Digitalizace proniká do účetnictví pozvolna. 76 % účetních má kladný vztah k novým technologiím

Přestože má 76 procent účetních kladný vztah k novým technologiím, 65 % jich faktury tiskne. Vyplývá to z výsledků průzkumu mezi zhruba stovkou účetních ve firmách od 11 do 50 zaměstnanců, který si nechala zpracovat Komora certifikovaných účetních (KCÚ).

Pozitivním zjištěním průzkumu vztahu účetních k technologickým novinkám bylo, že 76 % dotazovaných má k novým technologiím kladný vztah a rádo si rozšiřuje své znalosti v této oblasti. Přesto ale stále okolo 65 % z nich tiskne faktury. To vede k tomu, že je uchovávají v papírové podobě (67 %) a následně předávají klientovi v uspořádaném šanonu (59 %).

O existenci technologií, které dokážou nahrát data nejen z elektronicky zaslané faktury ale i z papírových (včetně nascanovaných) dokumentů, slyšelo 76 % účetních. Ale jen necelá polovina z nich o nákupu takového softwaru uvažuje.  Důvod je prostý – nedůvěra v software, který může udělat chybu, jež může mít pro účetní fatální následky.

Nejde o neznalost, chybí nutnost

Účetní profese je náročná na přesnost, preciznost a jasnou evidenci. Vytištěná a v šanonu uložená faktura tak vyhrává na plné čáře, přestože 59 % účetních posílá faktury e-mailem. Nejde tedy o neznalost moderních softwarových nástrojů, ale spíš není zde tlak opustit známý papír, tužku a poštu.

Ani výsledky z oblasti cloudu, který je důležitý pro většinu digitálních nomádů, nedopadly příliš dobře. Pojem cloud sice zná 71 % účetních, ale jen 29 % ho aktivně využívá. Připojení ke vzdálené ploše, které známe z počátku 21. století, v účetní profesi stále vyhrává.

„Důvod, proč účetní využívají raději vzdálenou plochu než cloudová úložiště, spočívá především v nedostatku účetních softwarů, které jej umožňují. Dodavatelé v tomto případě na českém trhu až na výjimky zaspali dobu,“ říká Libor Vašek, předseda Komory certifikovaných účetních.

Nejasná legislativa

I kdyby účetní využívali nejmodernější technologie a byli plně digitalizovaní, dost pravděpodobně by narazili na daňovou správu. Jedna věc je totiž existence a možnost využití digitálních technologií, druhá pak obhajoba postupů před kontrolou z finančního úřadu. Bohužel i úředníci jsou spíš stále zvyklí na papír a tužku než na nové technologie, ke kterým se staví většinou nedůvěřivě. Důvodem je nedostatečná podpora v zákonech, která není zcela jasná a může být dokonce i matoucí, např. v náležitostech dokladu v elektronické podobě. Zásadní podmínkou pro posun v oblasti používání digitálních technologií v účetnictví je tak zcela jistě přesná legislativa a podpora ze strany státu. Bez ní se účetní raději drží zažitých postupů, protože nechtějí při případné kontrole riskovat, že něco neobhájí. Také patřičné digitální vzdělání pracovníků úřadů je nutnou součástí efektivní spolupráce.

 „Je potřeba vzdělávat nejen účetní, o což se naše Komora snaží formou seminářů a partnerství se společnostmi, které poskytují účetním šikovné nástroje na zefektivnění jejich práce, ale také samotné podnikatele, kteří by se digitalizaci svého účetnictví neměli bránit. Spojením těchto subjektů by mohlo vést k většímu tlaku na legislativu, která by mohla nastolit jasná pravidla, aby i účetní profese mohla „žít“ v 21. století plně digitalizovaná,“ dodává Libor Vašek, předseda KCÚ.