Finanční metropolí Evropy zůstane londýnská City asi i po brexitu

Pokud Británie 29. března skutečně opustí Evropskou unii, dotkne se to jejího finančního sektoru asi méně, než se původně očekávalo. I po brexitu bude totiž londýnská City, která je ekonomickým centrem Londýna a kde sídlí řada bank a dalších finančních institucí, dvakrát větší než její evropská konkurence. Hovoří pro to i skutečnost, že v rámci přípravy na brexit bylo podle únorového zjištění agentury Reuters přesunuto z Londýna zatím jen asi 2000 pracovních míst. To je asi třetina toho, co se odhadovalo ještě v září.

Londýn je desítky let finanční metropolí Evropy, kde sídlí desítky nadnárodních bankovních ústavů. Finanční sektor po celé zemi zaměstnává 2,2 milionu lidí a k růstu hrubého domácího produktu (HDP) přispívá 12,5 procenta. Na daních každoročně odevzdá přes 70 miliard liber (2,1 bilionu Kč), uvádí organizace City of London Corporation.

Evropská finanční centra doufají, že se jim díky brexitu podaří z Londýna přetáhnout sídla prestižních bank a dalších finančních institucí, podle listu Handelszeitung ale proti londýnské City nemají šanci. Britské finanční centrum je co do mezinárodních finančních aktivit třikrát větší než Frankfurt nad Mohanem a čtyřikrát větší než Paříž.

A podle odborných studií se na postavení londýnské City ani po odchodu Británie z Evropské unie moc nezmění. I po brexitu totiž britský finanční sektor má být dvakrát větší než jeho evropští konkurenti.

Agentura Reuters před brexitem pravidelně vyhodnocuje situaci na pracovním trhu, ceny komerčních nemovitostí, ale také například otevírání barů a restaurací a využívání veřejné dopravy v Londýně. Zatímco některé ukazatele vykázaly mírné zpomalení, jiné jsou stabilní či dokonce vykazují růst.

K optimistickým údajům patří třeba objem pronájmů. Podle britské konzultační firmy pro realitní sektor Savills byl rok 2018 z hlediska pronájmů v City jedním z nejlepších od zahájení sběru dat počátkem 90. let. Přitom nově podepsané nájemní smlouvy jsou na deset a více let. Finanční sektor loni v City zvýšil svůj podíl na pronájmech kanceláří na 21 procent ze 13 procent v roce 2017.

Argumenty, které stojí za hodnocením dopadů brexitu na londýnskou City se pohybují od katastrofických až po zanedbatelné, upozorňuje analytický portál The Conversation. Není překvapivé, že názory se liší podnik od podniku. Ústavy, které spravují investice bohatých klientů ze zahraničí, jsou narušením regulace mezi Británií a EU zasaženy méně. Vzniknou jim sice náklady s přesunem peněz, aby splnily požadavky regulátorů, naskytnou se jim ale i nové příležitosti.

Regulatorní a daňové arbitráže, kde firmy vydělávají na právních mezerách a nesourodých požadavcích různých zemí, to je přesně to, na čem City vydělává. Nové rozdělení Evropy by otevřelo nové možnosti. Bez ohledu na výslednou podobu brexitu - podstatná část finančních prostředků tedy v City zůstane.

Nicméně ztráta možnosti poskytovat služby po celé EU znamená, že část ústavů v City zabývající se pojišťovnictvím a maloobchodními službami přijde o klientelu. To se ale projeví až po konci přechodného období. Pak se ale tyto firmy budou muset přesunout do EU, anebo zrušit smlouvy, které nebudou s to plnit.

Nebude to ale jednosměrná záležitost. Ty firmy, které obsluhovaly britskou klientelu v jiných zemích EU, se nyní budou stěhovat do Londýna. Příkladem je Citibank, která v Londýně zřizuje nové ústředí pro britské spotřebitele. Dříve tuto činnost řídila z Dublinu. Banky, které nejsou tak kapitálově silné, se ale budou muset stěhovat.

Moc už se ale nemluví o tom, že podniky ze City se mohou zajímat o zákonné možnosti ohledně žaloby na britskou vládu za ztráty způsobené přemístěním aktivit nebo za ztráty přístupu na trh, upozorňuje server The Conversation.

Bude tedy City ještě v dubnu existovat? Odpověď zní ano. Podoba tohoto finančního centra ale bude jiná bez ohledu na to, jakým způsobem se brexit nakonec uskuteční.