Rozbřesk: Smíšené signály české ekonomiky

Na první odhad toho, jak se naší ekonomice dařilo v prvním kvartále roku, si musíme ještě chvíli počkat. Nicméně pravidelné měsíční statistiky naznačují, že se rozhodně ani tentokrát nebudeme řadit mezi evropské premianty. Nakonec to indikují i včera zveřejněná čísla z průmyslu za březen. Průmysl, jako největší tuzemské odvětví, stagnoval a vlastně ani za celé první čtvrtletí se nemůže pochlubit nijak ohromujícím výsledkem, neboť výroba ve srovnání s předchozím kvartálem poklesla o 1,2 % a meziročně zůstala takřka na svém (+0,2 %).

Nebyla to však jediná nepříliš povzbudivá zpráva z tohoto odvětví. Tou další mohl byl první pokles zaměstnanosti v tomto odvětví po pěti letech soustavného růstu. Na vině však může být nejenom slábnoucí výkon průmyslu nutící firmy propouštět, ale i přechod některých na nové – pracovně méně náročné – technologie. Je to sice zatím jen hypotéza, kterou nelze vzhledem k nedostatku podrobnějších dat ověřit, nicméně vyloučit rozhodně nejde. Zvlášť když firmy stále deklarují, že jim chybí kvalifikovaní i nekvalifikovaní zaměstnanci a poptávka po práci se rozhodně nijak dramaticky zatím nezměnila.

Posledním údajem, který může současný obrázek průmyslu alespoň trochu vylepšit, jsou nové zakázky. Ty domácí tentokrát rostly výrazně rychleji než zahraniční, nicméně v obou případech šlo o povzbudivá čísla, která žádnou recesi v tomto odvětví nenaznačují. A zapomenout nelze ani na růst objednávek v případě automobilového průmyslu, který se sice stále vypořádává se slabší evropskou poptávkou, nicméně jeho zakázky rostou rychleji než ve druhé polovině loňského roku.

Shrneme-li zatím dostupná čísla, byť jsou slabší než se čekalo, vypadají o poznání lépe, než už od podzimu naznačovaly výsledky indexů nákupních manažerů. Mnohem povzbudivější výsledky naproti tomu hlásilo stavebnictví (+4,2 % mezikvartálně, resp. 2,3 % meziročně), nicméně vzhledem k velmi nízkému podílu na HDP lze předpokládat jen jeho malý dopad na celkové výsledky ekonomiky. Celkově jsou čísla české ekonomiky v prvním čtvrtletí slabší, než na jaké jsme bývali zvyklí. Přesto nedávají důvod přepisovat výhled pro letošní rok, který tak ponecháme na úrovni 2,6 %. Alespoň prozatím.

TRHY
CZK a dluhopisy
Koruna se i včera pohybovala nad hranicí 25,70 a v průběhu odpoledne mírně ztrácela. Chybí jí impuls, který by ji vrátil do blízkosti hodnot, s kterými ve své prognóze pracuje ČNB. Jak se zdá, ani minulé zvýšení úrokových sazeb jí moc nepomohlo a s dalším růstem sazeb vlastně trhy zatím ani nepočítají. Jasnější pohled může přinést příští středa, kdy se ukáže, jak se dařilo české ekonomice v prvním čtvrtletí roku. Bude to současně i první test nové prognózy ČNB, která předpokládá růst 2,6 %. V případě viditelně horšího výsledku zůstanou úvahy o případném růstu sazeb nejspíše i nadále u ledu.

Zahraniční forex
Přestože obchodní válka mezi USA a Čínou dále eskaluje (USA dnes zvýšily clo na dovážené zboží z Číny v hodnotě 200 miliard USD z 10 % na 25 %), tak hlavní devizové trhy v čele s eurolarem zůstávají vcelku klidné. Dolar sice nepatrně oslabil, ale ztráty vůči euru jsou zatím marginální.

Trh bude pochopitelně sledovat, jak se vyvíjí jednání mezi USA a Čínou (ta dnes pokračují), přičemž eventuální nedohoda je pro dolar jistým rizikem. Odpoledne pak přijdou na řadu důležitá americká čísla za dubnovou inflaci, přičemž dolar by byl citlivý především na to, pokud by jádrová inflace podstřelila tržní očekávání (2,1 % meziročně).

Pod mírným tlakem zůstává maďarský forint, který stále čeká na to, zdali se maďarská centrální banka postaví statečněji zrychlující inflaci (ta vyběhla na skoro 4 %). MNB, která stále udržuje hlavní depozitní sazbu v záporu, však podle našeho názoru v květnu úrokové sazby nezvýší, což může forint dostat pod ještě větší tlak.

Ropa
Ropa Brent nervózně přešlapuje okolo hranice 70 dolarů za barel, kde vyčkává na další rozuzlení americko-čínského obchodního konfliktu. Dnešní zvýšení amerických cel na čínské zboží v hodnotě 200 mld. dolarů zatím nezpůsobilo na trhu výraznější šok, a to zejména díky nadějím, které jsou vkládány do pokračujícího jednání mezi vrcholnými představiteli obou zemí.

K těm by mělo dojít již dnes ve Washingtonu, což bude hlavní událostí, ke které se budou ropný trh upínat. Pokud se ukáže, že vzájemná dohoda je v nejbližší době nereálná a došlo by k další eskalaci globálního protekcionismu (tj. odvetná opatření ze strany Číny), tlak na cenu ropy by s největší pravděpodobností přetrvával i nadále.