Škoda Plzeň- úvodní slovo ve výroční zprávě

Úvodní slovo Ing. Lubomíra Soudka,

které bude obsahem zpracovávané výroční zprávy společnosti za rok 1997

se zveřejněním se počítá dne 19. 08. 1998 v denících Mladá fronta DNES a PRÁVO.

Vážení akcionáři,

dočetl jsem se v tisku názor, že je plzeňská ŠKODA a.s. nemocný podnik. Silný kuřák Winston Churchill kdysi řekl: “Dočetl jsem se o kouření hrozné věci. Proto jsem se rozhodl přestat číst!” Čtu i nadále velice pozorně “hrozné věci” související se ŠKODA a.s. a domnívám se, že mnohé diskuse o “ekonomickém zdraví” našeho podniku nejsou zcela objektivní. Myslím si, že je na místě připomenout některé opomíjené skutečnosti a na jejich základě mnohé “katastrofické názory” vyvrátit.

Bylo by snadné a snad i oprávněné vytýkat cokoliv průmyslové společnosti fungující v ideálním ekonomickém a právním prostředí. Bylo by logické kritizovat podnik, jehož startovní čára byla alespoň na nule, nikoliv ve všech smyslech slova v minusu. Máme-li potřebu být objektivní, posuzujme informace na pozadí pravdivého kontextu. Jen tak se totiž dají údaje o vývoji podniku interpretovat spravedlivě.

V případě ŠKODA a.s. je nejširším a základním kontextem absence průmyslové politiky státu, chybějící proexportní politika srovnatelná se zahraničím a značná výše úroků z úvěru poskytovaných našimi bankami. Český průmysl je paralyzován i faktem, že banky často ani nedokáží poskytnout prostředky v požadovaných objemech. Také z těchto důvodů, ve spojení s politickou nestabilitou, roste domácí ekonomika všeobecně pomaleji, než se očekávalo a odborníci dokonce hovoří o nástupu recese.

Kontextem je de facto divoká bouře, v níž žádná loď nepluje stejně hladce jako za bezvětří. Důležité je důsledně držet směr a s ohledem na složitou situaci podnik dále rozvíjet. Bylo nebytné “zacelit staré díry” jen ztěžka fungujícího podniku a dále jej modernizovat. Více než dvě miliardy jsme investovali do nových technologií. Zrušili jsme 24 neperspektivních výrobních oborů a vytvořili 13 nových. To byly kroky pro existenci ŠKODA a.s. zcela zásadní.

Zanedbatelná není ani částka jedné miliardy, kterou jsme vložili do informačního systému. Více než miliardu korun ročně investujeme do vývoje nových výrobků a díky tomu je dnes každý náš výrobek na světové úrovni, což je základní předpoklad pro úspěšný export. Např. v USA jsou podepsány kontrakty za sedm miliard korun jenom z veřejných soutěží. Jsme druzí největší exportéři v České republice a na konci roku 1997 převzala plzeňská ŠKODA a.s. ocenění Exportér roku za rok 1996.

Obrat se oproti roku 1993 ztrojnásobil a ve srovnání s rokem 1996 je vyšší o 2,5 miliardy. Získali jsme např. zlatou medaili na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně za nízkopodlažní tramvaj ASTRA 3T. V rekordním termínu jednoho roku jsme vyvinuli nákladní vůz ŠKODA 400, který má špičkové technické parametry. Ve světě je u podobných vozů běžná vývojová lhůta kolem tří let!

Přesto je zcestné se domnívat, že můžeme být již dnes dokonale fungující průmyslovou enklávou uprostřed nedokonalého ekonomického prostředí. Zvládli jsme polovinu cesty, stejně jako celá naše společnost a bylo by naivní se podivovat, že nejsme v cíli. Dovolím si ale konstatovat, že bez mnohých radikálních reorganizačních řezů a potřebných investic bychom dnes hovořili o ŠKODA a.s. jako o dávno zaniklém podniku.

Základní otázka, která je v souvislosti se ŠKODA a.s. v poslední době veřejnosti předkládána by tedy jinými slovy mohla znít: “Je sklenice vody z poloviny prázdná nebo z poloviny plná?” I zdánlivá absurdita může být jako destabilizující prvek pro někoho přínosem. Zatímco současné vedení ŠKODA a.s. se snaží udržet plynulý chod a rozvoj podniku i v nelehkých politickoekonomických podmínkách a zachovat slavnou značku, zahraniční konkurence považuje debatu o míře naplněnosti sklenice za akademickou a tiše jedná. Nejde jí o vodu, ale logicky o to podstatnější, o sklenici.