07.05.2019 Využívání internetu k vyhledávání informací o zdraví v České...
Kód: | 062019-19 |
Periodicita: | Nepravidelná |
Název produktu: | Využívání internetu k vyhledávání informací o zdraví v České republice |
Poznámka: | Kromě podrobných aktuálních údajů za Českou republiku jsou hlavní ukazatele k dispozici i v dostupné časové řadě a v mezinárodním srovnání. |
Anotace: | Komentář o vyhledávání informací o zdraví na internetu, online konzultacích s lékařem, objednání se k lékaři přes internet v členění podle socio-demografických charakteristik. |
Územní členění: | Stát |
Kontakt: | jitka.wichova@czso.cz |
Nosič: | Web |
Typ produktu: | Analýza |
Cena: | |
Verze: | Česká |
Typ termínu vydání: | Jiný |
Datum vydání: | 07.05.2019 |
Rok: | 2019 |
7. 5. 2019
Využívání internetu k vyhledávání informací o zdraví v České republice - 2018
Internet hraje v lidském životě stále větší roli a jeho dopad roste také v oblasti lidského zdraví. Každý rok se zvyšuje počet lidí, kteří na internetu hledají informace týkající se tělesného nebo duševního zdraví. Podle výsledků z Výběrového šetření o využívání ICT v domácnostech a mezi jednotlivci (VŠIT) se v roce 2018 ohledně svého zdraví tímto způsobem informovala více jak polovina (52 %) Čechů starších 16 let. Lidé se také stále častěji obracejí na on-line lékařské poradny, kde konzultují s odborníky své potíže.
Informace o zdraví hledají ženy častěji než muži
O svém zdraví se v roce 2018 na internetu radilo téměř 64 % českých žen, muži této možnosti využívali výrazně méně často, na internet jich za tímto účelem zavítalo pouze 39 %. Ve skupině uživatelů internetu to bylo dokonce 81 % žen, ale pouze 47 % mužů.
Graf 1: Jednotlivci využívající internet k vyhledávání informací o zdraví podle sociodemografických charakteristik; 2018
S dotazy na své zdraví se na internet nejčastěji obraceli lidé ve věku 25 až 34 let (64 % z nich). Naopak senioři nad 65 let věku rady dostupné on-line příliš nevyhledávají (27%). Pokud se však zaměříme na ty důchodce, kteří zároveň patří mezi uživatele internetu, tak ti jsou naopak v on-line hledání informací z oblasti zdraví ze všech věkových skupin nejaktivnější (70 %).
Velké rozdíly také najdeme, pokud srovnáme skupiny jednotlivců podle nejvyššího dosaženého vzdělání. Procento lidí používajících internet k vyhledávání informací o zdraví se pohybuje od 21 % u lidí se základním vzděláním po 71 % u lidí s vysokoškolským vzděláním, respektive 57 % u lidí se základním vzděláním a 75 % u lidí s vysokoškolským vzděláním v rámci uživatelů internetu.
Rozdělení uživatelů internetu do skupin na základě ekonomické aktivity taktéž ukazuje zajímavé rozdíly. Celkově mezi obyvateli nejvíce hledají zdravotní informace na internetu ženy na rodičovské dovolené, s poměrně velkým odstupem následovány zaměstnanými a nezaměstnanými a nejméně využívají ohledně tohoto tématu internet důchodci. Nicméně když se podíváme v rámci stejných ekonomických skupin pouze na uživatele internetu, tak jsou sice ženy na rodičovské dovolené stále s přehledem na prvním místě (87%), na druhé místo se však z posledního přesunuli důchodci se 73 %.
