Perly týdne: Nejziskovější firma na světě, na akciích Divoký Západ a u nás pohroma z východu

Ve světě…

Tradeři bez práce a na trhu Divoký Západ: Ned Davis, zakladatel společnosti Ned Davis Research, v rozhovoru pro CNBC uvedl, že dennodenního obchodování už by se „nedotkl ani klackem“. Podle něj bývaly doby, kde se takovými obchody dalo využít neefektivního fungování trhu. Nicméně nyní jsou tyto příležitosti eliminovány algoritmy a to „téměř okamžitě“. Investor tak tvrdí, že se stále více zaměřuje na dlouhodobější investiční příležitosti.

Obchodování založené na počítačích a algoritmech probíhá podle CNBC ve zlomcích sekundy ve chvíli, kdy se naplní předem definované podmínky na trhu. Mezi ně může patřit třeba proražení hranice dvousetdenního klouzavého průměru, či podobné indikátory. Tento typ obchodování je mnohem rychlejší a nákladově efektivnější a eliminuje krátkodobé investiční příležitosti, ze kterých mohli dříve tradeři těžit.

Davisovi je nyní 73 let a říká, že tradingem se živil po více než 30 let. Nyní ale tato doba skončila. CNBC k jeho slovům dodává, že miliardář Leon Cooperman v prosinci minulého roku apeloval na amerického regulátora SEC, aby se věnoval počítačovým obchodům. Ty totiž podle jeho názoru vytvořily na trhu „Divoký Západ“.

FANG jede: CNBC také poukazuje na to, že akcie ze skupiny FANG (Facebook, Amazon, Netflix a Alphabet) si letos připisují vysoké zisky a jejich celková kapitalizace se od prosincového dna zvedla o 600 miliard dolarů. Matt Maley, který stojí v čele oddělení akciových strategií společnosti Miller Tabak se domnívá, že u dvou těchto titulů je nyní nejlepší „posadit se a chvíli počkat“ - jde o Netflix a Facebook. První z akcií by prý ovšem mohla prorazit výše po zveřejnění svých posledních výsledků. Stane se tak pokud se jí podaří dostat se ze současného cenového pásma. U Facebooku je podle stratéga situace stejná.

Mark Tepper ze společnosti Strategic Wealth Partners pro CNBC uvedl, že se mu líbí Netflix a Alphabet, vlažný přístup má k Facebooku a nejslibnější je podle jeho názoru Amazon. Důvod je prostý: Investoři se podle Teppera v dobách utlumeného ekonomického růstu vždy obrací zejména k akciím firem, které jsou schopny generovat vysoce nadprůměrný růst. A nyní ekonomika skutečně roste pomalu a ze skupiny FANG zas neroste žádná firma rychleji, než právě Amazon.

Investoři také podle Teppera za růst Amazonu „neplatí žádnou příliš vysokou cenu“ a tato společnost také zabírá a dál bude zabírat podíl na trhu, který si dříve získaly jiné firmy ze skupiny FANG. „Není pochyb, že nyní bere dolary z reklamy Googlu a Facebooku. Takže když si dáme vše dohromady, tak Amazon by se neměl obchodovat 10 % pod svými historickými maximy v době, kdy se index S&P pohybuje asi 2 % pod svými maximy“.

Takhle vydává dluhopisy nejziskovější firma na světě: FTAlphaville si všímá výjimečné události, ke které před několika dny došlo na kapitálových trzích. Saúdskoarabský ropný gigant Saudi Aramco totiž poprvé v historii vydával mezinárodní dluhopisy a zatímco velikost emise dosahovala 12 miliard dolarů, poptávka investorů dosáhla objemu 100 miliard dolarů.

Hans Humes ze společnosti Greylock Capital to komentoval s tím, že jde o pozoruhodnou událost, ale neměla by prý být přeceňována. Každý investor se totiž chová podle toho, jak hodnotí fundament daného cenného papíru, ale také podle vnímané situace na trhu. Pokud pak předpokládá, že při emisi bude velký převis poptávky, o to více navýší i svou objednávku, aby se po jejím seškrtání dostal na svůj původní poptávané objem.

Celý proces se tak může dostat do spirály, kdy investoři zvyšují své odhady celkové poptávky a následně své vlastní objednávky, což se obratem promítá do vyšších odhadů poptávky. Humes ovšem dodává, že u Aramca jistě hrál roli i fundament společnosti, protože podle posledních zveřejněných čísel jde o nejziskovější společnost na světě.

Náklady práce: Eurostat tento týden srovnává hodinové náklady právě v evropských zemích. Jak ukazuje následující graf, v Dánsku se přibližují 45 eurům a jejich naprostou většinu představují mzdy. Druhou zemí s nejvyššími náklady představuje Lucembursko a 40 eurům se blíží Belgie, kde již ale mají znatelně vyšší podíl náklady ostatní. A ještě více to platí o Švédsku, které je v žebříčku na čtvrtém místě. Česká republika se s hodinovými náklady práce nachází znatelně pod průměrem celé Unie a jejich struktura i výše se podobá situaci v Estonsku. Nejnižší jsou hodinové náklady práce v Bulharsku a Rumunsku.

… a u nás doma

Pohroma z východu: Seznam.cz tento týden píše, že „původní český kůrovec, tedy lýkožrout smrkový, má poslední dobou vážnou konkurenci. Tou je lýkožrout severský, který se do Česka dostal ze Sibiře. Brouk je odolnější a nereaguje na většinu obranných opatření. Zároveň není snadné najít strom, který napadl“.

Lýkožrout severský obsazuje většinou horní část smrku a na rozdíl od svého příbuzného vyžaduje čerstvější stromy. Pro lesníky je proto nepříjemné, že neobsazuje pokácené stromy. Ty totiž obvykle slouží jako lapáky pro lýkožrouta smrkového, ale lýkožrout severský na ně téměř nenalétává. Jediné, co na severského kůrovce funguje, jsou feromonové odparníky, které jsou ale drahé.

Aspoň jeden nový blok: Šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová v rozhovoru pro ihned.cz uvedla, že podle ní je smysluplné vybudovat alespoň jeden velký nový jaderný blok a bedlivě sledovat vývoj menších reaktorů. Technické požadavky na velikost reaktorů mohou podle ní být problémem pro Francouze a Jihokorejce, geopolitické zase pro Rusy či Číňany. A když se tendr nepodaří, čeká Česko nejspíš ve velkém výstavba plynových elektráren.

„V Německu 65 procent lidí říká politikům: my se jádra bojíme, nechceme ho, ošklivíme si ho a jsme ochotni si připlatit i za to, že nás jádra zbavíte... Nikdo by jistě Němce nepodezíral z přehnané iracionality. Německá ekonomika je výrazně proexportní a technologie pro obnovitelné zdroje vidí jako obrovskou příležitost pro export v další dekádě - pro Afriku, pro Jižní Ameriku. Má to však jedno velké ale. Abyste mohl úspěšně exportovat, měl byste dokázat, že vám to alespoň trochu funguje doma. Takže ta orientace na domácí obnovitelné zdroje má nepochybně i tuto motivaci“, míní Drábová. My si pak podle ní „určitě nemáme hrát na lídra evropské energetické debaty...ale to nic nemění na české základní strategii udržet si alespoň částečně energetickou soběstačnost, a tak mít nějaký vliv na regulaci cen za energie“.