(Kurzy.cz)
Okénko trhu: ČNB neměnila sazby; německá spotřebitelská inflace 0,4 %; ekonomická důvěra v eurozóně dále klesá
Bankovní rada ČNB dnes rozhodla o zachování sazeb na současné úrovni. Dva členové ze sedmi hlasovali pro zvýšení sazeb. Dvoutýdenní repo sazba zůstává na úrovni 1,75 %, lombardní na 2,75 % a diskontní sazba na 0,75 %. ČNB tak následuje příkladu světových centrálních bank jako je americký Fed či Evropská centrální banka, které zahájily vyčkávací taktiku. To připustil J. Rusnok, když upřesnil, že bankovní rada místo častých pohybů sazeb nahoru a dolu může dát přednost jejich vyhlazení.
Bankovní rada vyhodnotila inflační rizika jako zhruba vyrovnaná, což je posun k neutrální úrovni v porovnání s minulým zasedáním, kdy rizika byla vyhodnocena jako mírně proinflační. Ačkoliv inflace v prvních dvou měsících 2019 dosáhla hodnot nad hranici 2,5 %, očekávají, že se inflace na horizontu měnové politiky začne navracet k inflačnímu cíli ČNB. Zároveň podle bankovní rady došlo k posílení negativních signálů zahraničních i domácích. Mezi ty řadí zpomalující růst mezd či spotřeby domácností a zahraniční poptávky. Podle našeho názoru by ČNB měla zvýšit sazby, dokud to domácí ekonomická situace dovoluje, aby se co nejvíce přiblížila k rovnovážné úrovni. Již v průběhu tohoto roku očekáváme zpomalení inflace i tuzemské ekonomiky, čímž se prostor pro zvýšení sazeb uzavře. Naopak předpokládáme, že se bankovní rada rozhodne přistoupit ke snížení úrokové sazby již v prvním pololetí roku 2020. Celý komentář naleznete zde: https://bit.ly/2UlrFj0
Německá spotřebitelská inflace za měsíc březen si udržela meziměsíční tempo růstu 0,4 %, meziročně však zpomalila na 1,3 % oproti únorovým 1,5 %. Za zpomalením můžeme hledat především nižší ceny dovolených, oblečení či potravin. K tomu se navíc přidala zpomalující inflace sektoru služeb, která poklesla na 1,2 %.
Ekonomická důvěra v eurozóně za měsíc březen se snížila již devátý měsíc v řadě a to na hodnotu 105,5 z předchozích 106,2 bodů. K největšímu poklesu přitom došlo v Německu a Itálii, tedy v jedněch z největších ekonomik eurozóny. K propadu došlo napříč všemi kategoriemi indexu – v průmyslu, v službách, u spotřebitelů a v neposlední řadě i celkového podnikatelského sentimentu.
Autor: Eliška Jelínková, analytička
Editor: Luboš Růžička, analytik
Tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.
Přečtěte si také
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
27.03.2024 I elektrická koloběžka musí mít povinné ručení
25.03.2024 Šachista tradingovým mistrem světa: Jak Ján...
21.03.2024 Největší výzvy pro současné obchodníky? Názory...
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Revoluce v umělé inteligenci: Nový superčip společnosti Nvidia může změnit svět
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Kdy a komu se vyplatí využít DIP (dlouhodobý investiční produkt)
Mgr. Timur Barotov, BHS
Michal Brothánek, AVANT IS
SPILBERK investiční fond SICAV, a.s. se mění k lepšímu aneb Co přinesla Valná hromada
Miroslav Novák, AKCENTA CZ
ČNB pokračuje ve snižování sazeb, proinflačním rizikem slabší koruna
Ali Daylami, BITmarkets
Bitcoin stanovil nové historické maximum – Je už na nákup pozdě?
Petr Lajsek, Purple Trading
Slabá koruna prodraží dovolenou. Kolik si kde letos připlatíme?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Okénko nemovitosti
Jan Dvořák, Salutem Fund
Patrik Kostyo, Occollo
?
Okénko pro podnikatele
Michal Petrák, Comgate
Jitka Weiss, SNAIL TRAVEL INTERNATIONAL a.s.