Využívání internetu pro kontakt s lékařem
Ne každý však v případě informací týkajících se zdraví důvěřuje těm, které jsou na internetu volně k dohledání, neboť ty zde může umístit prakticky kdokoliv, aniž by bylo možné ověřit, zda má zdravotnické vzdělání a dané informace jsou pravdivé. Bezpečnější alternativou k hledání na internetu může být on-line konzultace s lékařem či zdravotnickým zařízením prostřednictvím webových stránek, kde mohou jednotlivci pokládat dotazy týkající se jejich zdraví. Poslední dostupné údaje z roku 2018 však ukazují, že lékaře přes webové stránky za účelem konzultace kontaktovalo pouze 5 % jednotlivců, respektive 6 % uživatelů internetu.
Stejně jako v případě vyhledávání informací týkajících se zdraví na internetu i možnosti on-line konzultace využily častěji ženy než muži (7 % žen a 3 % mužů v rámci populace a 9 % a 4 % mezi uživateli internetu).
V případě rozdělení na věkové kategorie vede skupina 25 až 34 let (8,8 %, respektive 8,9 % mezi uživateli internetu) následovaná skupinou 35 až 44 letých. Naopak nejméně možnosti on-line konzultace využívají lidé nad 65 let (pouze 1,9 %) a lidé do 24 let (2,3 %), u nichž je podíl nejnižší i v případě, že vezmeme v potaz pouze ty, kteří používají internet (rovněž 2,3 %).
Jasně stoupající tendenci mají podíly on-line konzultujících podle nejvyššího dosaženého vzdělání, kdy s vyšším vzděláním roste počet osob konzultujících zdravotní problémy on-line, a to jak v rámci celkové populace, tak mezi uživateli internetu. Mezi osobami se základním vzděláním se jedná o 1,4 % a 3,8 %, mezi vysokoškoláky o 12,2 % a 12,7 % osob.
Pokud populaci i uživatele internetu rozdělíme do skupin podle ekonomické aktivity, tak nejméně on-line konzultací využili studenti (shodně 2,4 %) a důchodci (1,6 % a 3,9 %) a to s poměrně velkým odstupem od žen na rodičovské dovolené (15,2 % a 15,5 %).
Graf: 2 Jednotlivci, kteří využili on-line konzultace s lékařem či zdravotnickým zařízením přes webové stránky; 2018
Možnost objednat se k lékaři on-line z pohodlí domova je velkou výhodou pro pacienty. V roce 2018 této možnosti[1] využilo 9 % české populace, respektive 11 % uživatelů internetu. Výsledky pro jednotlivé socio-demografické skupiny jsou podobné jako výsledky u on-line konzultací. Stejně jako v případě on-line konzultací i možnosti objednat se k lékaři přes webové stránky využily více ženy než muži, s rozdílem 7 procentních bodů v celé populaci a 9 procentních bodů ve skupině uživatelů internetu.
Pokud se zaměříme na jednotlivé věkové skupiny, zjistíme, že nejvíce se objednávali lidé ve věku od 25 do 34 let. Naopak jednotlivci v nejstarší věkové skupině využili této možnosti podstatně méně (pouze 3 % osob nad 65 let), toto číslo je pravděpodobně nízké kvůli nižší digitální gramotnosti této skupiny. V rámci skupiny uživatelů internetu je však podíl jednotlivců objednávajících se on-line nejmenší v nejmladší věkové skupině (6,9 % osob ve věku 16-24 let).
Při třídění obyvatel podle dokončeného vzdělání vykazují podíly za on-line objednávání se k lékaři výrazné rozdíly mezi osobami s maximálně středním vzděláním bez maturity a osobami s vyšším vzděláním. Nejvíce se v roce 2018 on-line objednávali jednotlivci s vysokoškolským vzděláním (18 %), naopak osoby s dokončeným základním vzděláním vykázaly podíl pouze 2 %. Když se zaměříme pouze na uživatele internetu, pak je podíl osob objednávajících se k lékaři on-line stejný u osob se základním vzděláním a osob se středním vzděláním bez maturity (6 %). U osob se středním vzděláním s maturitou byl podíl těchto osob 13 % a u lidí s vyšším vzděláním 18 %.
