30. dubna 2019

Postavení českého trhu práce v rámci EU

Pravidelná analýza se zaměřuje na mezinárodní porovnání vybraných indikátorů trhu práce v členských zemích EU. Již deset států EU28 (Švédsko, Estonsko, Česká republika, Německo, Litva, Lotyšsko, Slovinsko, Malta, Portugalsko, Irsko) ve 4. čtvrtletí roku 2018 překročilo stanovený cíl, podle kterého má míra zaměstnanosti členských zemí EU v průměru dosahovat 75 procent, a zároveň dosáhla svého národního cíle v zaměstnanosti 20-64letých osob. Celková průměrná nezaměstnanost států EU zůstala na úroveni 6,7 procent. Mezi sledovanými zeměmi EU je v České republice míra nezaměstnanosti ve 4. čtvrtletí roku 2018 nadále nejnižší, míra nezaměstnanosti mužů u nás činí dokonce 1,6 procent.

Česká republika je na třetí příčce s nejvyšší mírou zaměstnanosti osob ve věku 20–64 let

Podle strategie Evropa 2020 je cílem dosáhnout míry zaměstnanosti 20–64letých v zemích EU28 v průměru 75 %. Ve většině těchto zemí se na počátku zimního období zaměstnanost mírně snížila, především v důsledku nižšího podílu zaměstnaných mužů. Ve 4. čtvrtletí 2018 míra zaměstnanosti v zemích EU28 dosahovala v průměru 73,4 procent, tedy o 1,6 procentních bodů méně než stanovený cíl. Průměrná míra zaměstnanosti mužů za EU28 (79,2 %) převyšovala míru zaměstnanosti žen (67,7 %) o 11,5 procentních bodů.

Ve 4. čtvrtletí 2018 cílovou hranici (75 procent) dosáhlo čtrnáct sledovaných států Evropy – Švédsko, Estonsko, Česká republika, Německo, Nizozemsko, Spojené království, Dánsko, Litva, Lotyšsko, Finsko, Slovinsko, Rakousko, Malta, a Portugalsko. Na druhé straně nejnižší míra zaměstnanosti je stále v Řecku, Itálii a v Chorvatsku.

Dále je pro danou míru zaměstnanosti každé z členských zemí stanoven národní cíl. Definice národních cílů v oblasti zaměstnanosti jsou srovnatelné s celounijní úrovní. Ve 4. čtvrtletí 2018 tuto národní míru zaměstnanosti v zemích EU28 splňuje již 13 států (Švédsko, Estonsko, Česká republika, Německo, Litva, Lotyšsko, Slovinsko, Malta, Portugalsko, Irsko a s úrovní pod požadovaným unijním průměrem Slovensko, Polsko a Chorvatsko).

Tabulka seřazená od nejvyšších hodnot k nejnižším ukazuje, že si stále vysokou míru zaměstnanosti udržují severské státy včetně baltských zemí, některé země západní Evropy a naše republika. Nejvyšší míru zaměstnanosti má dlouhodobě Švédsko (82,8 %). Jedny z nejvyšších meziročních nárůstů míry zaměstnanosti udává Kypr (o 3,0 p. b.), Řecko (o 2,0 p. b.) a Finsko (o 1,9 p. b.). Nejnižší míra zaměstnanosti je stále v Řecku (59,7 %), kde pracuje méně než polovina žen v produktivním věku.

Ve 4. čtvrtletí 2018 se Česká republika zařadila opět na třetí místo mezi zeměmi EU28, když míra naší zaměstnanosti byla 80,5 %. Za naší republikou je Německo se zaměstnaností o 0,1 procentního bodu nižší. Z dalších sousedních zemí, jež splňuje stanovenou průměrnou hranici zaměstnat alespoň 75 % populace ve věkové kategorii 20 až 64 let, je Rakousko (s mírou zaměstnanosti 76,3 %), ale na národní cílovou úroveň mu ještě schází. Naopak na Slovensku (73,1 %) a v Polsku (72,1 %) byl národní cíl splněn, ale celková míra zaměstnanosti nedosahuje v těchto státech na evropský průměr.

Tabulka 1 Míra zaměstnanosti 20–64letých v členských zemích EU (v %)

Ve všech zemích EU je míra zaměstnanosti mužů více či méně vyšší než míra zaměstnanosti žen. V evropském průměru míra zaměstnanosti mužů činila ve 4. čtvrtletí roku 2018 79,2 procent. Zaměstnanost mužů v České republice s 87,8 procenty v tomto čtvrtletí daleko převyšovala v této kategorii všechny ostatní členské země, překročila i historicky nejvyšší míru zaměstnanosti mužů za posledních 20 let. Švédsko má stále nejvyšší míru zaměstnanosti žen, která v posledním čtvrtletí roku činila 80,6 %. V ČR zaměstnanost žen byla na 72,9 %.

Nezaměstnanost mužů i žen ve věku 15–64 let je v naší republice stále nejnižší

Míra nezaměstnanosti meziročně klesla kromě Lucemburska ve všech členských zemích EU. V České republice byla míra nezaměstnanosti v daném období opět nejnižší, když celková míra nezaměstnanosti za dané období dosahovala v ČR 2,1 %, u mužů dokonce 1,6 %. Také míra nezaměstnanosti žen byla v tomto období nejnižší v ČR (2,6 %). Na druhé místo s celkovou úrovní nezaměstnanosti 3,2 % se zařadilo Německo.

