Zelený čtvrtek přináší další pověry. Špenát zajistí peníze

Zelený čtvrtek je dnem odpuštění, pojídání zelených potravin, zametání domů nebo pití zeleného piva. Název však vznikl v podstatě omylem, a to zkomolením německých slov. Říkat by se mu tedy mohlo také Lkavý čtvrtek. Tento den provází řada pověr, které mohou předznamenat peníze, zdraví nebo vypuknutí ohně.

Zelený čtvrtek je součástí Svatého týdne a Velikonočního tridua (jedná se o tři nejdůležitější dny Velikonoc). Jeho název vznikl zkomolením německého názvu "Greindonnerstag", což znamená Lkavý čtvrtek. Z Greindonnerstagu se stal však "Gründonnerstag", tedy zelený, proto právě Zelený čtvrtek.

Tento den byl významný především pro hříšníky, kteří byli přijímání zpět mezi věřící. Suché větve církevního stromu, které představovaly hříšníky, se poté opět zazelenaly. Lidé také na Zelený čtvrtek vstávali brzy ráno a modlili se. Poté se všichni omyli rosou, která měla zabránit různým onemocněním.

Hospodyně také zametaly dům, ještě než vyšlo slunce. Smetí pak odnesly na cestu, aby se v domě nedržely blechy. Pokud se chtěli lidé zbavit hmyzu a myší, zvonili paličkou o hmoždíř. Hospodáři zase zasévali v tento den hrách a len, aby jim dobře prospívaly.

Na Zelený čtvrtek bychom měli jíst zelené potraviny, jako je zelí, hrách nebo špenát. Díky tomu budete podle pověry zdraví po celý rok. Pokud chcete mít jistotu peněz, neměli byste se s nikým v tento den hádat a také si peníze půjčovat. Když to dodržíte, najdou si k vám peníze cestu sami.

V západních Čechách dříve platila pověra, že pokud zůstane po Zelený čtvrtek ve vesnici mrtvola nějakého souseda, přinese to do vesnice oheň. To samé platilo i na Velký pátek a Bílou sobotu. V Orlických horách zase házeli lidé do studny namazané chleby medem, aby v nich zůstala voda po celý rok, uvedl web ceske-tradice.cz.

Na Zelený čtvrtek se stává stále často oblíbené i pití zeleného piva, které nabízejí různé hospody po celé České republice.