměmi, ochrana životního prostředí a podpora technického a vědeckého rozvoje.
Hodnocení ČR a Plzeňského kraje v makroekonomických ukazatelích
Hospodářská úroveň ČR po vstupu do EU se zvyšovala. Zatímco v roce 2004 činil HDP na 1 obyvatele v PPS (EU 28 = 100) 78,0 %, v roce 2017 se zvýšil na 89,5 % průměru EU 28. Hl. město Praha v rámci EU patří mezi regiony s nejvyšším podílem HDP na 1 obyvatele (sedmé pořadí v rámci regionů NUTS2 v EU). V roce 2017 činil hrubý domácí regionální produkt na 1 obyvatele v PPS v Hl. městě Praze 187,4 % průměru EU 28. Kraj Hl. město Praha, který trvale dosahuje nejvyšší hodnoty HDP na 1 obyvatele v PPS k průměru EU 28 (první místo v mezikrajském porovnání), významně přispívá ke zvyšování průměru tohoto ukazatele v ČR a v důsledku toho se ostatním krajům dlouhodobě nedaří dosáhnout průměru ČR.
Plzeňský kraj dosáhl v roce 2017 v HDP na obyvatele v PPS 82,8 % průměru EU 28 a umístil se na pátém nejvyšším místě v mezikrajském porovnání za Hl. městem Prahou, Jihomoravským, Středočeským a Královéhradeckým krajem. V porovnání s dosaženým průměrem ČR byla jeho výše nižší o 6,8 procentního bodu. Oproti průměru roku 2012 se v Plzeňském kraji zvýšil tento ukazatel v roce 2017 o 8,6 procentního bodu.
Proč investovat v Plzeňském kraji?
Silné a slabé stránky Plzeňského kraje
K silným stránkám Plzeňského regionu patří výhodné dopravní spojení s Německem a Prahou, které přispívá k rozvoji zahraničních firem. Zahraniční firmy získávají nejen levnou, ale i kvalifikovanou pracovní sílu. Nízký kurz Kč vůči euru znamená pro řadu firem zvýhodněné konkurenční podmínky při exportu své produkce.
Vznik Západočeské univerzity v Plzni v roce 1991 umožňuje získávat zejména technické odborníky, kterých je na trhu práce nedostatek. Západočeská univerzita má vytvořený dlouhodobý strategický výhled, jehož podstatou je začlenění do evropského vzdělávacího a výzkumného programu.
K slabým stránkám regionu patří stárnoucí populace. Index stáří (poměr počtu osob ve věku 65 a více let na 100 osob ve věku 0–14) k 31. 12. 2017 dosáhl hodnoty 128,3.
Pro Plzeňský kraj je typický vysoký počet malých obcí s nerovnoměrným rozmístěním, chybí města střední velikosti. Mimo západní radiální osu leží řídce zalidněná území s nedostatečně rozvinutou sociální a technickou infrastrukturou.
Ekonomický vývoj Plzeňského kraje
V časové řadě 2011 až 2017 se v Plzeňském kraji zvýšil HDP na 1 obyvatele v PPS z 20 042 na 24 829, což odpovídá nárůstu k průměru za EU 28 ze 76,5 % na 82,8 % (tj. zvýšení o 6,3 procentního bodu). Pro hodnocení ekonomické úrovně a výkonnosti jednotlivých zemí v EU se používá jednotka PPS (standard kupní síly), která představuje průměrnou kupní sílu 1 eura v EU 28, a která vyjadřuje průměrnou cenovou hladinu všech členských zemí a umožňuje tak navzájem srovnávat jednotlivé země EU.
Vyjádření HDP v eurech neumožňuje odpovídající srovnání ČR s ostatními zeměmi, protože závisí na směnném kurzu, který se odvíjí od zájmu o měnu na příslušných finančních trzích. Hodnoty HDP v eurech díky změnám kurzu zdaleka nedosahují příznivého vývoje jako v případě PPS. Tato skutečnost vyplývá i z výše uvedené tabulky, kdy růst HDP na 1 obyvatele v eurech je nižší než v PPS.
V časové řadě 2011 až 2017 se zvýšil HDP na 1 obyvatele v PPS o 23,9 %, zatímco HDP na 1 obyvatele v eurech jen o 16,1 %. Růst HDP na 1 obyvatele v PPS byl tak v porovnání s růstem HDP na 1 obyvatele v eurech vyšší o 7,8 procentního bodu.
Ze sledované časové řady vyplývá, že se zvyšovala produktivita práce, a to jak v ukazateli na 1 zaměstnance, tak na 1 odpracovanou hodinu. HDP na 1 odpracovanou hodinu v eurech se zvýšil o 20,6 % a HDP na 1 zaměstnance v eurech vzrostl o 10,2 %.
Míra investic vyjádřená podílem THFK na HDP se v Plzeňském kraji snižovala. V roce 2011 činila 24,3 % a v roce 2016 dosáhla 20,9 % (údaje za rok 2017 nebyly v regionálním členění k dispozici), tj. pokles o 3,4 procentního bodu. V porovnání s ostatními kraji byla míra investic v roce 2016 v Plzeňském kraji nejnižší.