V porovnání s ostatními sousedními státy se také Polsko (3,9 %) drží v horní části tabulky s nízkou mírou nezaměstnaností. Rakousko (s 4,7 %) je ve druhé třetině uvedeného žebříčku seřazeného od nejnižší nezaměstnanosti evropských zemí. Slovensko (6,1 %) se drží pod evropským průměrem, který v tomto čtvrtletí činil 6,7 procent.

Tabulka 2 Míra nezaměstnanosti 15–64letých v členských zemích EU (v %)

Nejvyšší míru nezaměstnanosti mají ve státech jižní Evropy. Řecko ve 4. čtvrtletí vykazovalo nezaměstnanost 18,8 procent. V Řecku je 23,9 % žen ve věku 15–64 let, které by mohly pracovat, ale jsou nezaměstnané.

Meziroční pokles v průměru za země EU28 je 0,7 procentního bodu. Větší meziroční pokles v nezaměstnanosti evidují převážně země, kde se míra nezaměstnanosti ve věkové skupině 15–64letých pohybuje okolo nebo nad evropským průměrem.

Nejnižší průměrná nezaměstnanost mladých ve věku 15–24 let za posledních 11 let

Zejména demografické změny mají v současné době vliv na nezaměstnanost mladých ve věku 15–24 let. Z meziročního porovnání vyplývá, že ve všech členských zemích EU míra nezaměstnanosti mladých klesla. Míra nezaměstnanosti mladých ve věku 15–24 let je v evropských zemích až dvojnásobně i více vyšší než nezaměstnanost v produktivním věku. Problémem je to zejména v zemích s vyšší celkovou nezaměstnaností. Vyšší je nezaměstnanost mladých mužů než žen. Pro tuto věkovou skupinu je však třeba vzít v potaz, že do situace v nejmladších skupinách produktivního věku i z genderového pohledu zasahuje skutečnost, že podstatná část se zatím připravuje ve školách na výkon budoucího povolání, a nejsou tedy aktivními.

Z dostupných údajů vyplývá, že největší nezaměstnanost mladých lidí měli v Řecku (40,0 %), v Itálii (34,1 %) a ve Španělsku (33,5 %). První pořadí s nejnižší celkovou nezaměstnaností mladých si stále udržuje Německo (5,2 %), zde byla i nejnižší míra nezaměstnanosti mladých žen, která činila 4,2 %. Česká republika se ve 4. čtvrtletí 2018 umístila na druhou pozici s nejnižší mírou nezaměstnanosti 15–24letých, když těch, kteří by chtěli pracovat, bylo 5,9 procent.

Pokles míry nezaměstnanosti je u mladých rychlejší než celkově u osob v produktivním věku. I u mladých osob ve věku 15-24 let je tak průměrná míra nezaměstnanosti států EU28 na nejnižší úrovni od doby sledování tohoto ukazatele tj. za posledních 11 let.  

Tabulka 3 Míra nezaměstnanosti 15–24letých v členských zemích EU (v %)

Zdroj: Eurostat : - údaj není k dispozici

                                                                                                                                            ^(u) - nízká spolehlivost

Podíl osob nezaměstnaných 1 rok a déle

Při celkovém poklesu nezaměstnanosti se podíl dlouhodobě nezaměstnaných (1 rok a déle) na celkové nezaměstnanosti – v průměru za EU28 meziročně také snížil o 1,9 p. b. na 42,5 %. Nad tímto průměrem je sedm států Unie se stále vysokým podílem dlouhodobě nezaměstnaných (Řecko, Bulharsko, Slovensko, Itálie, Belgie, Rumunsko, Lotyšsko).

Ve většině zemí se ve 4. čtvrtletí 2018 podíl dlouhodobě nezaměstnaných (tj. nezaměstnaných 1 rok a déle) meziročně snížil. V České republice se podíl nezaměstnaných 1 rok a déle meziročně zvýšil o 0,1 p. b. (na 31,5 %). Vyšší zastoupení dlouhodobě nezaměstnaných v ČR znamená, že při pozvolném poklesu celkové nezaměstnanosti osob v produktivním věku, zůstávají ti, kteří dlouhodobě nepracují, stále nezaměstnanými. Mimo země, které udávají nízkou spolehlivost těchto údajů (Estonsko a Lucembursko), významný meziroční pokles zaznamenali také v Litvě (o 10,2 %) a v Rakousku (o 8,8 %). Počet dlouhodobě nezaměstnaných z celkového počtu nezaměstnaných se meziročně zvýšil v Lotyšsku, Rumunsku a Bulharsku. V těchto zemích lze sledovat významný pokles celkové nezaměstnanosti, ale právě mezi těmito nezaměstnanými zůstávají ti, co nemohou najít práci déle než jeden rok.

Dlouhodobá nezaměstnanost je stále problémem zejména v Řecku (69,1 %), v Bulharsku (62,1 %), dále pak na Slovensku (60,7 %) a v Itálii (56,1 %), kde už dlouhodobě nepracuje více než polovina z celkového počtu nezaměstnaných. Nejnižší podíl dlouhodobě nezaměstnaných mají naopak severské státy, z hlediska spolehlivosti údajů by to poté bylo Švédsko a Dánsko. Ve většině zemí mají vyšší dlouhodobou nezaměstnanost zejména muži než ženy.

Tabulka 4 Podíl osob nezaměstnaných 1 rok a déle na celkovém počtu nezaměstnaných ve věku 15–64 let (v %)

Zdroj: Eurostat : - údaj není k dispozici

^(u) - nízká spolehlivost

Kontakt

Ilona Mendlová

Oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí

Tel.: 274 054 380

E-mail: ilona.mendlova@czso.cz