Makroekonomika | 02.05.2019 15:57:51, aktualizováno 04.05.2019 09:07:17

ČNB využila poslední šanci na zvýšení sazeb

Bankovní rada ČNB dnes rozhodla o zvýšení základní úrokové sazby o 25 bazických bodů na 2 %. Pro toto rozhodnutí hlasovalo všech sedm členů bankovní rady. Adekvátně se zvýšila i lombardní sazba na 3,00 % a diskontní sazba na 1,00 %.

Bankovní rada vyhodnotila inflační rizika jako zhruba vyrovnaná. Ačkoliv růst spotřebitelských cen dosáhl v březnu 3 %, tedy horní hranice tolerančního pásma inflačního cíle, prognóza ČNB očekává, že na horizontu měnové politiky se inflace dostane do těsné blízkosti dvouprocentního cíle. Rozhodnutí pro zvýšení sazeb bylo do značné míry dáno kulminací domácích inflačních tlaků, tedy růstu cen na hranici 3 %, nízké míry nezaměstnanosti a stále robustního růstu mezd. Na druhé straně však došlo podle vyjádření J. Rusnoka i k jistému uvolnění některých zahraničních rizik, která bránila zvýšení sazeb v předchozích měsících. Zpomalení v eurozóně, zdá se, nebude tak hluboké, jak se původně očekávalo. Kromě toho došlo k odložení brexitu na podzim letošního roku a rovněž se zlepšil celkový sentiment na globálním ekonomickém poli. Měnový kurz bude podle prognózy ČNB postupně posilovat, avšak pozvolnějším tempem oproti předchozím prognózám. To je způsobeno jistou averzí k riziku, kdy aktuální úrokový diferenciál již není pro investory atraktivní a nadále působí i překoupenost z období kurzového závazku. Jinak ČNB stále trvá na konvergenčním trendu posilování koruny.

Dnešním zvýšením sazeb se aktuální cyklus zpřísňování měnové politiky v Česku s největší pravděpodobností završil. Základní úroková sazba stačila vystoupat na 2 %, což je stále výrazně pod úrovní neutrální sazby, kterou ČNB odhaduje o procento výše. K dalšímu zvýšení již nedojde, protože ekonomický cyklus předběhl ČNB a sazby do požadované výše vystoupat nestačily. V následujícím období předpokládá ČNB stabilitu úrokových sazeb a to až do poloviny příštího roku. V příštím roce růst spotřebitelských cen zpomalí na úroveň inflačního cíle a pro další zpřísnění měnové politiky tak již nebude prostor. Pokud se v tuzemské ekonomice více projeví slabý zahraniční ekonomický růst a ze zahraničí si dovezeme nízkou inflaci, může bankovní rada již v příštím roce rozhodovat o poklesu sazeb a uvolňování měnové politiky. Nízké úrokové sazby se již staly normálem v eurozóně a ČR se k tomuto normálu bude postupně přibližovat. Na rozdíl od ČNB očekáváme oslabování koruny, které bude brzdit jak zpomalování inflace, tak ekonomiky. Důvody pro slabší korunu vidíme především v převažujícím vlivu zahraničních faktorů na kurz koruny a v její překoupenosti.