Týden ve znamení politických jednání (Týdenní zpráva z finančního trhu)

Na globální scéně bude hlavním tématem pro trhy vyjednávání mezi USA a Čínou. I přes negativní reakci trhů na zvýšení cel na čínská dovoz očekáváme, že v nejbližší době dojde k uklidnění situace. Tento týden však bude tématem i dovoz automobilů do USA, což je citlivým tématem i pro Evropskou unii. Německá ekonomika v prvním čtvrtletí ožila. To je viditelné i na celkové statistice pro eurozónu. Na druhou stranu tuzemská ekonomika v první čtvrtletí zpomalila. Inflace však v dubnu zůstává na horní hranici tolerančního pásma ČNB. Inflace roste i v Polsku. Nicméně její jádrová složka zůstává nižší a proto neočekáváme reakci tamní centrální banky. Ta bude nečinná až do příštího roku.

Obchodní války v hledáčku trhů

Pro trhy bude tento týden zásadní vývoj v obchodním sporu mezi Amerikou a Čínou a ekonomická data ustoupí do pozadí. Americký prezident v minulém týdnu zvýšil cla na čínský dovoz, na což trhy nereagují pozitivně. My však jeho kroky považujeme pouze za vyjednávací strategii a očekáváme, že v dohledné době dojde k uklidnění situace. Klíčové bude také rozhodnutí amerického prezidenta ohledně zahraničního obchodu s auty, který má čas do konce tohoto týdne zareagovat na zprávu amerických úřadů. Případné zavedení cel na dovoz automobilů by zasáhlo daleko více globální růst, než současný spor s Čínou. Citlivým tématem je to zejména pro Německo, které je lídrem v exportu aut do USA. To už v současnosti trápí slabší výkon tamního průmyslu v čele s automobilovým sektorem. Dopad by však byl viditelný i na tuzemské ekonomice, které obdobně jako Německo sází na výrobu aut. 

V eurozóně budou tento týden klíčové rozhovory lídrů členských zemí ohledně společného rozpočtu a pravděpodobně započnou diskuze o nástupci současného guvernéra ECB. Tomu končí mandát na konci října tohoto roku. Zajímat nás bude i vývoj průmyslu, který podle našich odhadů v březnu meziměsíčně poklesl, ale mezikvartálně vzrostl o 0,7 %. Zveřejněn bude také druhý odhad HDP za první čtvrtletí, který by měl potvrdit původní odhad 0,4 % q/q a 1,2 % y/y. Případná revize by však mohla přinést příjemné překvapení. Zejména Německo zaznamenalo solidní oživení tamního průmyslu. Hlavními tahouny HDP v prvním čtvrtletí však byla spotřeba domácností a investice do výstavby.

Tuzemská ekonomika v prvním čtvrtletí zpomalila               

Ve středu se dozvíme statistiky HDP celého regionu včetně České republiky. Tuzemská ekonomika podle našich odhadů v prvním čtvrtletí zpomalila na 0,4 % mezičtvrtletně a 2,5 % meziročně.  Po překvapivě silném výsledku z posledního čtvrtletí loňského roku, tak dynamika domácího HDP poklesla. Průmyslová produkce za první tři měsíce v podstatě stagnovala, na druhou stranu se dařilo sektoru služeb nebo stavebnictví. Investice pravděpodobně na začátku roku nezpomalily tak moc, jak jsme očekávali na začátku roku. Zahraniční obchod zatím odolává zpomalení v Německu i poklesu světového obchodu. Více naleznete v našich měsíčních prognózách na http://bit.ly/2ZZ3YNs.

V regionu bude hlavní událostí týdne polská spotřebitelská inflace a jednání tamní centrální banky. Podle našich odhadů ceny v dubnu vzrostly meziročně o 2,2 %, což je o pět desetin rychlejší tempo oproti březnu. Hlavním důvodem je prudký nárůst cen potravin a odlišné načasování Velikonoc oproti předchozímu roku. V následujících měsících očekáváme, že inflace dále vzroste nad 2,5 % a na konci roku se přiblíží ke třem procentům. Jádrová inflace však zůstane poblíž dvou procent a nechá tak polskou bankovní radu v klidu. Proto ani středeční zasedání podle nás nepřinese nic nového. Podle záznamu z dubnového jednání vyplývá, že bankovní rada má v úmyslu ponechat úrokové sazby beze změny i v následujících čtvrtletích. My očekáváme první zvýšení sazeb až v roce 2020, případně dříve pokud se inflace dostane nad tři procenta.

