Překlepy a tlusté prsty. Aneb lidská chyba při obchodování na burze

Náhlý propad a následné vyrovnání na jedné z největších singapurských akcií Jardin Matheson Holdings vyvolala u obchodníků pochybnosti, zda v lednu opět nedošlo k přehmatu „tlustého prstu“. Poté, co se usadil rozvířený prach, se rozhodla singapurská burza tyto obchody nezrušit a trvala na tom, že na vině nebyla ani lidská chyba, ani chyba počítače. I tak údajně chtěly Goldman Sachs a Morgan Stanley své obchody později zrušit nebo upravit, čímž naznačily, že se někde chyba skutečně vyskytla. Tato epizoda slouží jako připomínka toho, že i ty nejlépe navržené systémy se mohou chovat nevypočitatelně, jakmile do rovnice vstoupí člověk.

Co znamená „tlustý prst“?

Pro původ této fráze si představte někoho, kdo chce obchodovat a zmáčkne na klávesnici vedlejší tlačítko, než chtěl. Doslova proto, že byl jeho prst moc velký. Stalo se z toho ustálené spojení, které většinou odkazuje na lidskou chybu, ať už na pouhý překlep nebo i na něco obraznějšího. Jak už spousta finančních institucí během let zjistila, jedna nula tu a tam navíc může znamenat obrovský rozdíl.

Mohou se chyby později opravit?

V mnohých případech ano. Deutsche Bank v rámci svých denních obchodů s deriváty omylem poslala 28 miliard eur (mnohem více než měla) na účet, uvedl Bloomberg v dubnu loňského roku. Peníze dorazily na účet Eurexu, zúčtovací organizace Deutsche Boerse, ale byly rychle vráceny. Na akcii Walt Disney se v únoru 2015 na newyorské burze najednou zobchodovalo 131 milionů akcií – transakce tak velká, že by ji mohl podat jen jeden akcionář. Jak se ale ukázalo, nikdy se nestala. Původní příkaz k obchodu byl rychle snížen na mnohem méně ohromujících 1,31 milionu.

Takže „tlusté prsty“ nevadí?

Ne tak docela. Samsung Securities chtěl v dubnu 2018 svým zaměstnancům vyplatit v dividendách 1 000 wonů za akcii v rámci kompenzačního plánu společnosti, ale místo toho jim dal 1 000 akcií. Dohromady to činilo asi 105 mld. USD, neboli více než třicetinásobek tržní hodnoty firmy. Aby toho nebylo málo, 16 zaměstnanců tuto akcii prodalo, čímž vyvolali na ceně této akcie rozruch. Mizuho Securities nabídla v prosinci 2015 v Japonsku omylem 610 000 akcií pracovní agentury J-Com k prodeji za 1 jen místo toho, aby prodala 1 akcii v tržní hodnotě 610 000 jenů. Firma uvedla, že šlo o překlep. Následné problémy s počítačovým systémem tokijské burzy znemožnily makléřské firmě tento příkaz k prodeji zrušit – což stálo 345 milionů dolarů. Japonská finanční správa poté nařídila Mizuho Securities zlepšit své systémy a compliance a také lépe zaškolit zaměstnance.

Proč tyto chyby nezachytí počítače?

Ani ty nejlepší plány a systémy nemohou zodpovídat za lidské selhání. Je to jako s kyberbezpečností. Německý finanční regulátor v březnu poznamenal, že naprostá většina problémů s počítačovou bezpečností u bank je způsobená „vnitřními nehodami či chybami nebo procesními problémy“ spíše než externími silami, jako jsou hackeři. To má reálný dopad na to, že regulátoři požadují, aby banky s chabými počítačovými systémy držely více kapitálu.

Jak často se tyto překlepy dějí?

Vzhledem k tomu, že jsou na světě stovky trhů, které zpracovávají biliony transakcí každý den, ne až tak často. Proto když už k chybě dojde, je dopad značný a nepříjemný, jak dokazují tyto případy:

Obchodníci se zlatem byly v červnu 2017 otřesení obrovským nárůstem objemu na newyorských futures. Obchodování poskočilo během minuty na 1,8 milionu uncí zlata, což je množství větší, než jsou zlaté rezervy Finska. Futures na zlato klesly o více než 1,6 %. Možným vysvětlením je chybný obchod 18 149 lotů kontraktů na futures, tedy asi stonásobek velikosti běžného obchodu 18 149 uncí.

V říjnu 2014 někdo na japonském trhu zadal více než 40 chybných příkazů v celkové částce 67,8 bilionu jenů, tedy více než byla velikost švédské ekonomiky v té době. Mezi těmito akciemi byl pokyn k nákupu 57 % akcií Toyota Motor, ale i dalších velkých podílů japonských blue-chips, včetně Honda Motor, Canon, Sony a Nomura Holdings. Příkazy byly zrušeny ještě před vypořádáním.

V dubnu 2013 došlo na tradingu ke zmatku, když ceny akciových derivátů bez důvodu klesly. Některé kontrakty klesly během minuty z 26 USD na 1 USD. Viníkem byl Goldman Sachs, u kterého došlo k softwarovým chybám, které chrlily nechtěné příkazy od prvních chvil obchodování, uvedla osoba obeznámená se situací.

Skupina UBS řekla, že její japonská divize v únoru 2009 chybně objednala konvertibilní dluhopisy Capcom za 3 biliony jenů. To bylo 100.000násobně více, než zamýšlela, uvedla banka s odkazem na vnitřní systémovou chybu. Tento obchod byl na tokijské burze zrušen bez nákladů pro UBS.

Zdroj: Bloomberg