Japonská centrální banka již není ohledně ekonomiky tak optimistická

Japonská centrální banka drží krok měnové politiku ve stejném tempu, ale krotí svůj optimismus ohledně toho, že robustní vývozy a průmyslová výroba podpoří růst. Křehké zotavení ekonomiky by mohla ohrozit vyšší zahraniční rizika.

Továrny po celém světě minulý měsíc šláply na brzdy. Na poptávku dopadla americko-čínská obchodní potyčka, zpomalující globální růst a politická nejistota v Evropě kvůli brexitu.

V souladu se rostoucími hrozbami snížila japonská centrální banka své hodnocení zahraničních ekonomik a říká, že vykazují známky zpomalení. Také svůj výhled vývozů i výroby revidovala směrem dolů. „Vývozy vykázaly v poslední době určitou slabost,“ uvedla centrální banka v doprovodném komentáři. Prezentuje tak pochmurnější výhled než v lednu, kdy říkala, že trend bude rostoucí. Banka ale zachovala slib držet krátkodobé sazby na -0,1 % a 10leté výnosy vládních dluhopisů okolo 0 %.

Centrální banka se také drží svého výhledu, že japonská ekonomika bude mírně růst, ale dodala, že „vývozy a výroba jsou ovlivněny zpomalujícím růstem v zahraničí“. „Prudké zhoršení vývozů a průmyslové výroby by mělo být pro centrální banku vážným zdrojem obav,“ řekl Masayuki Kichikawa, hlavní makrostratég u Sumitomo Mitsui Asset Management. „Prozatím se stále můžete domnívat, že současné ekonomické oslabení je jen dočasné, ale je to stále více na těsno. Příští tři měsíce budou kritické.“

Japonské lednové vývozy klesly nejvíce za 2 roky poté, co se snížila doprava vázaná na Čínu. Také výstup továren ve stejném měsíci zaznamenal největší roční pokles, což je známka, že slábnoucí světová poptávka si vybírá svou daň na japonských firmách.

Většina členů centrální banky očekává, že japonská ekonomika se ze současného zpomalení zvedne v druhé polovině tohoto roku, kdy by pekingský stimulační plán mohl podpořit čínskou poptávku a globální růst. Jak rychle by se mohla obnovit globální poptávka se ale neví. Ta japonským firmám, které už tak cítí dopad zpomalující čínské poptávky, zasazuje další ránu.

Inflační cíl

Centrální banka teď stojí před dilematem. Roky těžkého tištění peněz vysosaly tržní likviditu i zisky komerčních bank a vyvolávají obavy ohledně rizik prodloužení uvolňování. Přesto nechala utlumená inflace centrální banku daleko za ostatními velkými centrálními bankami. Centrální bance Japonska tak zůstalo málo munice k tomu, aby bojovala proti další recesi.

Zatímco guvernér Haruhiko Kuroda trvá na dosažení cíle 2% inflace jako své hlavní priority, politici a ekonomové vyjadřují ohledně tohoto cíle čím dál více pochybností a tlak z let ultranízkých sazeb se dále kupí. Asi dvě třetiny ekonomů nedávno dotazovaných Reuters věří, že optimální cíl japonské spotřebitelské inflace je okolo 1 %.

Ministr financí Taro Aso dnes řekl, že „by to mohlo špatně dopadnout“, pokud by centrální banka trvala na dosažení 2% inflace až příliš. „Nikdo z veřejnosti by se nezlobil, kdyby inflační cíl nebyl dosažen,“ řekl reportérům. Největší obava tvůrců politik z centrální banky je, že slábnoucí vývozy i výroba ublíží korporátnímu sentimentu a dožene firmy k tomu, aby oddalovaly kapitálové výdaje i zvyšování mezd.

„Centrální banka Japonska bude dále trvat na tom, že ekonomika bude pokračovat v mírném zotavení, dokud nebudou jasné známky toho, že Japonsko upadá do recese,“ řekl Hiroshi Shiraishi, seniorní ekonom u BNP Paribas Securities a dodal, že překážky dodatečného uvolňování jsou „docela vysoké“. „Proto očekáváme, že centrální banka nakonec bude dotlačena začít s uvolňováním okolo poloviny příštího roku, kdy světová ekonomika bude čelit poklesu.“

Zdroj: Bloomberg