Graf: 3 Jednotlivci, kteří využili on-line objednání k lékaři přes webové stránky; 2018
Nákup léků přes internet roste
Prostřednictvím e-shopů lze dnes koupit cokoli, nejen elektroniku, nábytek či oděvy, ale také léky.
A Češi evidentně internetovým lékárnám věří stále více. Kromě potravinových doplňků - například přípravků na růst svalů či hubnutí stále častěji shánějí na webové síti i volně prodejné léky.
V roce 2018 léky na internetu nakoupilo 6,2 % procent Čechů, ženy takřka třikrát častěji než muži (9,1 % ženy a 3,2 % mužů). Pokud jsou ženy na mateřské či rodičovské dovolené, tak léky on-line kupují dokonce v 16,3 % případů, což je výrazně více, než např. skupina důchodců (2,2 % z nich). Častěji také tímto způsobem nakupují mladší lidé (9,5 % obyvatel ve věku 25-34 let) než lidé důchodového věku (1,7 % osob nad 65 let). Využití internetu k nákupu léků také roste s úrovní dosaženého vzdělání, vysokoškolsky vzdělaní lidé nakupují léky on-line v 13,5 % případů, v porovnání se 1,6 % osob se základním vzděláním.
Vezeme-li v úvahu podíly pouze z on-line nakupujících[2], pak léčiva na internetu nakoupilo 11,5 % osob, 16,7 % žen a 5,9 % mužů. Z hlediska převládající ekonomické aktivity i v případě podílů z nakupujících stále vedou ženy na mateřské/rodičovské dovolené, nicméně v případě důchodců je oproti celkové populaci výrazný rozdíl. On-line léky nakupuje 14,4 % důchodců nakupujících na internetu.
Zatímco v rámci celkové populace nejvíce léky na internetu nakupují osoby v nejnižší věkové kategorii, tak v případě on-line nakupujících je tomu přesně naopak a osoby důchodovém věku nakupují více než mladí lidé (13,4 % nakupujících ve věku 55-64 let a 12,8 % ve věku nad 65 let).
Avšak i v případě podílů na on-line nakupujících platí, že přes internet léky shání lidé s vysokoškolským vzděláním (17,7 %).
Graf 4: Jednotlivci, kteří nakoupili léky na internetu; 2018
Zajímavé je v tomto případě i mezikrajské srovnání. Nejvíce léky on-line nakupují obyvatelé hl. m. Prahy a Středočeského kraje (9,3 a 9,8 %, respektive 15,5 a 18,3 % z on-line nakupujících). Nejméně často tak naopak činí ve Zlínském kraji (3,3 % a 6,8 % on-line nakupujících).
Ktg 1: Jednotlivci, kteří nakoupili léky na internetu; 2018
V mezinárodním srovnání však Češi léky na internetu nakupují podprůměrně, pouze 7 % Čechů ve věku 16-74 let. Průměr evropské osmadvacítky je přitom 9 %. Nejvíce kupují léky on-line obyvatelé Německa (24 %), Švédska (21 %) a Dánska (17 %). Na druhém konci bychom našli obyvatele Bulharska, Lotyšska, Kypru a Itálie, kdy ve všech těchto zemích léky nakoupilo on-line pouze 1 % populace.
Česká republika v mezinárodním srovnání
Podle statistik Eurostatu v roce 2018 vyhledávaly v České republice na internetu informace o zdraví více jak dvě třetiny (64 %) uživatel internetu ve věku 16 až 74 let, což je nad průměrem EU28.
Mezi země, které v roce 2018 vykázaly nejvyšší podíly ve využívání internetu k danému účelu v rámci populace uživatelů internetu, řadíme Nizozemsko (76 %), Maďarsko (74 %), Finsko (74 %) či Maltu (72 %). Nejméně často naopak tento druh informací hledali uživatelé internetu v Bulharsku (38 %), Rumunsku (43 %) a Lotyšsku (44 %). V průměru evropské osmadvacítky vyhledávalo informace o zdraví na internetu 60 % uživatelů internetu.
