TNBiz (TN.cz)
Z domova  |  22.05.2019 17:09:28

Pravdy a lži Andreje Babiše: V těchto případech nemluvil pravdu.


Hostem posledního speciálního vydání pořadu Napřímo před eurovolbami byl premiér a šéf ANO Andrej Babiš. I u něj jsme ověřili pravdivost vybraných výroků. V čem měl Babiš pravdu a kde zalhal?

Hnutí ANO si pro nadcházející volby do Evropského parlamentu nedává malé cíle. Podle jeho předsedy Andreje Babiše bude úspěch, když ANO eurovolby vyhraje. To, kolik europoslanců získá, už podle něj není tak důležité. Babiš to uvedl v úterním vydání pořadu Napřímo.

 

Šéf ANO se ale v předvolební debatě na TN.cz vyjádřil také k dalším tématům. Po otázkách na současnou politickou situaci už moderátor František Bůžek přešel k evropským problémům. Podle Babiše má Česko šanci ovlivnit EU především v Evropské radě, to ale neznamená, že by Europarlament nebyl důležitý.

 

My nejvíc ovlivňujeme Evropu v Evropské radě. (…) To je to místo, kde můžeme nejvíc ovlivnit, protože tam se rozhoduje jednomyslně. To znamená, že ten můj hlas je stejný jako hlas Francie nebo Německa a tam je to zásadní.

Evropskou radu tvoří premiérové nebo prezidenti členských zemí EU. Podle oficiálního webu "Evropská rada funguje jako strategický orgán odpovědný za základní politická rozhodnutí, řešení závažných politických problémů a určování směru vývoje evropské integrace". Evropská rada neschvaluje právní normy, ale přijímá politická rozhodnutí o prioritách budoucího vývoje. Její deklarace nejsou pro členské státy právně závazné. Jednomyslně musí Rada hlasovat o záležitostech, které členské státy považují za citlivé. Mimo jiné jde o otázky společné zahraniční a bezpečnostní politiky, občanství, členství v EU, financí EU či harmonizace vnitrostátních právních předpisů v oblasti nepřímých daní či sociálního zabezpečení. Hlasuje-li Rada o návrhu Komise nebo vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, musí dosáhnout kvalifikované většiny. V takovém případě musí být splněny dvě podmínky - pro návrh hlasuje 55 % členských států, případně státy zastupující nejméně 65 % celkového počtu obyvatel EU. Prostá většina postačí k přijetí návrhu týkajícího se procedurálních postupů (např. schválení jednacího řádu) a v případě, že Rada žádá Komisi, aby provedla průzkumy nebo předložila návrhy. Prosté většiny je dosaženo, jestliže pro návrh hlasuje alespoň 15 členů Rady.

 

A potom je ten parlament, kde samozřejmě ten náš vliv 21 poslanců, kteří jsou ve frakcích, ale to ještě neznamená, že ty frakce skutečně tak fungují.

Europoslanci se v rámci Evropského parlamentu seskupují do tzv. politických skupin nebo frakcí. Frakce jsou tvořeny poslanci, potažmo národními politickými stranami, které mají podobné zájmy. Ne vždy ale europoslanci hlasují v souladu s ostatními členy politické skupiny. Příkladem mohou být pozměňovací návrhy ke směrnici, upravující mimo jiné dvojí kvalitu potravin, nebo k tzv. zbraňové směrnici, kdy se většina českých europoslanců sjednotila bez ohledu na jejich příslušnost k evropské frakci.

 

 

 

Babiš se poté rozpovídal o svém spojenectví v rámci tzv. Visegrádské čtyřky. Přestože jsou premiéři členy různých evropských frakcí, dokážou v některých otázkách najít konsenzus.

 

Moji největší spojenci jsou V4. Orbán je lidovec, Pellegrini je socialista, Morawiecki, Polák, nevím, co jsou, oni jsou konzervativci, já jsem v ALDE. Ale ti moji největší spojenci na Evropské radě jsou tyhle země.

