Jarní přezouvání auta

V Praze a velkých pneuservisech dráž asi o 10 %, návaly končí v polovině dubna.

Pokud bychom vycházeli z počtu osobních automobilů registrovaných v ČR (5,8 milionu), vyjde nám, že by se během jara mohlo vyměnit až 20 milionů pneumatik. Samozřejmě zimních za letní. V letošním roce to ještě před termínem, který je uváděn v zákoně (provoz zimních plášťů je stanoven na období od 1. 11. do 31. 3.) absolvovalo asi 60 % řidičů. Dá se říct, že vzhledem k teplému počasí je letošní přezouvání asi v dvoutýdenním předstihu. Co letos můžeme očekávat?

Ceny nových letních pneumatik menších rozměrů, tedy pod 16 palců dolů asi nijak neklesnou. Ostatně i proto, že už tak na levnějších produktech nemají prodejci vysokou marži. Naopak větší rozměry, především pak v druhé půli dubna, by mohly o něco zlevnit (kolem 3 – 4 %). Ovšem čekání na slevu sebou nese riziko, že zvláště nestandardní rozměry už nebudou k mání, nebo se jejich výběr značně zúží. 

Pokud jde o cenu práce v pneuservisech, tu nižší můžete získat spíše v malých provozovnách. Naopak ve velkých pneuservisech, i s ohledem na neustálý růst příjmů zaměstnanců, se dá očekávat spíše lehké zdražení okolo 8 %. To znamená, že cena za přezutí se bude pohybovat nad 1000 Kč. Co ji ovlivňuje? Rozměr pneumatik, fakt, že vůz má automatické měření tlaku v pláštích (u nových vozů už povinností), nebo třeba použití plynu místo vzduchu pro natlakování a tak dále. To všechno cenu zvyšuje.

Je tedy na místě ušetřit a udělat si práci svépomocí? Pode některých průzkumů tak činí až 40 % dotázaných. Hlavním úskalím je především absence vyvážení kol, což je při každém přezouvání třeba zkontrolovat. Jakmile nazujete nevyvážená kola, na nichž se například posunula zátěžová hmota („olůvka“), bude následovat chvění při vyšších rychlostech. To se za čas negativně projeví na zavěšení kol, mechanismu řízení, doprovázené chvěním volantu. Následná oprava vyjde dráž než kolik ušetří řidič díky práci svépomocí.

Nicméně lze takovýto postup chápat u vozů starších. Vždyť průměrný věk osobních vozidel se v ČR opět vloni zvýšil, a to na 14,75 roku. U takových lze porozumět tomu, že jejich majitelé častěji volí dojíždění už starších zimních plášťů. Z celkového počtu se odhaduje, že se jedná asi o 5 %. Toto číslo se dost zásadně liší od údajů firmy Continental, která odhaduje, že se to týká až bezmála 20 % uživatelů. Při zůstatkové ceně patnáctileté škodovky je koupě nových letních pneumatik v poměru k hodnotě automobilu vysoká položka.

Pokud to není jediné východisko, nebo dotyčný vlastní celoroční pláště, je na místě zimní obutí zout asi do konce dubna. Proč? S ohledem na tři základní negativa: bezpečnost, vyšší spotřebu paliva a ekologii. Pokud jde o bezpečnost, používání zimních plášťů v létě se projeví výraznějším nakláněním vozidla a tendencí rychleji ho dostat na hranici přilnavosti. Kromě stavby samotných pneu je to dáno také směsí běhounu, která je při teplotách zhruba nad + 7 stupňů Celsia výrazněji měkčí a vláčnější. S tím souvisí vyšší spotřeba paliva. Vyšší valivý odpor plášťů sebou nese zvýšení spotřeby až o 0,25 litru na 100 km.
Třetí faktor je ekologie. V teplých letních měsících se příliš měkká a přilnavá směs zimního pláště snadněji poškozuje, trhá a odletují z ní částice různých velikosti. Ty nejmenší mikro-částice pak vdechujeme, dostávají se do podzemních vod a znečišťují přírodu.

A nelze opomenout ani předpisy. Ty například v Itálii zcela zakazují použití zimního obutí v létě, a hrozí za to pokuta dosahující bezmála 55 000 Kč.

Pro úplnost dodejme, že i pro zimní pláště platí v létě limit 1,6 mm hloubky dezénu. To je obecně minimální hranice letních pneu. Značka Michelin jako první přišla s tím, že doporučuje dojíždět vzorek bezmála do této hranice. Proč? Firma nechala nezávislou agenturou spočítat, kolik peněz promrhají evropští řidiči předčasnou výměnou plášťů. Výsledek? Spotřeba pneu je prý v Evropě jen touto vinou vyšší o 128 miliónů kusů. Přepočteno na peníze – ztráta 6,9 miliardy euro ročně.

Pneumatikáři mají ještě jeden argument. Pláště s dezénem okolo 2 mm a méně mají nižší valivý odpor a tudíž jsou vlastně úspornější. Jejich používáním se tedy sníží spotřeba paliva i oxidů dusíku. Ročně v Evropě jde o 9 miliónů tun CO2. Nesporně věcné argumenty, které nikdo z odborníků nepopírá. Zároveň ale experti ÚAMK a partnerského automotoklubu ADAC upozorňují na to, že léto může zaskočit bouřkami, deštěm. Pak se blízko k hranici 1,6 mm sjeté pláště mohou chovat méně bezpečně, může se výrazněji projevit aquaplaning.

Pneumatiky jsou stejným kompromisem jako boty člověka. Neexistují jediné na všechny situace. A tak odborníci ÚAMK radí jednat uvážlivě – používat pláště v dobré kondici, nespěchat s přezouváním pokud žijete například v podhůří, nešetřit za každou cenu jak na koupi letních pneu, tak na odborném přezutí… Pneumatiky ve skutečnosti představují na každém kole jen plošku velikosti krabičky cigaret, která nás může zachránit nebo naopak zradit.