Podíl výdajů na vědu a výzkum na HDP v % v Plzeňském kraji klesal. V letech 2016 a 2017 činil 1,4 %. Nejvyšší podíl (2,1 %) byl dosažen v roce 2014. Druhý nejvyšší podíl (2,0 %) byl zaznamenán v letech 2013 a 2015. V roce 2017 se Plzeňský kraj umístil v mezikrajském porovnání na šestém nejvyšším místě. Nejvyšší podíly na vědu a výzkum na HDP měly kraje Jihomoravský (2,9 %), Hl. město Praha (2,5 %) a Středočeský kraj (2,4 %). V porovnání s ČR byl dosažený podíl v Plzeňském kraji nižší o 0,4 procentního bodu.
Výdaje na vědu a výzkum financované ze zdrojů EU v roce 2017 dosáhly v Plzeňském kraji 38,7 mil. Kč. Ve sledované časové řadě byla tato hodnota druhá nejnižší. Na vědu a výzkum se v regionu nejvíce investovalo ze zahraničních zdrojů EU v letech 2013 až 2015. Nejvyšší hodnota 1 085 mil. Kč ze zdrojů EU byla v regionu investována v roce 2014. V roce 2017 bylo ze zdrojů EU v ČR nejvíce investováno v krajích Středočeském, Hl. město Praha a Jihomoravském. Hodnota zdrojů financovaných EU v ČR, která byla investována v těchto krajích, dosáhla 81,0 %. Plzeňský kraj se podílel na těchto investicích jen 1,0 % a po kraji Karlovarském byl tento podíl v mezikrajském srovnání druhý nejnižší.
ČDDD na 1 obyvatele v eurech dosáhl v roce 2017 v Plzeňském kraji 8 783 eur a v porovnání s rokem 2011 se zvýšil o 795,5 eur na 1 obyvatele, tj. o 10 %. Hodnota ČDDD na 1 obyvatele v eurech byla třetí nejvyšší v Plzeňském kraji za Hl. městem Prahou a Středočeským krajem.
Obecná míra nezaměstnanosti podle Výběrového šetření pracovních sil byla v roce 2017 v Plzeňském kraji po Hl. městě Praze druhá nejnižší. Ve sledovaném období se snížila z 5,1 % v roce 2011 na 1,9 % v roce 2017, tj. snížení o 3,2 procentních bodů. Na trhu práce chyběly především dělnické profese podle klasifikace CZ-ISCO Obsluha strojů a zařízení, montéři a Řemeslníci a opraváři. V oborech, které vyžadovaly vyšší odbornou kvalifikaci, byl na trhu práce nedostatek Technických a odborných pracovníků a Specialistů.
Čerpání finančních prostředků z Evropských investičních a strukturálních fondů na operační programy v letech 2016–2018
EU stanovila finanční rámec na období 2014 až 2020 maximálního možného výdaje na téměř 1 bilion eur. Necelá polovina částky cca 454 mld. eur byla určena k naplnění ESI fondů. Z těchto finančních prostředků určených pro všechny členské státy EU činí alokace pro ESI fondy, která byla pro ČR vyčleněna, více než 5 %. ČR bude moci vyčerpat prostředky ve výši téměř 24,3 mld. eur (24 319 668 854 eur).
Podmínky a pravidla pro fungování všech Evropských investičních a strukturálních fondů (dále ESIF) jsou z evropské úrovně definována nařízením EP a Rady č. 1303/2013.
ESIF zahrnuje 5 fondů: Evropský fond pro regionální rozvoj (EFFR), Evropský sociální fond (ESF), Fond soudržnosti (FS), Evropský fond pro rozvoj venkova (EZFRV), Evropský námořní a rybářský fond (ENRF).
V tabulkách je uveden komplexní pohled na čerpání všech operačních programů financovaných z ESIF v letech 2016 až 2018, jsou v nich zachyceny výdaje na projekty, které byly zachyceny v monitorovacím systému, a které úspěšně prošly procesem hodnocení. Úspěšné projekty zahrnují projekty schválené, projekty v realizaci a projekty, které byly dokončeny. Pro lepší porovnatelnost jednotlivých krajů bylo čerpání prostředků z ESIF na jednotlivé operační programy přepočteno v Kč na 1 obyvatele.
Nejvíce finančních prostředků na všechny operační programy celkem z fondů ESIF bylo vyčerpáno ve Středočeském kraji, kdy na 1 obyvatele připadlo 56 066 Kč v rozmezí let 2016 až 2018. Na druhém místě se umístil Kraj Vysočina, kde na 1 obyvatele připadlo 55 686 Kč. Na třetím místě se umístil kraj Hl. město Praha s 52 971 Kč na 1 obyvatele. Plzeňský kraj se umístil na pátém nejnižším místě s 38 222 Kč na 1 obyvatele. Nejnižší čerpání na 1 obyvatele (29 927 Kč) měl Ústecký kraj.