Maďarský premiér Viktor Orbán je předsedou strany Fidezs, jejíž europoslanci zatím patří k Evropské lidové straně (EPP). Slovenský premiér Peter Pellegrini je členem strany SMĚR - SD, jejíž poslanci v Evropském parlamentu spadají pod Progresivní alianci socialistů a demokratů (S&D). Premiér Polska Mateusz Morawiecki je členem strany Právo a spravedlnost, její europoslanci jsou Evropskými konzervativci a reformisty (ECR). Europoslanci hnutí ANO jsou členy frakce Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE).

 

Naopak na některá témata má Babiš a europoslanci za hnutí ANO odlišné názory než další členové politické frakce ALDE. Proto prý premiér nevidí problém v tom, že by členy této frakce mohli být také europoslanci České Pirátské strany.

 

ALDE samozřejmě je rádo, že má premiéra, my máme vlastně, nebo měli jsme, osm premiérů, teďka myslím, že ve Finsku skončil premiér.

Členy ALDE jsou europoslanci osmi politických stran, jejichž představitelé jsou premiéry. Kromě českého premiéra Andreje Babiše jde o premiéry Lucemburska (Xavier Bettel), Belgie (Charles Michel), Dánska (Lars Lokke Rasmussen), Estonska (Jüri Ratas), Nizozemska (Mark Rutte), Slovinska (Marjan Šarec) a Finska (Juha Sipilä). Finský premiér Sipilä podal v březnu demisi poté, co se mu nepodařilo prosadit slibovanou zdravotnickou a sociální reformu. V dubnových volbách skončila jeho strana třetí, načež z jejího čela Sipilä rezignoval.

 

ANO postavilo předvolební kampaň na dvou heslech - "Silné Česko" a "Česko ochráníme". Babiš prohlásil, že řešení některých problémů má zůstat v zodpovědnosti jednotlivých států. Příkladem je podle něj ilegální migrace a bezpečnost.

 

Určitě chceme rozhodovat sami, kdo bude u nás žít, kdo k nám přijde. K nám nikdo nepřichází ilegálně, jak se to děje někde jinde v Evropě.

I do Česka přicházejí migranti ilegálně. V období od 1. ledna do 31. prosince 2018 bylo podle statistik ministerstva vnitra na našem území zjištěno při nelegální migraci celkem 4992 osob. Z hlediska státní příslušnosti převládají občané ze třetích zemí, nejčastěji z Ukrajiny (1470 osob), Moldávie (567 osob), Vietnamu (312 osob), Ruska (273 osob) a Uzbekistánu (157 osob). Celkem do Česka ze zahraničí v roce 2018 přišlo 58,1 tisíce osob.

 

Ty kvóty jsme zrušili v červnu 2018, myslím další pokus o kvóty.

Evropská rada dospěla k dohodě na dalším postupu EU v migrační politice na konci června 2018. Lídři členských států se shodli, že případná dohoda na reformě unijního azylového systému (tzv. dublinské nařízení), který obsahoval návrh na přerozdělování migrantů do jiných zemí, pokud jejich počet v jednom státě překročí určitý limit, musí být dosažena konsenzem. Pokud by tedy český premiér s tímto návrhem nesouhlasil, nemohl by být prosazen. Členské země si mohou naopak na dobrovolném základě na svém území zřídit speciální střediska pro posuzování žádostí o azyl. "Všechna opatření v kontextu těchto kontrolovaných středisek, včetně relokace a přesídlování, budou dobrovolné povahy a nebude jimi dotčena reforma dublinského nařízení," uvádí se v závěrech jednání Rady.

 

 

 

Dalším velkým tématem letošních eurovoleb se v Česku stala dvojí kvalita potravin. Podle kritiků z řad politických konkurentů hnutí ANO začalo problém více řešit až před volbami. Babiš už dříve uvedl, že bylo při projednávání příslušné směrnice Česko "přehlasováno" v Radě EU a poté bylo možné to "zvrátit" v Europarlamentu, což se ale nepovedlo.

 

Kritici ovšem tvrdí, že česká vláda má na tom, že přísnější zákaz dvojí kvality neprošel, velký podíl. Upozornil na to mimo jiné europoslanec Stanislav Polčák.

