Jak kolabující banky dláždily Hitlerovi cestu k moci

Polarizace politické scény během finančních krizí je v moderní historii lidstva známým jevem. Sebastian Doerr, José-Luis Peydró a Hans-Joachim se v této souvislosti na stránkách VoxEU věnují vývoji v meziválečném Německu a tvrdí, že ve městech, kde řadu firem poškodily bankroty bank, rostla podpora nacistů. Efekt ještě sílil, pokud v čele banky stál Žid, protože tento fakt byl vydáván za důkaz negativního vlivu Židů na společnost.

Německo si ve třicátých letech prošlo hlubokou hospodářskou depresí s prudce rostoucí nezaměstnaností a bankovní krizí. Ta začala kolapsem Danatbank a byla pokračováním bankovní krize, která začala v Rakousku. V čele Danatbank stál „prominentní židovský bankéř Jakob Goldschmidt“, což nacisté interpretovali jako další důkaz toho, že Židé jsou pro zemi neštěstím. Doerr a jeho kolegové dodávají, že německé firmy měly obecně silné vztahy se svou bankou a její pád se pak rychle projevil na problémech společností, které byly jejími klienty. Ty neměly přístup k financím a čelily tlaku na snižování mezd.

„Jako v mnoha dalších zemích, ve finančním sektoru Německa třicátých let bylo velké množství Židů. Nacistická propaganda soustavně vinila židovskou populaci z ekonomických problémů země. Nacistický týdeník Der Stürmer například přinesl obrázek s gigantickým tlustým Židem, který drží v ruce provaz, na němž je oběšen německý podnikatel. Budoucí ministr propagandy Goebbels instruoval propagandisty, aby zdůrazňovali, že bankovní krize potvrzuje nacistickou antisemitskou linii,“ píší autoři článku.

Článek poukazuje například na to, že ekonomické dopady pádu banky Danatbank byly v podstatě stejné jako u pádu banky Dresdner. Ovšem co se týče růstu podpory NSDAP, byl efekt kolapsu druhé banky v podstatě nulový. Pouze ve městech, kde hrála velkou roli Danatbank, byl pozorován významný dopad jejího pádu na růst podpory nacistů.

„Stále více studií poukazuje na reálné dopady finančních krizí... Doposud v nich ale chyběla analýza týkající se finančních šoků a politických katastrof. Naše nová studie takový vztah popisuje na jedné z klíčových epizod historie. Tehdy finanční šok zvýšil podporu radikálů, kteří úspěšně vinili jednu z minorit z problémů celé společnosti,“ uzavírá Doerr.

Zdroj: VoxEU