Zaměříme-li se na podíly z celkové populace daného státu, pak zaujímá ČR mezi státy Evropské Unie 11. místo s podílem 55 %, přičemž průměr EU28 činil v roce 2018 za celkovou populaci 52 %. Dominovalo Nizozemsko, Finsko, Dánsko či Německo s podíly 64–72 % z celkového počtu tamních obyvatel.
Graf 5: Jednotlivci (16-74 let) používající internet k vyhledávání informací o zdraví; mezinárodní srovnání; 2018
Ve všech zemích EU28 ve využívání internetu k vyhledávání informací o zdraví velmi výrazně dominují ženy.
Muži, kteří používají internet, na něm vyhledávají dané informace nejvíce v Nizozemsku a Maďarsku, kde se podíly pohybují okolo 70 %. Naopak na úroveň pod 35 % se dostaly pouze tři země – Bulharsko, Lotyšsko a Rumunsko. Průměr za 28 zemí Evropské unie činil 53 %.
Uživatelky internetu se v roce 2018 dané internetové činnosti věnovaly nejvíce ve Finsku a také v Nizozemsku, Maďarsku a na Maltě, kde podíly přesahují 80 %. Česká republika s podílem 80 % také patří mezi tyto země. Průměr EU28 je oproti České republice nižší o 13 procentních bodů. Mezi země, kde ženy-uživatelky internetu dominují v dané internetové činnosti nad muži nejvyšším rozdílem, patří Česká republika, Bulharsko, Lotyšsko a Polsko – rozdíl podílů činí mezi 24–34 procentními body.
Graf 6: Uživatelé internetu podle pohlaví používající internet k vyhledávání informací o zdraví; mezinárodní srovnání; 2018
Přibližně ve dvou třetinách států jsou informace o zdraví vyhledávány na internetu více ze strany starších než mladších uživatelů internetu.
Mezi uživateli internetu ve věkové skupině 65–74 let vyhledávali informace o zdraví nejvíce uživatelé internetu v Maďarsku (85 %), Litvě (76 %) či na Kypru (76 %). Česká republika zaujala podílem s 69 % mezi sledovanými evropskými státy 9. příčku. Nejnižší podíly uživatelů internetu ve věku 65–74 let, kteří jej využívají i k vyhledávání informací o zdraví, vykázaly Irsko (44 %), Portugalsko (46 %) a Itálie (47 %).
Ve sledované skupině uživatelů internetu ve věku 16–24 let jsou podíly
za danou internetovou činnost obecně spíš nižší než za věkovou skupinu
nejstarší. V roce 2018 dominovali ve vyhledávání informací o zdraví mladí
uživatelé internetu ve Finsku a v Estonsku s podíly přes 75 %, průměr
Evropské unie činil 53 %. Na opačném konci se s podíly pod 25 % za mladé
uživatele internetu nacházejí Rumunsko (23 %) a Bulharsko (19 %).
Graf7: Uživatelé internetu ve věkové skupině 16-24 let a 65-74 let používající internet k vyhledávání informací o zdraví; mezinárodní srovnání; 2018
Autor
Jitka Wichová
Odbor statistik rozvoje společnosti
E-mail: jitka.wichova@czso.cz
[1] Počet lékařů, kteří tuto možnost nabízejí, je možné zjistit v datech o vybavenosti a využívání informačních technologií ve zdravotnictví na webových stránkách ČSÚ.
[2] On-line nakupující = osoby, které nakoupily na internetu alespoň jednou v posledních 12 měsících
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
23.04.2024 Podle čeho vybírat plechový zahradní domek?
18.04.2024 Daňové přiznání lidem provětralo peněženky....
Okénko investora
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Evropský průmysl zelené energie má problém: Společnosti se stěhují do USA
Mgr. Timur Barotov, BHS
Trhy střízliví a vedou ruku amerického Fedu ke zpřísnění politiky
Petr Lajsek, Purple Trading
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz