Víkendář: Spojují nás společné evropské hodnoty. Jaké to vlastně jsou?

V době, kdy Evropskou unii rozkládají vnější i vnitřní síly, můžeme často slyšet o společných evropských hodnotách, na kterých by měla Unie stát. Tyto hodnoty by z ní měly vytvářet něco víc než jen entitu, která sleduje své vlastní cíle. Měly by ji pozvedat na něco, co dělá celý svět lepším. Jenže jak na stránkách Politico tvrdí Hans Kundnani z Chatham House, celý koncept evropských hodnot má ve skutečnosti chatrnější základ, než by se na první pohled mohlo zdát.

Pokud by existovaly nějaké univerzální evropské hodnoty, musely by Evropu sjednocovat a také by se musely lišit od hodnot, které vyznávají lidé v jiných částech světa. V této souvislosti můžeme uvažovat o západních hodnotách, ale u nich nejde o nic typicky evropského. Evropané mohou například věřit v demokracii, nicméně je těžké tvrdit, že tady jde o něco typicky evropského. Navíc EU samotná je často kritizována za to, že jedná nedemokraticky, tvrdí Kundnani.

Jestliže má mít výraz evropská hodnota nějaký hlubší smysl, mělo být jít o princip, podle kterého se v Evropě skutečně žije a ne pouze hovoří. Pokud by mělo jít třeba o lidská práva, pak se stačí podívat na osudy migrantů ve Středozemním moři a je zřejmé, že nejde o princip, kterým by Evropa skutečně žila, míní Kundnani. Evropa podle něj podporuje demokracii, lidská práva a vládu práva v zemích sousedících s Unií, ale také uzavírá dohody s autoritářskými režimy a posílá uprchlíky zpět do zemí, kde jim hrozí nebezpečí.

Asi nejvážnějším kandidátem na evropskou hodnotu je vláda práva. „Koneckonců EU není ničím jiným než systémem pravidel a Unie nedělá nic jiného, než že pravidla vytváří. I tohle téma je ale problematické, protože na mezinárodní úrovni toho EU při prosazování vlády práva mnoho nekoná,“ píše Kundnani. Je to zřejmé například v postoji k Číně, která „zabírá a konsoliduje ostrovy v Jihočínském moři“.

Brusel o evropských hodnotách často hovoří ve vztahu k tvrdým krokům vedeným proti Maďarsku a Polsku. Tyto země podle něj porušují vládu práva. V praxi se ovšem ukazuje, že „trvání na tom, aby se dodržovala pravidla, není evropskou myšlenkou, ale myšlenkou německou. A to je velkým vnitřním problémem Unie,“ míní Kundnani. Řada konfliktů totiž v EU vzniká právě z toho důvodu, že některé země odmítají dodržovat pravidla, protože je vnímají jako nástroj, který Berlín používá k podkopání jejich suverenity.

„Zřejmé to bylo během eurokrize, která může být považována za spor mezi německým přístupem postaveným na pravidlech a francouzsko-periferním přístupem založeným na flexibilitě.“ V praxi tedy vidíme, že i typická evropská hodnota, jakou by měla být vláda práva, Unii stejně tak spojuje, jako ji rozděluje, uzavírá Kundnani.

Zdroj: Politico