Plzeňský kraj vyčerpal nejvíce prostředků z fondů ESIF na operační program IROP, kdy na 1 obyvatele připadlo 10 010 Kč, v porovnání s ostatním kraji se umístil na čtvrtém nejvyšším místě. Druhá nejvyšší částka připadla na operační program Doprava (9 005 Kč na 1 obyvatele, páté nejvyšší místo mezi kraji). Třetí nejvyšší částka na 1 obyvatele (8 162 Kč) byla čerpána na operační program Podnikání a inovace a konkurenceschopnost. V mezikrajském porovnání se kraj umístil až na 11. místě. V operačním programu Výzkum, vývoj a vzdělávání bylo vyčerpáno v průměru 5 426 Kč na 1 obyvatele (páté nejvyšší místo v mezikrajském porovnání). Nejnižší částky připadly na 1 obyvatele v operačních programech Životní prostředí (3 967 Kč) a Zaměstnanost (1 653 Kč).
Porovnání regionu soudržnosti Jihozápad se sousedními regiony v Německu a Rakousku (NUTS2)
V roce 2017 dosáhl region soudržnosti Jihozápad v HDP na 1 obyvatele v PPS 77 % průměru EU 28. V porovnání se sousedními regiony soudržnosti v Německu a Rakousku byl tento dosažený průměr nejnižší. Nejvyšší dosažená hodnota ze sousedních regionů soudržnosti byla v Horních Rakousích a činila 130 % průměru EU 28.
V časové řadě 2011 až 2017 můžeme vidět určitou odlišnost ve vývoji mezi Jihozápadem a zahraničními regiony soudržnosti (Horní Falc, Dolní Bavorsko a Horní Rakousy). HDP na 1 obyvatele v PPS se v časové řadě zvýšil v Horní Falci o 6 000 PPS, v Horních Rakousích o 5 200 PPS, v Dolním Bavorsku o 4 700 PPS a v regionu Jihozápad o 4 300 PPS. Nejrychleji rostl tento ukazatel právě v regionu Jihozápad, a to o 22,6 %, nejpomalejší růst o 14,8 % byl zaznamenán v Dolním Bavorsku.
Nejvyšší HDP na 1 obyvatele v PPS ze sousedních regionů soudržnosti byl zaznamenán v Horních Rakousích a Horní Falci. HDP na 1 obyvatele v PPS v roce 2017 činil v Horních Rakousích (39 000) a v Horní Falci (38 800). Zahraniční regiony dosahovaly srovnatelné životní úrovně, zatímco region Jihozápad činil jen 59,7 % z HDP na 1 obyvatele v PPS v Horních Rakousích.
Závěr
Jak zajistit ekonomickou prosperitu v budoucím vývoji?
Český průmysl vytváří výrazně nižší přidanou hodnotu než německý průmysl. Celou řadu firem tvoří montovny, které se nezaměřují na produkci finálních výrobků.
V Plzeňském kraji je nejvyšší poptávka po zaměstnancích s nižší kvalifikací, klesá míra investic. Výdaje na vědu a výzkum, které byly v ČR investovány ze zahraničních zdrojů EU, dosáhly v Plzeňském kraji jen 1 % a v mezikrajském porovnání byl tento podíl druhý nejnižší. V čerpání finančních prostředků z Evropských strukturálních a investičních fondů celkem v průměru na 1 obyvatele v letech 2016 až 2018 se Plzeňský kraj umístil v mezikrajském porovnání na pátém nejnižším místě.
V budoucím vývoji bude třeba přejít na výrobu produkce s vyšší přidanou hodnotou, která může přispět ke zvýšení životní úrovně. Jedním z důležitých faktorů je vytvářet příznivé podmínky pro inovační prostředí, více investovat do vědy a výzkumu nových výrobků, automatizace a robotizace výroby a zrychlovat uvedení nových výrobků do výrobního procesu.
Zpráva o hodnocení plnění Regionálního akčního plánu Plzeňského kraje za rok 2018
Evropské strukturální a investiční fondy 2014–2020 v kostce - Ministerstvo pro místní rozvoj ČR
Zvýšíme produkci výrobků s vysokou přidanou hodnotou - Ing. Jiří Černohorský, DrSc.
Kontakt:
Ing. Miloslav Chlad, Ph.D.
Ředitel, Krajská správa ČSÚ v Plzni
T: 377 612 279, M: 724 178 210
E-mail: miloslav.chlad@czso.cz
Ing. Zuzana Trnečková
Odd. informačních služeb a správy registrů, Krajská správa ČSÚ v Plzni
T: 377 612 253
E-mail: zuzana.trneckova@czso.cz
Přílohy
-
Přínosy EU pro rozvoj Plzeňského kraje
Poslední zprávy z rubriky Z regionů:
Přečtěte si také:
Prezentace
18.04.2024 Daňové přiznání lidem provětralo peněženky....
15.04.2024 Kam půjdou úrokové sazby? Aktuální přehled...
15.04.2024 Zabouchnuté dveře vyřeší zámečník od pojišťovny...
Okénko investora
Mgr. Timur Barotov, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Michal Brothánek, AVANT IS
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Ali Daylami, BITmarkets
Bitcoin stanovil nové historické maximum – Je už na nákup pozdě?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz