Zrušení letního času: Jak to bude se směrnicí v praxi?

V úterý podpořili poslanci Evropského parlamentu konec střídání zimního a letního času. Mnoho lidí však zajímá, co nyní bude se směrnicí dál. Podívejte se na přehled, jak bude zrušení střídání zimního a letního času postupně uvedeno do praxe. Návrh příslušné směrnice počítá s tím, že jednotlivé státy si samy určí, zda zachovají nastálo standardní či letní čas.

Poslední změna času. 

Poslední přehození času ze zimního na letní by mělo v Evropě nastat ideálně podle schváleného harmonogramu v říjnu roku 2021. Konec střídání zimního a letního času podpořili v úterý poslanci Evropského parlamentu. Původně se sice počítalo s koncem změny času už v roce 2019, to se ale nakonec ukázalo jako časově nereálné. 

Pro návrh hlasovalo 410 europoslanců, proti bylo 192 a 51 se nezúčastnilo. Součástí návrhu ale rovněž byl doplněk, podle kterého by se mohlo zrušení střídání času odsunout až o dvanáct měsíců, pokud by se prokázaly negativní dopady na fungování trhu. 

Rozhodnutí o výběru časového pásma bude ale v rukou členských států. Aby nedošlo k narušení fungování jednotného trhu, poslanci chtějí, aby rozhodnutí jednotlivých členských států koordinovala Evropská komise. 

Stejný rok konce střídání času, dále různé časy pro různé státy.

Nenastává harmonizace časových zón, ale harmonizace změn.

Jednotlivé členské země tedy v roce 2021 budou moci buď na letní čas vůbec nepřecházet a následně navždy zůstat u zimního času, případně si v březnu změnit čas na letní a přejít na něj trvale. 

Pokud by plánované úpravy času v jednotlivých zemích Unie mohly významně a trvale bránit řádnému fungování vnitřního trhu, Komise by podle poslanců měla mít právo navrhnout odklad účinnosti směrnice maximálně o rok. Členské státy si navíc mají do roku 2020 samy určit, ve kterém časovém pásmu chtějí být. Kdo si bude chtít nechat zimní čas, na jaře 2021 už ho měnit nebude. Ostatní země přejdou na letní čas.

Implementace změny času do národních legislativ. 

Směrnice EU se v naší republice musí implementovat do vnitrostátních zákonů, což znamená, že neplatí okamžitě, jako by tomu bylo v případě, kdyby šlo o nařízení. Česká republika má tedy do roku 2021 čas, aby k tomu vydala prováděcí předpis, tedy zákon nebo vyhlášku. 

V praxi to znamená, že volba, jakým způsobem se ke zrušení střídání zimního a letního času postavíme, bude tedy z velké části na nás. Stát si také musí sám posoudit, jaký dopad bude mít střídání na jeho vnitřní ekonomiku, což bude předmětem schvalování zákona. 

Proces s koncem střídání letního a zimního času ještě zdaleka není u konce. Bude se jednat s ministry členských států na konečné verzi pravidel. Europarlament přijal svoji pozici v prvním čtení a nyní je zapotřebí věc projednat s Radou EU, tedy ministry členských zemí. Česká republika zde může vyjádřit své názory na věc. 

Směrnice vyžaduje, aby členské státy dosáhly určitého výsledku, ponechávají jim však svobodu volby v tom, jak to učiní. Členské země musí následně přijmout opatření, aby mohly tuto směrnici začlenit do vnitrostátního práva. Po následné domluvě pak bude směrnice zakomponována do legislativy ČR. Hlášení o plnění směrnice se následně bude podávat v roce 2024, a pokud bychom směrnici neimplementovali, čekaly by nás sankce. 

"Střídání času působilo na lidský organismus negativně, lidé se cítili unavení. Určitě to bude mít pozitivní dopad například na řidiče," říká europoslanec Pavel Svoboda. Že by směrnice následně způsobila zbytečné finanční výdaje například dopravců, si ale Svoboda nemyslí.

Více o zdravotních dopadech střídání letního a zimního času.