Zavedení digitální daně v České republice

V minulých číslech jsme informovali o záměru Evropské unie zavést digitální daň na úrovni celé unie. V březnu 2018 Evropská komise zveřejnila návrh směrnice týkající se danění digitální ekonomie, který mimo jiné obsahoval návrh na zavedení digitální daně. Daň ve výši 3%, která byla navržena jako dočasné řešení, měla být aplikována na hrubé tržby firem s celosvětovým obratem vyšším než 750 milionů eur, ze kterých alespoň 50 milionů pochází z Evropské unie (celý článek můžete nalézt zde).

Nesoulad na úrovni Evropské unie

Zavedení digitální daně se potýkalo se značnými problémy, neboť pro zavedení daně byl potřebný jednomyslný souhlas a některé státy se zavedením digitální daně nesouhlasí. Mezi tyto státy můžeme zařadit například Irsko, Švédsko, Estonsko. Evropská unie se doposud nedohodla na zavedení digitální daně, či jiné její alternativě, a proto se některé státy, včetně České republiky rozhodly jednat na vlastní pěst.

Vývoj v Evropě

Česká republika se tak zařadí mezi země jako Francie, či Rakousko, které také plánují zavedení digitální daně na vlastní pěst. Francie počítá se zavedením 3% daně na velké mezinárodní internetové firmy. Rakousko pak plánuje zavést digitální daň ve výši 5 % z reklamy.  Od této daně si slibuje roční příjmy ve výši nejméně 200 milionů EUR.

Velká Británie již loni oznámila svůj záměr vlastní daně z digitálních služeb. Tato daň se bude týkat ziskových firem s globálními tržbami nejméně 500 mil. liber za rok a daň je plánována ve výši 2 % z tržeb.

Návrh ministerstva financí

Ministerstvo financí plánuje vydat do konce května návrh zákona pro zavedení digitální daně v České republice. Návrh se má vztahovat na nejvýznamnější globální hráče, neboť se bude týkat společností s globálním obratem nad 750 mil. EUR. Daň je plánována ve výši 7 % na umístění cílené reklamy na digitálním rozhraní společnostmi se stanoveným globálním obratem. Ministerstvo odhaduje roční výnos z této daně okolo 5 mld. Kč.

Zdanění budou podléhat vybrané internetové služby, jako:

• umísťování cílené reklamy na digitální rozhraní zaměřené na jeho uživatele,
• využití mnohostranných digitálních rozhraní, která, mimo jiné, mohou usnadňovat dodávky zboží, nebo poskytování služeb mezi uživateli,
• prodej dat o uživatelích nashromážděných na digitálním rozhraní.

Závěrem

Zdanění v oblasti digitální ekonomie je rozhodně velmi diskutované téma, ať už na úrovni Evropské unie, či České republiky. V dalších číslech našeho newsletteru vás budeme o obsahu návrhu zákona a jeho vývoji podrobně informovat.

Veronika Džalavjan & Daniela Riegel