 

(O dvojí kvalitě potravin a hlasování zástupce české vlády v Radě EU): V Radě ta pozice bohužel nebyla na vládě, to znamená ta pozice těch úředníků, a není pravda, že by to projednávala vláda tak, jak tvrdí někteří poslanci, pan Polčák.

Radu EU tvoří ministři jednotlivých členských zemí EU, při rozhodování o různých návrzích tak má různé složení. V případě směrnice, která upravovala také dvojí kvalitu potravin, byla její součástí ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková, která byla v Babišově vládě jako nestranička za hnutí ANO. V klíčovém hlasování o zmíněné směrnici přitom Nováková jako zástupkyně Česka (a české vlády) hlasovala pro návrh beze změn, které navrhovali někteří čeští europoslanci. Později uvedla, že "znění dohodnuté mezi členskými státy a posléze i mezi Radou a Evropským parlamentem vnímá jako citlivý kompromis". Nováková podpořila návrh proto, že podle ní "i současná podoba přispěje ke zlepšení potírání dvojí kvality zboží na vnitřním trhu". Europoslanec Stanislav Polčák se proti Babišovým slovům o tom, že přísnější zákaz dvojí kvality potravin neprošel kvůli neaktivitě a hlasování českých europoslanců, už dříve ohradil a požaduje po premiérovi omluvu.

 

Moderátor se premiéra zeptal také na europoslance Pavla Teličku, který v minulých eurovolbách kandidoval jako lídr hnutí ANO, poté z něj ale vystoupil a založil si vlastní stranu Hlas.

 

Já si nemyslím, že Pavel Telička je jeden z nejvlivnějších europoslanců, určitě není nejvlivnější. Mezi nejlepší europoslance určitě patří Dita Charanzová a Martina Dlabajová, ty dostaly i ocenění, a Telička tím, že tam byl za nás, tak měl, se dostal na tu pozici v rámci Evropského parlamentu, a proto má i nějaký počet vystupování.

Aktivitu europoslanců v Evropském parlamentu měří portál mepranking.eu, podle něhož je Pavel Telička čtvrtým nejaktivnějším europoslancem. Vliv europoslanců zaznamenává web votewatch.eu, Pavla Teličku řadí na 13. místo. Dá se tedy říci, že je jedním z nejvlivnějších europoslanců. Dita Charanzová figuruje v žebříčku na 62. místě, z hlediska aktivity na 12. Martina Dlabajová mezi prvním stem nejvlivnějších europoslanců, které portál eviduje, ani není. V žebříčku aktivity je na 70. místě.

 

 

 

Na závěr Babiš vypočítal úspěchy europoslanců hnutí ANO za uplynulé období, především lídryně kandidátky Dity Charanzové.

 

Ona (Dita Charanzová) prosadila ten projekt těch varovných esemesek, to znamená, že když naši budou v zahraničí a něco se stane, zemětřesení nebo teroristický útok, nebo se ztratí v lese nebo nevím co, tak bude systém, a je to díky ní, ona s tím přišla, ona to prosadila, že dostanou naši občané to varování na mobil a může to strašně pomoci jejich bezpečnosti.

Europoslankyně ANO Dita Charanzová předložila ve výboru Evropského parlamentu pozměňovací návrh, který zajistil zavedení tzv. Reverse 112 systému. Evropský parlament zavedení "obrácené 112" schválil v listopadu, povinný bude v celé EU za tři roky. Varovné SMS zprávy by měly být rozesílány z tísňové linky 112 v případě ohrožení obyvatel.

 

Podívejte se na celou debatu s Andrejem Babišem:

 

TNBiz.cz - Zprávy TNBiz jsou zpravodajským kanálem Televize Nova, TN.cz společnosti CET 21. TN.cz přináší zpravodajství z domácí i zahraniční ekonomiky a politiky.

K článku zatím nejsou žádné komentáře.
Přidat komentář





Zobrazit sloupec 

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby, Hypotéky

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzda, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Katastrální úřady

Ochranné známky

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

Finanční katalog

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat, Cookies

 

Copyright © 2000 - 2024

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.

ISSN 1801-8688