Zaostřeno na dnešek

Politika ve světle reflektorů

Dnes ekonomický kalendář zastíní politické události. Americký ministr zahraniční se sejde se svým ruským protějškem v Moskvě. Tématem by měla být situace ve Venezuely, Sýrii a Ukrajině. Jejich kolegové ze zemí Evropské unie se sejdou v Bruselu, kde by mělo být tématem Írán a jeho rostoucí konflikt s USA.   

Americká inflace po třech měsících na vzestupu

Americká spotřebitelská inflace vzrostla o desetinu na 2,1 % a její jádrová složka taktéž na 2,0 %. Výsledek je tak lehce pod odhady trhu. Americká inflace se dostává na nejvyšší hodnoty v tomto roce. Pro Fed to však nic nemění. Spotřebitelský deflátor, který je oficiálním cílem centrální banky, zůstává jen lehce nad jedním procentem. Přitom standartní rozdíl mezi těmito dvěma způsoby měření inflace je kolem tří desetin. Americký prezident na Twitteru reagoval pozitivně na výsledek s vidinou blížící ho se snižování úrokových sazeb. My však očekáváme, že Fed vyčká až do roku 2020 s námi očekávaným zhoršením ekonomické situace v USA.

Tuzemská inflace v dubnu stagnovala

Dnes bude hlavním číslem regionu tuzemská spotřebitelská inflace. Pro duben očekáváme stagnaci meziročního tempa na 3,0 %, což je zároveň horní hranice tolerančního pásma centrální banky. Ta ve své květnové prognóze očekává jen o desetinu nižší hodnotu. Jádrová inflace podle našeho výpočtu zpomalila o dvě desetiny na 2,8 %. Rizika našeho odhadu jsou spíše směrem nahoru. Ve zbytku roku pak očekáváme, že inflace bude postupně oslabovat, ale měla by bezpečně zůstat nad dvěma procenty. Více naleznete v našich měsíčních prognózách na http://bit.ly/2ZZ3YNs.

Koruna na vlně negativního sentimentu investorů

Tuzemská míra nezaměstnanost v dubnu dosáhla nového minima na úrovni 2,7 %. Potvrzuje se tak i nadále utažený trh práce. Za poklesem ale nenajdeme až tak příznivý vývoj české ekonomiky jako spíš nástup sezónních prací ve stavebnictví a v zemědělství. Především stavebnictví je hladové po nových pracovních silách, jejichž nedostatek vidí jako hlavní překážku svého růstu. Očekáváme, že míra nezaměstnanosti ještě dále poklesne a v průměru se udrží pod třemi procenty. Celý komentář naleznete na http://bit.ly/2vVk8tn.

Záznam z jednání bankovní rady ČNB ze začátku května poodhalil pár detailů z diskuze radních. Oproti oficiálnímu výstupu z jednání bankovní rada v záznamu zdůrazňuje rizika uvolněnější fiskální politiky v příštím roce. Zároveň někteří členové zmínili obavy ze současného extrémního sucha v Evropě, což by mohlo vést k vyšším cenám potravin. Celý komentář včetně našich očekávání ohledně dalších kroků ČNB naleznete na http://bit.ly/2VebLmU.

Na devizovém trhu byl v závěru týdne klid. Koruna se po většinu minulého týdne pohybovala lehce nad úrovni 25,70 za euro a za posledních pět dní si pohoršila o 0,11 %. Polský zlotý ve stejném období oslabil o 0,46 % a maďarský forint o 0,12 %. Region po celý týden čelil výprodeji rozvíjejících se trhů díky negativnímu sentimentu investorů ohledně vývoje obchodních vztahů mezi USA a Čínou. K tomu se přidala další vlna výprodejů v Turecku kvůli opakování komunálních voleb v Istanbulu a rostoucímu politickému riziku. Obdobnému negativnímu prostředí bude pravděpodobně muset čelit koruna i příští týden.